Slibná šance pro akcionáře, stát chce další tučnou dividendu ČEZ

ČEZ letos vyplatil rekordní dividendu 145 korun na akcii, což byl návrh, se kterým přišlo Ministerstvo financí coby dominantní vlastník deset dnů před valnou hromadou. ČEZ po tomto rozhodnutí odevzdal akcionářům veškerý svůj zisk, do státní pokladny přiteklo 54 miliard.

Tolik peněz pro představu vydrží armádě na půl roku. V napjatém rozpočtu šlo o vítanou injekci – a tato výpomoc se nejspíš bude opakovat příští rok. Nový rekord sice nepadne, protože zisky ČEZ už nejsou tak extrémní, ale dividenda by měla být vyšší, než dříve bývalo zvykem a než se doposud pro příští rok plánovalo. Držitelům akcií by to mohlo přihrát další slušný výnos. Jisté ale není nic. A bude-li se opakovat situace z letošního roku, úplně jasno nebude do poslední chvíle.

Aby se do státního rozpočtu 2024 vešlo vše, co vláda potřebovala, připsala minulý týden před finálním odklepnutím dokumentu na stranu příjmů nových dokonce 19 miliard. Tím vznikly dodatečné zdroje na pokrytí všech slibovaných výdajů, od platů učitelů až po první splátku stíhaček F-35. Zároveň se povedlo udržet avizovaný schodek 252 miliard korun.

Kde se 19 miliard vezme, dosud nebylo do detailů zřejmé. Úplně jasno není ani teď, ale část otázek Ministerstvo financí v reakci na sérii doplňujících dotazů vyjasnilo a zbytek mozaiky se dá aspoň částečně poskládat.

Menší část – šest miliard – s dividendami nijak nesouvisí. Má jít o daně od nově příchozích zahraničních pracovníků. Vláda firmám slibuje rozvolnění restrikcí pro zaměstnávání cizinců, přibýt jich má 40 tisíc. Miliarda má přijít navíc z evropských fondů. Zbytek – 12 miliard – připadá na dividendy státních podniků. Z toho 1,8 miliardy pošlou donedávna odepsané doly OKD, které měly loni díky energetické nouzi mimořádný rok.

Tím vysvětlování končí. Kdo dodá zbylé dividendy za 10,2 miliardy a jak se částka mezi jednotlivé podniky rozpočítá, to už úřad říct nechce. „Podrobnosti k tomu MF zveřejňovat v této chvíli nebude,“ uvádí mluvčí ministerstva Petra Vodstrčilová. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) i další členové vlády k plánům ohledně dividend také nechtějí nic říct – s odůvodněním, že by svými výroky o ČEZ ovlivňovali kurz akcií na burze a že o dividendě lze mluvit až ve chvíli, kdy padne formální rozhodnutí, což může trvat znovu až do valné hromady.

Rozpis dividend na jednotlivé podniky nelze najít ani v jinak obšírné dokumentaci ke státnímu rozpočtu, kde překvapivě chybí i celkové číslo za všechny dividendy dohromady po navýšení o zmíněných 10,2 miliardy. Lze ho jen dovodit odečtením jiných, jasněji definovaných položek, a dobrat se takto pro příští rok k odhadu 33 miliard korun na vyplacených dividendách. Letošní rekord to nepokoří, ale oproti předchozím „normálním“ rokům jde o mírný nárůst.

Získat navíc 10,2 miliardy (a dohromady vybrat 33 miliard) vypadá bez ČEZ jako matematicky neřešitelný úkol. Ostatní přispěvatelé odvádějí nanejvýš nízké jednotky miliard nebo vůbec nic.

ČEZ dosud odhadoval za letošní rok čistý výdělek 33 až 37 miliardy korun. Státu ve firmě patří 70 procent, zbytek drží minoritní akcionáři. Do rozpočtu by tedy mohlo z ČEZ doputovat 26 miliard – za předpokladu, že stát stejně jako v posledních dvou letech prosadí vyplacení celého zisku do dividend. Na jednu akcii by připadlo 70 korun, což je sice méně než letos, ale podstatně více než v minulých letech. V porovnání s aktuální pořizovací cenou jedné akcie jde o hrubý výnos přes sedm procent.

Někteří analytici, kteří ČEZ dlouhodobě kvůli akciím sledují, ve svých oficiálních prognózách pracují s tím, že stoprocentní výplata ještě není úplně jistá. Management podniku by rád nevyplácel celý zisk, ale jednu až dvě pětiny nechal uvnitř firmy na další rozvoj. Tak zní firemní dividendová politika, byť v praxi už se takto druhým rokem nepostupuje kvůli nutnosti sanovat rozpočet.

„Tlaky na vyplacení celého zisku tam být samozřejmě mohou, ale můj aktuální odhad stojí na výplatním poměru 60 až 80 procent, respektive na horní hraně tohoto rozpětí. A to s tím, že může nastat nějaké překvapení směrem nahoru,“ uvádí opatrně akciový analytik Jan Raška z Fio Banky.

Jiní už berou stoprocentní výplatu jako nový normál. „Já počítám s tím, že dojde opět k výplatě celého zisku. ČEZ může znovu navrhovat 80 procent, ale předpokládám, že Ministerstvo financí vzhledem ke stavu rozpočtu znovu udělá protinávrh a na valné hromadě si ho pohodlně prosadí,“ předpovídá Bohumil Trampota, akciový analytik z Komerční banky.

Podle Michala Šnobra – minoritního akcionáře ČEZ spolupracujícího s bankou J&T – může jít stát teoreticky ve svých nárocích ještě dál. „Podle mě je už jasné, že výplatní poměr budou chtít držet minimálně na sto procentech, dalo by se jít i výš a vyplatit část nerozděleného zisku z minulých let,“ přibližuje Šnobr, podle něhož si firma může takový postup bez potíží dovolit vzhledem k relativně nízkému zadlužení a vysokému zisku.

Nadějně pro akcionáře prý vypadá i to, že vláda nemá pro příští rok už v plánu pokračovat s dotováním energií. Tím podle Šnobra ztratí argument, proč dál vůči firmám jako ČEZ uplatňovat daň z mimořádných zisků, prezentovanou jako dočasné opatření na zaplacení podpor pro spotřebitele. Nově připsaných 10,2 miliardy v dividendách podle Šnobra signalizuje, že vláda chce jít při vyspravování rozpočtu spíš touto cestou.

S tím, že bez vyšších dividend se Stanjura neobejde, mimochodem souhlasí i jeho předchůdkyně v úřadu Alena Schillerová. Navíc – jak upozorňuje – vláda v tomto ohledu nemá krátkodobě žádný faktický limit. „Pokud odhadujete dividendy 33 miliard, indikuje to výrazně nadstandardní výnos. Na druhou stranu nezapomínejte, že Ministerstvo financí je v tomto de facto suverén, může si vzít více procent ze zisku na úkor investičního potenciálu,“ dodává bývalá ministryně.