Článek
Predikce příjmů státu počítá pro letošek s 330,8 miliardy korun vybraných na dani z příjmů právnických osob, včetně příjmu z windfall tax. Loni stát na těchto nástrojích získal 352,4 miliardy korun. Z windfall tax se loni platily pouze zálohy, které dosáhly 39,1 miliardy korun, zúčtovány budou v polovině letošního roku.
Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které zveřejnilo Ministerstvo financí na svých internetových stránkách.
Daňové inkaso od firem, včetně příjmů z daně z neočekávaných zisků (windfall tax), se letos sníží a v nejbližších letech se na loňskou úroveň nevrátí. Naopak výběr daně z příjmů fyzických osob i daně z přidané hodnoty (DPH) bude růst.
V roce 2025 materiál očekává stagnaci příjmů z korporátních daní, do roku 2027 mírně vzrostou na 332,9 miliardy korun. Windfall tax, která se vztahuje na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky, by se měla uplatňovat naposledy v roce 2025, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale zvažuje zkrácení její účinnosti o rok.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob by se naopak mělo postupně zvyšovat. Pro letošek materiál počítá s 250,1 miliardy korun po loňských 235,3 miliardy korun, do roku 2027 by inkaso mělo dosáhnout 298,1 miliardy korun. Zvyšovat by se měl i výběr DPH, která je hlavním daňovým příjmem státu. Letos by její inkaso mělo dosáhnout 595 miliard korun po loňských 567,2 miliardy korun, do roku 2027 se zvýší na 679,9 miliardy korun.
Materiál pro letošek předpokládá i růst příjmů ze spotřebních daní. Inkaso daně z minerálních olejů by se mělo zvýšit na 88,3 miliardy korun z loňských 81,3 miliardy korun, a to zejména kvůli tomu, že se už neuplatňuje snížená daň na naftu, jako tomu bylo v první polovině roku 2023. Výběr spotřební daně z tabáku se zvýší o 2,5 miliardy korun na 55,6 miliardy korun v důsledku růstu sazby daně. Na ostatních spotřebních daních by se mělo vybrat 23 miliard korun, což je meziroční růst o 1,8 miliardy korun, zejména kvůli zvýšení sazby daně z lihu.
Ministerstvo financí letos očekává také vyšší výběr povinného pojistného. Na sociálním pojištění by se mělo vybrat 753,1 miliardy korun po loňských 689,3 miliardy korun. Na zdravotním pojištění by se mělo vybrat 345,3 miliardy korun, loni to bylo 323,2 miliardy korun. Platba za státní pojištěnce se zvýší o 13,6 miliardy korun na 152,3 miliardy korun.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 252 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 952,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.
