Vláda zpečetí osud stavebka. Škrtnutí státní podpory by mělo vedlejší účinky

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět vrátil do debaty možný konec či snížení státní podpory stavebního spoření. Toto téma už v Česku bylo několikrát probíráno a k seškrtání státního příspěvku doposud došlo celkem třikrát. V tom chce pokračovat i současná vláda.

Stavební spoření je pro mnohé atraktivní hlavně vzhledem k tomu, že patří ke konzervativnějším způsobům spoření a nenese s sebou téměř žádné riziko.

Stanjura v rozhovoru pro SZ Byznys potvrdil, že uvažuje o zredukování příspěvku u stávajících smluv a také o úplném zrušení podpory u nově uzavřených „stavebek“. „U stávajících smluv nemůže dojít ke zrušení příspěvku. Ke snížení ano, to prošlo testem u Ústavního soudu už v minulosti,“ řekl Stanjura. Změny plánuje zavést od 1. ledna 2024.

Předseda představenstva druhé největší stavební spořitelny Modrá pyramida Michael Pupala přirovnává úvahy k hodinovému strojku, z nějž chce někdo vyjmout ozubené kolečko a doufá, že i pak bude fungovat dál. Nedílnou součástí stavebního spoření je totiž státní podpora.

„Za celý sektor říkám, že nechceme v zákopech bránit stávající model státní podpory, nicméně nejde rozhodovat izolovaně o státní podpoře, aniž bychom nebrali v úvahu dopady na celý systém, jehož je podpora nedílnou součástí. Chceme pro 3,2 milionu klientů, kteří tomuto sektoru dali důvěru, systém dále rozvíjet, aby i po změně modelu státní podpory pro ně byl cestou, jak například snižovat své výdaje za energie či investovat do družstevního bydlení,“ vysvětluje Pupala.

V začátcích stavebního spoření činila maximální podpora od státu 4500 Kč. Spořilo se ale jen pět let a ročně si musel klient uložit 18 000 Kč. Stát tak přispíval až čtvrtinou ročního vkladu.

V roce 2004 vláda sáhla na příspěvek poprvé. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) snížil podporu na 15 procent. Lidé tak mohli získat maximálně 3000 Kč za rok. Zároveň se prodloužila doba, během které člověk nemůže na úspory sáhnout, aniž by nepřišel o státní příspěvek na šest let, a roční příspěvek pro dosažení maximální státní podpory stoupl na 20 000 Kč.

V roce 2011 se dostal státní příspěvek na současnou úroveň, tedy 2000 Kč ročně. Tehdy chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zrušit podporu úplně, ale nepovedlo se. Během vlády Petra Nečase (ODS) tak došlo jen ke snížení maximální státní podpory na stávajících 10 procent ročního vkladu.

Se zmenšením podpory už nebylo stavebko pro lidi takovým lákadlem. To dokazují data Asociace českých stavebních spořitelen, podle kterých v roce 2011 klesl počet uzavřených smluv oproti předchozímu roku o 220,6 tisíce a počet smluv před ukončením spoření se snížil o 300 tisíc i kvůli tomu, že někteří klienti stavební spoření vypověděli. Vklady ve stavebních spořitelnách od roku 2011 rovněž klesaly.

Bez jakékoliv státní podpory by tak produkt podle všeho ztratil význam úplně. „Předpokládám, že by se stal irelevantním. Nedovedu si představit, že bez státní podpory by měl ještě nějaké lákadlo,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Nižší zájem klientů způsobí také odliv prostředků stavebních spořitelen. „Klienti mají také půjčeno celkem zhruba 340 miliard korun. A zde je právě kruciální problém, proč stavební spořitelny nepovažují jakoukoliv redukci státní podpory za vhodnou,“ popisuje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Před 13 lety jeden ze záměrů vlády, který schválila Sněmovna, zamítl Ústavní soud. „Teprve v roce 2010 byly nové volby a nastoupila nová Sněmovna. Ministerstvo financí navrhlo konstrukci, podle které mělo dojít ke snížení státní podpory už v příštím roce, a to technikou, že bude zdaněna 50 procenty v podstatě zpětně,“ říká Šedivý.

To ale Ústavní soud zamítl. Zároveň se vyjadřoval k budoucímu snížení podpory od roku 2011. „Tam konstatoval, že příspěvek lze snížit u existujících smluv,“ dodává Šedivý s tím, že se soud nijak nevyjadřoval k úplnému zrušení podpory.

Podle Stanjury však lze novým zájemcům příspěvek škrtnout úplně. „Ústavní soud se nikdy předem nevyjadřuje k materii, která se může stát předmětem jeho vlastní rozhodovací činnosti,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abassi k dotazu, zda je zrušení podpory možné.

Téma zrušení či omezení příspěvků bude podle Stanjury předmětem jednání vlády v příštích týdnech a měsících.

Hlavním důvodem pro zrušení maximálně dvoutisícového přídavku ke spoření je dle ministra to, že produkt neplní svůj účel. „Ono se tomu říká stavební spoření, reálně to je spoření se státní podporou. Nic jiného to není, aniž bych to nějak podceňoval,“ vysvětlil Stanjura, který prý sám má stavebko už desítky let.

