Stát váhá s podporou cizích pracovníků. Kvůli milionům přijdeme o miliardy

Ministerstvo financí (MF) je odhodláno šetřit stůj co stůj. A to i tam, kde to nedává ekonomický smysl. Na středečním jednání vlády o pokračování programů ekonomické migrace, v rámci níž tým úředníků zajišťuje příchod kvalifikovaných cizinců na český pracovní trh, je připraveno hlasovat proti tomuto návrhu z pera Ministerstva vnitra.

„Nesouhlasíme s prodloužením doby trvání služebních a pracovních míst v rozpočtových kapitolách Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí a nesouhlasíme s tím, aby prostředky na platy byly nárokovány nad rámec rozpočtů příslušných kapitol, naopak mají být řešeny v rámci těchto kapitol,“ zdůvodňuje v materiálech mířících do vlády rezort financí to, proč už nechce vyplácet necelých 90 milionů korun ročně na podporu ekonomické migrace fungující od roku 2019.

Platy téměř 100 státních úředníků Ministerstva vnitra zajišťujících provoz tohoto systému stojí ročně téměř 67 milionů korun a mzdové prostředky Ministerstva zahraničních věcí vycházejí na zhruba 21 milionů korun ročně. Zástupci zaměstnavatelů sice chápou, že úkolem financí je šetřit, na tomto místě to však nedává žádný smysl.

„Situace na trhu práce je opravdu napjatá, a díky programům ekonomické migrace firmy získávají nedostatkové kvalifikované zaměstnance. Už nyní podniky čekají na vyřízení pracovních povolení několik měsíců, proto s krácením prostředků nesouhlasíme. Z našeho pohledu se jedná o velmi dobře investované peníze, protože pracovníci ze zahraničí v Česku odvádějí daně, a přispívají tak i do státní kasy,“ říká Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Váhání státu v oblasti podpory ekonomické migrace nerozumí ani Hospodářská komora ČR (HK). „Nejde o agendu, v níž by rozpočtový škrt vedl ke snížení schodku státního rozpočtu. Nejde jen o fakt, že si tato agenda zpoplatněním příchozích cizinců sama na sebe v podstatě vydělává, ale i o multiplikační rozpočtový efekt – každý zahraniční zaměstnanec přinese do rozpočtu mnoho peněz na dani z příjmů, pojistných odvodech i DPH za nákupy v ČR,“ vyjmenovává hlavní důvody mluvčí HK Miroslav Diro.

Podle něj tak cizinci v konečném důsledku naopak zvyšují příjmy státního rozpočtu a v rámci průběžného důchodového systému přispívají k zajištění peněz na výplatu penzí českým důchodcům, které ubývají kvůli nepříznivému demografickému vývoji, kdy se v Česku rodí každý rok méně lidí, než umírá. „V každém případě jde o nepříliš častý příklad toho, že i ze státního rozpočtu lze vydávat prostředky s velmi výhodnou návratností,“ konstatuje Diro.

Podle odhadů komory cizinci, kteří ve firmách už pracují prostřednictvím vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, odvádějí do státní kasy spolu se zaměstnavateli jen na odvodech daní, sociálního a zdravotního pojištění 23 miliard korun ročně a další miliardy korun stát získává z jejich spotřeby.

Každý uchazeč má navíc povinnost státu při podání žádosti o zaměstnaneckou kartu zaplatit správní poplatek 5000 korun, takže už jen samo zpoplatnění dovozu zahraničních zaměstnanců z velké části pokrývá platy státních úředníků věnujících se příslušné byrokracii.

Pokud se pět tisíc korun vynásobí 60 až 80 tisíci žádostí, které ministerstva v průběhu minulých let každoročně zpracovávala, tak jen příjem z těchto poplatků vyjde na 300 až 400 milionů korun. Odmítavé stanovisko tak nedává podle expertů smysl.

Hospodářská komora už dříve uvedla, že státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst jen v roce 2018 tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech, v roce 2019 potenciální ztráty dosáhly přibližně 110 miliard korun, v roce 2023 se podle jejích odhadů budou potenciální škody pohybovat okolo 150 miliard korun.

