Článek
Provozní podpora starších solárních elektráren poběží od příštího roku podle nových, přísnějších pravidel. Úprava po předchozích průtazích prošla ve středu dopoledne Sněmovnou a nyní putuje do Senátu.
Ze čtyř navrhovaných změn prošly dvě. Příjemci dotací budou muset jednak projít novým typem individuálních kontrol, ve kterých budou muset obhájit přiměřenou míru výnosu, a to za celou dobu životnosti elektrárny.
Vláda si od zásahu slibuje miliardové úspory ročně, provozovatelé elektráren už začínají mluvit o arbitrážích. Proti změnám u vládních politiků lobbovali nejen podnikatelé, ale i velvyslanci z Norska, Rakouska a Německa. Proti byla také opozice, ale marně.
„Pokud chce někdo povolenou veřejnou podporu, musí splnit všechny podmínky. A stát je od toho, aby zkontroloval, zda je všechny splní. Pokud je splní, bude dostávat stejně, jako dostával doposud,“ uvedl k principu změn ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj účet za dotace už přesahuje 50 miliard korun ročně a vzhledem k malému objemu výroby z podporovaných zdrojů takové výdaje nestojí za to.
Velké výdaje vadí i opozici, ale vládní návrh tvrdě zkritizovala – s argumentem, že škrty se naopak vymstí kvůli možným žalobám a zhoršení pověsti před zahraničními investory. „Vytvoříme z Česka opravdu nedůvěryhodnou zemi,“ prohlásil během sněmovní rozpravy exministr průmyslu za ANO Karel Havlíček.
Najděte faktury, vyplňte formulář
Jak budou individuální kontroly přesně probíhat, zatím není jasné. Nově přijatý legislativní text určuje jen obecný princip, prováděcí předpis se bude teprve dodělávat ve vládní vyhlášce.
Ministerstvo financí popisuje chystanou praxi tak, že zájemci o dotaci se de facto zkontrolují sami tím, že vyplní nový formulář, podobně jako když odevzdávají daňové přiznání. Vzorem budou dokumenty používané v roce 2021 u takzvaného „sektorového šetření“, kdy stát už přiměřenost solárních dotací jednou kontroloval.
Kolik stojí solární dotace
Solární dotace jsou hlavní výdaj v rámci podpory obnovitelných zdrojů. Provozovatelé na ně mají nárok ze zákona, nejvíc peněz jde solárním elektrárnám postaveným v rámci tzv. solárního boomu před rokem 2011, kdy ještě šlo zafixovat si štědrou podporu na 20 let dopředu i při propadu pořizovacích nákladů na nové solární panely. Výše podpory kolísá podle toho, jaká je tržní cena elektřiny – čím vyšší, tím méně je třeba provozovatelům připlácet, aby se dorovnaly fixní výkupní ceny.
Část příspěvků se vybírá přímo ve fakturách za elektřinu, malospotřebitelé mají aktuálně tyto platby na zákonném stropu 599 korun za každou odebranou megawatthodinu. Zbytek se doplácí ze státního rozpočtu. V roce 2023 v rámci státní pomoci domácnostem a podnikům s drahými energiemi stát doplácel vše, celková výše podpory ale nemusela být tak vysoká kvůli tomu, že provozovatelé dostávali zaplaceno hodně z vysokých tržních cen.
Sektorové šetření tehdy probíhalo jen namátkově, jeho účelem bylo změřit průměrnou míru výnosnosti za celé odvětví. Místo všech provozovatelů tehdy Ministerstvo průmyslu vybralo jen menší vzorek a z něj odhadlo celkové poměry.
Nové paragrafy mluví o tom, že kontrolou bude muset projít každý. Její podstatou bude určit takzvané vnitřní výnosové procento, na které už dnes v zákoně existuje podrobný komplikovaný vzorec. Výpočet má zjednodušeně řečeno ukázat výnosnost vstupní investice a ta nesmí překročit 8,4 procenta ročně, jinak nárok na dotaci od příštího roku padne.
„Budou se vykazovat agregovaná čísla za jednotlivé roky jako celkový objem investic, celková výnosnost apod. Podrobné podklady se do formuláře vypisovat nebudou, resp. nebudou se přikládat, budou se případně jen kontrolovat,“ říká k praktickému průběhu chystaných kontrol mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
Přesnou podobu formuláře má podle upraveného zákona určit Ministerstvo průmyslu. Vedle výnosového procenta bude chtít znát konečného vlastníka elektrárny a také transakce s propojenými osobami, aby stát měl kompletní obrázek ekonomického fungování celých podnikatelských skupin.
Co když už papíry nedohledáme?
Lidé z praxe si stěžují na dvě okolnosti. Jednak na to, že individuální kontroly a individuální stropy pro každého nejsou ze strany státu jen větší důsledností, ale že jde ve skutečnosti o nenápadný posun v principu, kdo nárok na podporu má a kdo ne.
Zákon dnes určuje pro výnosnost rozpětí 8,4 až 10,6 procenta ročně, přesnou výši v rámci intervalu určuje vláda. Ta minulá ji v rámci sektorového šetření stanovila na dolní hranici 8,4 procenta a toto číslo potvrdila i vláda současná. Šlo ale o strop pro odvětví jako celek, a tak se mohlo stát, že někdo hospodařil lépe, vydělával víc, a přesto o podporu nepřišel.