„Ten příspěvek nás stojí přes čtyři miliardy ročně a v okamžiku tak těžké situace veřejných rozpočtů jsou určitě oblasti, kde peníze daňových poplatníků jsou užitečnější než zrovna stavební spoření,“ řekl Stanjura.

V Česku má stavební spoření 3,2 milionu klientů, což je zhruba třetina populace.

Stavebko bylo zajímavým spořicím produktem v období nízké inflace. Ta se ale v Česku už delší dobu pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky, a tak se tento typ spoření nevyplatí tak jako dřív. Cenová hladina v prosinci 2022 meziročně vzrostla o 15,8 procenta. „Ty 2000 v tom spoření už nehrají roli,“ myslí si Stanjura.

„V dnešní době je překonání inflace jakýmkoli podobným produktem naprosto nemožné, to asi nemá význam posuzovat,“ řekl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

V kontextu cenové hladiny se Stanjurovým argumentem souhlasí i Pupala. „Osobně si myslím, že ty 2000 Kč měly být dávno valorizovány. Existuje cesta, jak toho dosáhnout bez negativního dopadu do rozpočtu a navíc významně pomoci nejen českým domácnostem, ale i významně podpořit zájmy vlády,“ uvádí.

Podle něj stačí, když se upravená, tedy snížená státní podpora doplní o prostředky z existujících dotačních titulů, jako například Nová zelená úsporám. „Nabízíme státu hotovou a kvalitní infrastrukturu, kterou může takřka okamžitě začít využívat pro daleko kvalitnější a cílenější rozdělování dotace a podpory pro české domácnosti, než se tomu děje doposud. Výši státní podpory tak dokážeme významně zatraktivnit, aniž by to mělo další negativní dopad na státní rozpočet,“ popisuje Pupala.

Podle České bankovní asociace (ČBA) však stavební spoření v tuzemsku přispívá k lepšímu bydlení. „Prokazatelnost spočívá v již několikráte zmiňované nutnosti používat úvěry pouze na bydlení. U nich pak můžeme ukázat pozitivní dopad existence stavebního spoření,“ říká mluvčí asociace Radek Šalša.

Podle Pupaly si nikdo neklade otázku, jak by vyjmutí státní podpory dopadlo na české domácnosti. „Pokud dojde k razantnímu omezení statní podpory, aniž by došlo k úpravě systému fungování celého sektoru, je třeba si začít klást celou řadu otázek, které v mediálním prostoru zatím nezní, a odpověď na ně bude pro české rodiny velmi negativní,“ říká.

Je třeba řešit například to, jakým způsobem budou občané financovat energetické úspory či koupě družstevních podílů. „Na trhu neexistuje produkt vyjma úvěru ze stavebního spoření, kdy by si lidé mohli své splátky rozložit až na 25 let, aniž by museli zastavit nemovitost,“ říká Pupala. Zbyde jim tak spotřebitelský úvěr, nebo budou muset zastavit nemovitost a vzít si hypotéku.

V roce 2021 se finance ze stavebního spoření podílely na výstavbě 5749 bytů či domů. Dalších 16 823 lidí jím financovalo koupi domu či bytu. Vůbec nejčastějším způsobem využití stavebka jsou dlouhodobě rekonstrukce bydlení. Bankovní asociace eviduje 23 tisíc takovýchto případů.

„Dalších 22 tisíc úvěrů připadá do kategorie ostatní, což je například vypořádání spoluvlastnictví, koupě pozemku, výstavby či připojení k inženýrským sítím, a nejčastěji splacení jiného úvěru za účelem získání výhodnějších podmínek,“ říká Šalša.

Spořitelnám však nejde jen o stavební spoření, ale i o úvěry ze stavebního spoření, o které je mezi lidmi velký zájem. Ty jsou podle Šedivého hlavním problémem, kvůli němuž nemohou společnosti považovat jakoukoliv redukci státní podpory za vhodnou.

„Jak budou stavební spořitelny dále takové úvěry financovat, když je aktuálně půjčeno zhruba 100 procent vkladů uložených u nich? A opravdu chceme řešit problém dostupnosti bydlení a zdrojů pro financování energetických úspor tím, že silně destabilizujeme produkt, který umí toto všechno spolehlivě financovat za dostupných podmínek?“ ptá se tajemník asociace.

Za rok 2022 podle ČBA stavební spořitelny poskytly lidem úvěry v objemu zhruba 57 miliard korun. V současné době navíc lidé využívají peníze ze stavebního spoření také k financování různých energeticky úsporných řešení, jako je zateplení domu, fotovoltaika či tepelné čerpadlo.

„Kvůli dramatickému růstu cen energií je lidé ze stavebka financují jak na běžícím páse. Úvěry jsou totiž pro ně lehce dostupné a za nižší úrokové sazby než klasické spotřebitelské úvěry. A do zvyšování energetické úspornosti bydlení budou lidé investovat i po skončení energetické krize, neboť tu jsou závazky a požadavky na energetickou sanaci budov apod.,“ říká Šalša.