Negativní postoj MF je nepochopitelný také pro Sdružení pro zahraniční investice (AFI). „Českým firmám chybí zhruba 200 tisíc zaměstnanců. A my místo toho, bychom zjednodušili a zrychlili jejich přísun, který má výrazně multiplikační účinky z pohledu celé ekonomiky, tak hodláme přestat financovat úředníky, kteří to zajišťují a jejichž správa stojí zlomek těchto přínosů? Nedává to žádný smysl,“ říká Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně řídícího výboru AFI.

Tomáš Petyovský, specialista na pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners, která se zabývá globálním přesunem pracovních sil, se zmíněným ukončením programu také rezolutně nesouhlasí. Podle něj se vládní programy ekonomické migrace za dobu svého fungování staly klíčovým prvkem české migrační politiky, jelikož pro významné zaměstnavatele řeší nejzásadnější problémy migračního systému.

V současnosti existují tři programy, kde dva z nich jsou zaměřeny na vysoce kvalifikované cizince (program Klíčový a vědecký personál a program Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec) a třetí program (Kvalifikovaný zaměstnanec) pomáhá firmám získávat zaměstnance v nedostatkových dělnických profesích z vytipovaných regionů.

V rámci těchto programů bylo podle Petyovského v roce 2021 relokováno cca 80 tisíc žadatelů a z toho byly zhruba tři tisíce vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, což ukazuje na efektivnost celého systému. „Nutnost každoročně bojovat o finanční prostředky pro administraci těchto programů odráží postoj České republiky k migraci, kdy tato je brána především jako nákladová položka, nikoliv jako nedílný nástroj rozvoje české ekonomiky,“ říká Petyovský.

Z ekonometrických propočtů Jihomoravského inovačního centra přitom vyplývá, že relokace 15 tisíc vysoce kvalifikovaných cizinců může znamenat až půlprocentní růst tuzemského HDP.

„V absolutních číslech to znamená plus 38 miliard korun ročně. Pokud je na roční zajištění chodu vládních programů potřeba necelých 100 milionů korun, z čehož poměrově připadá cca 3,75 milionu na programy zaměřené na vysoce kvalifikované cizince, pak návratnost této investice je z řádu ‚pohádkových‘ a nemůže se s ní měřit ani Věštec z Omahy, tedy Warren Buffet, který je označován za jednoho z nejúspěšnějších investorů současné doby,“ vyzdvihuje výhodnost českých migračních programů specialista na pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners.

V současnosti je administrace českého imigračního systému časově náročná na práci úředníků, čemuž by měla napomoci plánovaná digitalizace celého systému, jejíž spuštění je plánováno na polovinu roku 2025.

I poté ale bude třeba podle Petyovského migrační politiku financovat, a to tak, jak to dělají západní státy, které si uvědomují důležitost migrace pro vlastní konkurenceschopnost. „Pokud se chceme zbavit nálepky montovny Evropy a levné ekonomiky, vláda by měla nastavit jasnou vizi migrační politiky podporující migraci vysoce kvalifikovaných cizinců a zajistit její financování. Měla by k tomu přistupovat jako k velmi výhodné investici,“ dodává Petyovský.

Ministerstvo financí výtky odmítá s tím, že mu nejde o rušení míst ani programu, ale že jen jako řádný hospodář dbá na to, aby se neplýtvalo. „Nenavrhujeme rušení ani krácení financování programů na migraci kvalifikované pracovní síly. Pouze upozorňujeme na to, že vzhledem k aktuálním omezeným možnostem státního rozpočtu, by prostředky na tyto platy měly být zajištěny v rámci již stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v jednotlivých rezortech, tedy bez nároku na jejich zvýšení, například na úkor prostředků rozpočtovaných na neobsazená tabulková místa,“ říká mluvčí MF Petr Habáň.

Experti ale dodávají, že pokud tyto peníze vyplaceny nebudou, ať už odkudkoliv, efektivita zkušeného specializovaného týmu úředníků se výrazně sníží v neprospěch státního rozpočtu.