Státní dluh překonal 3,1 bilionu, každý obyvatel „dluží“ 286 tisíc

Od letošního ledna se dluh zvýšil o 220,2 miliardy. Podle ČTK tak na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 286 474 Kč. Míra zadlužení vůči tuzemskému HDP činí 43,1 procenta, což od začátku roku představuje růst o 0,4 procentního bodu.

Pokud toto číslo porovnáme s okolními státy, má Česko o něco lepší výsledek než jeho sousedé. Například Polsko mělo v červnu zadlužení vůči HDP 48,4 procenta, Německo 64,6 procenta a na Slovensku představuje dluh 57,8 procenta HDP a v Rakousku 78,6 %.

MF předpokládá, že ke konci roku dluh vzroste na 3,191 bilionu korun, ovšem díky růstu tuzemské ekonomiky míra zadlužení klesne na 42,7 procenta HDP – bude tedy stejná jako na konci loňského roku.

Hlavním důvodem růstu státního dluhu byl prodej státních dluhopisů s cílem pokrýt průběžné schodky státního rozpočtu a předfinancovat splátky státního dluhu, uvedlo ministerstvo. Rozpočtový deficit ke konci září představoval 180,7 miliardy korun. Většinu státního dluhu pak tvořily střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu.

„Považuji za nešťastné, jak je státní dluh v České republice řízen, protože v době, kdy byly velmi nízké úrokové sazby a některé dluhopisy se vydávaly i se zápornými úrokovými sazbami, se nevytvořila dostatečná rezerva a nyní musíme profinancovávat státní dluh s dluhopisy, které mají výrazně vyšší výnosy, a platíme tak více na úrocích,“ komentuje data MF Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Česká republika podle něj na obsluze státního dluhu mohla výrazně ušetřit, kdyby se emitoval dostatečný počet dluhopisů v době nízkých úrokových sazeb.

„Nemyslím si, že v době vysoké inflace je vhodné se soustředit na ty absolutní částky, ona ta inflace za poslední tři roky dosáhla zhruba 30 procent, takže všechny ty absolutní částky by jenom na základě inflace měly poskočit poměrně zásadně. Ta meziroční čísla jsou vzájemně nesrovnatelná, protože za miliardu dnes si koupíme daleko méně, než jsme si koupili za miliardu před pěti nebo deseti lety,“ pokračuje Křeček s tím, že je zastánce toho, aby se dluh vyjadřoval právě vůči HDP.

„Česká republika patří k těm méně zadluženým zemím Evropské unie, ale přál bych si, abychom do budoucna byli schopni zastavit tyto nárůsty a abychom už v tom vyjádření vůči HDP do budoucna dokázali nenarůstat. To v tuhle chvíli zatím není reálné, protože i na příští roky se plánuje hospodaření se schodkem,“ uzavírá ekonom.