Druhá námitka spočívá v tom, že kontroly se nově vztahují na všechny elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů. Tedy i na menší provozovatele, kteří už budou mít těžkosti všechny potřebné dokumenty od roku 2010 dohledat. Odpůrci změn v tom vidí kalkul ze strany státu, že velká část žadatelů jednoduše odpadne, protože jim papírování nebude stát za to. A že stát na to spoléhá a pomáhá si úmornou byrokracií.
„Šokující je za nás, že ministr financí na půdě Sněmovny přiznává, že sice kontroly již jednou proběhly, ale podle něj nedopadly uspokojivým způsobem. To u nás nevzbuzuje důvěru v objektivitu kontrol, protože očividně není cílem kontrol prověřit sektor, ale uspokojit ministra financí, který do rozpočtu navrhl o 20 miliard korun méně, než bude zapotřebí,“ uvádí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Odhad chybějících 20 miliard vychází z toho, o jakou částku si původně na podporu zelených zdrojů řeklo Ministerstvo průmyslu. Jeho bývalý šéf Jozef Síkela v létě požadoval 31,2 miliardy, Stanjura ale do rozpočtu napsal jen 8,5 miliardy. Zbytek slíbil dořešit tím, že se systém dotací změní, což se protáhlo až do současnosti.
Výzva k arbitráži už je odeslaná
Tři zahraniční solární investoři Enery, Voltaic Network a Photon Energy Group už začátkem prosince oznámili, že kvůli navrhovaným změnám chystají proti Česku mezinárodní arbitráž. Kvůli těmto stížnostem se do hry vložili velvyslanci okolních zemí, se Stanjurou se sešli na osobním jednání, ale bez výsledku.
„Předali panu ministrovi dopis, kde vyjádřili obavy, že zahraniční investoři nebudou mít návratnost svých investic v té výši, jak bylo původně přislíbeno. Řekli také, že je důležité pro budoucí investice, aby Česká republika byla v cizině vnímána jako země se stabilním a předvídatelným byznys prostředím,“ uvedl ke schůzce na ministerstvu financí mluvčí norské ambasády Terje Englund.
„V zásadě už jsme arbitráž zahájili v momentě, kdy návrhy šly do Parlamentu,“ potvrzuje pro SZ Byznys šéf Photon Energy Group Georg Hotar. Proces podle něj začíná už odesláním takzvaného „trigger letter“, neboli vyzývacího dopisu, kde žalobce spolu s právníky formuluje své námitky – a ten už trojice firem na Ministerstvo financí odeslala.
Jako kdybych hostům zdražil pivo uprostřed večera.
Po něm má podle pravidel arbitráží nastat takzvaná „cooling-off period“, tedy lhůta, kdy se obě strany sejdou k vyjednávání a žalobce může lidově řečeno vychladnout. Podle Hotara dobrou zprávou nakonec je, že ve Sněmovně prošla jen dvě ze čtyř chystaných opatření a že do stropu 8,4 procenta by se běžné elektrárny měly vejít.
Na stažení arbitráže je podle něj ale brzy, počká si přinejmenším na finální verzi zákona, na prováděcí vládní vyhlášku a případně také na jednání s ministerstvem. Krácení podpory – i kdyby ji stát v minulosti nastavil zbytečně velkoryse – považuje zpětně za neférové jednání a výraz nespolehlivosti.
„Za nás je hlavní argument ten, že stát si něco objednal a my jsme na to reagovali. Každý měl tu možnost,“ hájí se Hotar, jehož firma má sídlí ve Švýcarsku a v Česku patří k středním hráčům s elektrárnou o výkonu 15 megawattů. Má také akcie na pražské burze, jejich kurz letos spadl na třetinu.
„Je to, jako kdybych hostům zdražil pivo uprostřed večera,“ přidává se Miloš Doležal, majitel hotelu Racek v Úštěku, provozující v sousedství dvě solární farmy o výkonu dvakrát 500 kilowattů. Zbudoval je na úvěr, který už stihl splatit a původně plánoval, že by za vydělané peníze mohl postavit elektrárnu další.
Záměr už ale vzdal s ohledem na to, že pravidla hry se neustále upravují. „Kdo si to neprožije, ten to nepochopí. Nějak se to nastavilo, člověk do toho dal srdce, hlavu i peníze, ale proč mám být celých dvacet let v nervech, jestli se něco změní?“ zlobí se Doležal.
Stanjura na stížnosti tohoto typu reagoval v úvodním slově ve Sněmovně, kde zopakoval, že výnos 8,4 procenta považuje za přiměřený a že stát musí vzhledem ke stavu rozpočtu vážit každý výdaj. „My jenom říkáme: dokaž, že máš nárok. Pokud to dokážeš, dostaneš stejně, jako jsi dostal loni, předloni, předpředloni,“ hájil se před poslanci ministr financí.
Úpravy měly původně platit už od ledna, podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila ale není pravděpodobné, že by horní komora stihla normu posoudit tak rychle. „Základem korektního legislativního procesu je, že i Senát má na projednání tisku dost času,“ uvádí v reakci na napjatý harmonogram Vystrčil.
Výsledkem tak nejspíš bude posun účinnosti až na dobu, kdy nové paragrafy vyjdou ve sbírce zákonů. To by mělo nastat začátkem roku, po projednání v Senátu a posouzení prezidentem. Podle Vystrčila je ale možné, že v rámci koalice ještě vznikne tlak na to, aby Senát normu projednal do Vánoc – byť takový postup nepovažuje za správný.
