Článek
Rada guvernérů Evropské centrální banky zvýšila posedmé za sebou úrokové sazby. Zpřísňováním monetární politiky se snaží bojovat proti vysoké inflaci v eurozóně, která podle úterních předběžných údajů v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent.
Tempo zvyšování sazeb však centrální bankéři proti přechozím zasedáním poněkud zvolnili. Zatímco na předchozím březnovém zasedání šly úroky nahoru o půl procentního bodu, v květnu se centrální bankéři rozhodli ubrat.
Základní úroková sazba tak nyní činí 3,75 procenta a klíčová depozitní sazba vzrostla na 3,25 procenta. Někteří analytici však očekávali, že ECB úroky zvedne stejným tempem jako v březnu, kdy napříč trhy rezonovaly problémy švýcarské banky Credit Suisse, které mohly rozkolísat finanční sektor.
Například i bankovní domy JPMorgan a Bank of America se přikláněly k menšinovému názoru, že další zvednutí sazeb o půl procentního bodu je namístě. Za hlavní důvody označily inflaci, která je stále vysoko nad dvouprocentním cílem ECB, ale i zrychlující se růst mezd, což je faktor podporující inflaci. Více peněz v oběhu totiž snižuje jejich hodnotu a tlačí na zvyšování cen.
Banka neposkytla žádné vodítko k tomu, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Prezidentka centrální banky Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci uvedla, že všichni členové Rady guvernérů souhlasili se zvýšením sazeb, které podle nich bylo nutné.
„Při rozhodování o sazbách panovala silná shoda. Nikdo nebyl pro ponechání sazeb beze změny. Někteří byli naopak pro jejich zvýšení o půl procentního bodu. Je jasné, že ECB navyšování sazeb nezastaví,“ řekla před novináři.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je už blízko vrcholu.
„Větší otázkou zůstává, kde se ECB zastaví. Odpověď závisí především na tom, zda se v polovině roku zhmotní recese v USA a jak na ni případně bude reagovat americká centrální banka,“ uvedl hlavní ekonom společnosti TS Lombard Davide Oneglia.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje.
Zvyšujte dál, apeluje MMF
I proto koncem dubna vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Evropskou centrální banku, aby ve zvyšování sazeb pokračovala až do poloviny příštího roku. Šéf evropského odboru MMF Alfred Kammer označil inflaci za největší důvod obav o ekonomiku.
„Naše hlavní politické doporučení je porazit inflaci. A to znamená, že musíme použít měnovou politiku. Pro ECB to znamená další zpřísňování měnové politiky, které bude trvat delší dobu, podle našich odhadů do poloviny roku 2024, aby se inflace někdy v roce 2025 dostala na cílovou úroveň,“ řekl před zasedáním ministrů financí a guvernérů centrálních bank EU ve Stockholmu.
K dalšímu zpřísnění měnových podmínek přistoupila ve středu večer také americká centrální banka (Fed). Zvýšením o dalšího čtvrt procentního bodu se základní úroková sazba dostala do pásma pěti procent až 5,25 procenta. Naopak Česká národní banka na středečním zasedání ponechala sazby na sedmi procentech, kde je drží už téměř rok.
