Stát zkrouhl dotace pro zemědělské holdingy. Nebude na investice, varují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podzimní kolo investičních dotací nově nastavilo bodové hodnocení pro žadatele s ohledem na majetkovou propojenost podniků. Zemědělské skupiny si stěžují, že jsou při čerpání dotací na modernizaci znevýhodněny.

„Máme podnik Rolana u Hradce Králové s 1300 hektary. Počtem zaměstnanců je to malá farma, kde pracuje do deseti lidí. Ale tím, že má jako matku skupinu JTZE, v podstatě tato farma ztrácí šanci na získání investičních dotací,“ popsal předseda představenstva Jan Šimek dopad nových dotačních pravidel Programu rozvoje venkova.

Větší šanci na získání investičních dotací obecně mají žadatelé s vyšším bodovým ohodnocením. Nejvyšší prioritu v novém kole dostaly podniky od 150 hektarů do 2500 hektarů, které mohou získat osm bodů. Rozloha farem se stejným vlastníkem se však sčítá. Sledování propojenosti podniků se v dotačních pravidlech letos objevilo vůbec poprvé.

Zmíněná Rolana se tak fakticky podle Šimka coby žadatel diskvalifikovala, protože je součástí celku JTZE, který hospodaří na 37 tisících hektarech půdy a je tuzemskou zemědělskou dvojkou po Agrofertu.

Nové pravidlo je „měkčí“ náhražkou zastropování dotací, které před volbami slibovaly strany vládní koalice, ale doposud k němu nepřistoupily.

V podzimním kole se v rámci rozvoje venkova rozdělí celkem 6,3 miliardy korun, z toho největší balík – tři miliardy korun – míří na investice do zemědělských podniků. Alokaci ministerstvo navýšilo o půldruhé miliardy korun po opakovaných jarních protestech zemědělců. Právě středně velké podniky zhruba do 2500 hektarů podle studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) nejvíce utrpěly nejen změnou dotační politiky současné vlády, ale také změnou tržních podmínek a ocitly se na jídelníčku velkých zemědělských skupin a investorů.

V posledních letech podniky přikupoval například Agrofert, majitel TV Prima Ivan Zach, energetická skupina Energo-Pro Jaromíra Tesaře, investiční skupina J&T, skupina Rabbit CZ, spoluvlastněná Zdeňkem Jandejskem a další.

JTZE namítá, že nové nastavení investičních dotací fakticky brzdí rozvoj farem, které nejsou samy o sobě tak velké. „Když někdo pomáhá řadě menších zemědělců vybudovat vlastní malé podniky (1000 hektarů = deset zaměstnanců), i třeba jako pasivní investor, tak to vlastně není umožněno, i když jsou ty podniky daleko od sebe a nemohou čerpat množstevní slevy atp.,“ popisuje Šimek.

„Nelíbí se nám to, v tomto kole se měli podpořit hlavně středně velcí zemědělci, za které se považujeme,“ říká Jaroslav Vaňous, jednatel ZD Sloupnice. Podnik hospodaří na 2900 hektarech, a nemá tak šanci získat osm bodů v kritériu, které zvýhodňuje střední podniky.

Vůči nastavení dotací se ohradila také skupina Rabbit CZ, v níž je největším akcionářem bývalý šéf Agrární Komory ČR Zdeněk Jandejsek. „Toto opatření povede k tomu, že české podniky budou nadále ztrácet konkurenceschopnost vůči ostatním evropským podnikům, které mají mnohem větší dotace,“ říká Zdeněk Jandejsek mladší. Podle něj to povede ke snížení domácí produkce potravin.

Kritérium, jež v investičních dotacích zohledňuje majetkovou propojenost, není jediné, které zvedá ze židle tisícihektarové farmy a obzvlášť ty, kteří mají několik farem pod jedním vlastníkem.

Vadí jim také zrušení bodovacího kritéria, které mohly farmy získat za své členství v některé z organizací producentů. To znamená v odbytových družstvech, kde se sdružují například zelináři, ovocnáři nebo producenti mléka především s cílem, aby si vyjednali výhodnější ceny vůči obchodním řetězcům. V těchto organizacích se sdružují především velké podniky.

„V případě organizace producentů bylo zvýhodnění diskutabilní, v některých sektorech nemělo motivační povahu k zakládání nových organizací producentů,“ vysvětlilo ministerstvo.

„Neplnilo to svůj účel,“ hájí zrušení místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl a pokračuje: „Třeba u mléka se odbytovky zapouzdřily vůči menším farmám, nechtěly je mezi sebe a to bylo nefér. V Čechách se tyto organizace spíš sdružují, aby se dostaly do supermarketů, a také vyžadují velký objem dodávek,“ vysvětluje, proč byli podle něj větší chovatelé dojnic zvýhodněni v získávání bodů, které jsou klíčem k dotaci.

Zemědělci už zároveň nezískají body za preferenční kritérium, které zohledňovalo zaměstnanost v podniku formou výše sociálního pojištění na hektar. Z toho mohly opět těžit rozlohou střední a větší farmy a podniky se živočišnou výrobou, které zaměstnávají více lidí a odvádějí tak více na pojistném.

Ministerstvo to zdůvodnilo potřebou zjednodušit administraci. Podnikům s větší zaměstnaností to kompenzovalo navýšením preferencí za počet kusů dobytka a větším počtem bodů za rostlinnou výrobu s vysokou pracností jako je ovoce a zelenina. Neoficiálním důvodem je, že u tohoto kritéria byla devadesátiprocentní chybovost a zemědělci zřejmě s daty o pojistném mohli manipulovat.

„Povede to k tomu, že dotace budou směřovány z odvětví s vysokými nároky na lidskou práci do neprodukčních,“ namítá Jandejsek.

Podle exministra zemědělství Jiřího Milka, který řídí a spoluvlastní jednu z největších zemědělských skupin Úsovsko, jsou dotace nastaveny tak, že holding přijde v součtu o 21 bodů, v hodnocení žádostí se tak jeho šance na získání dotace podstatně propadnou.

„Ministr se netají, že udělá vše pro to, aby velkým nedal dotace. Nezlobím se na něj, ale musíme si uvědomit, že se zastaví investování do produkce,“ říká Milek.

Zajímavé je, že návrh pravidel podzimního kola investičních dotací se během letošního roku radikálně měnil. Jak popsal jeden z farmářů, návrh šel „ode zdi ke zdi“. Zatímco návrh z jara, který připravilo Ministerstvo zemědělství, hrál výrazně do karet velkým zemědělcům, ten nynější zase hodně zvýhodňuje malé farmy a mikropodniky.

Podle informací SZ Byznys původní návrh vyvolal v koalici poprask a lidovecký ministr Marek Výborný pod tlakem vládních stran, především ODS, pravidla výrazně upravil ve prospěch menších farem. Radikální obrat v zemědělské politice zřejmě bude muset ještě lidovecký ministr vysvětlovat na koaličním jednání.

V původním návrhu měly mikropodniky do deseti zaměstnanců nejméně preferenčních bodů (čtyři body) a střední podniky do 250 zaměstnanců, což jsou fakticky tisícihektarové farmy, získaly nejvíce (osm bodů). Po kritice ministerstvo částečně preferenční body nasměrovalo ve prospěch menších.