Článek
Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem, který se vešel do plánů vlády, podle nichž neměl deficit překročit 295 miliard korun, uvedlo ve čtvrtek Ministerstvo financí. Státu se podařilo dodržet deficit i přesto, že mimořádné příjmy nedokázaly pokrýt mimořádné výdaje.
Příjmy státní kasy loni stouply meziročně o 17,8 procenta na 1914 miliard, zatímco výdaje vzrostly pouze o 11 procent na 2202,5 miliardy, uvedlo ministerstvo.
„Úspory jsme hledali a našli v provozních výdajích, v běžných výdajích, naopak v kapitálových výdajích to byl rekordní výsledek,“ řekl ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
Na nárůstu výdajů se loni nejvíce podepsaly důchody, jejichž vyplacený objem meziročně vzrostl o 97 miliard korun na 685 miliard. Kompenzace za vysoké ceny energií loni činily 76 miliard, což představuje meziroční vzestup o 58 miliard korun.
Vláda se tyto neplánované výdaje, způsobené především válkou na Ukrajině, pokusila kompenzovat dodatečnými příjmy, které však zaostaly za předpoklady, a stát tak v této části hospodaření vykázal schodek 18,2 miliardy korun.
Nejvýznamnějším nástrojem pro navýšení příjmů se stala takzvaná daň z neočekávaných příjmů (windfall tax a daň z nadměrných zisků při výrobě elektřiny). Stát si od ní loni sliboval 100 miliard korun navíc, její výnos však nakonec činil zhruba 60 miliard. Ministr Stanjura řekl, že o dřívějším ukončení této daně, nyní nastavené až do roku 2025, by měla vláda rozhodnout na jaře. Vyloučil však její prodloužení.
Národní rozpočtová rada vyhodnotila zveřejněné výdaje pozitivně, zároveň však upozornila, že klíčový bude letošní rok.
„S přihlédnutím k rizikům a nejistotám loňského roku, jež znesnadňovaly odhady velikosti příjmových i výdajových opatření, lze výsledek státního rozpočtu za rok 2023 hodnotit kladně,“ uvedla rada, jejímž úkolem je nezávislé hodnocení toho, jak stát hospodaří.
„Klíčovým rokem pro ozdravení veřejných financí bude ale až rok 2024, kdy by přijatá konsolidační opatření měla vést ke zlepšení salda sektoru vládních institucí,“ uvedla rada.
Letos chce vláda schodek snížit na 252 miliard korun, k čemuž jí má pomoci hlavně takzvaný konsolidační balíček, ve kterém kabinet Petra Fialy shromáždil opatření na navýšení příjmů a úspory.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 360,4 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v roce 2020 pak 367,4 miliardy korun.
Jaké hlavní změny konsolidační balíček přinese?
- Vyšší firemní daně
- Snížení národních dotací
- Dvě sazby DPH místo tří
- Dražší dálniční známka
- Vyšší daň z nemovitosti
- Zrušení daňových výjimek
- Vyšší spotřební daň
- Daň z hazardu
Stanjura prezentoval rovněž předpoklad výdajů na obsluhu státního dluhu. Ty by letos měly stoupnout na 95 miliard korun z loňských 68 miliard. Pro srovnání, loňská částka by například stačila téměř zdvojnásobit investice do dopravy, které loni činily 76,4 miliardy korun.
Letos stát čekají splátky státního dluhu v celkové výši 212,4 miliard korun. Na pokrytí těchto plateb, a také plánovaného schodku státního rozpočtu počítá letos Ministerstvo financí s celkovou potřebou financování ve výši 468,8 miliardy.
Tento objem zahrnuje emise státních dluhopisů a pokladničních poukázek, a případné úvěry. Podrobnosti ministerstvo financí zatím nezveřejnilo.
