Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropa musí podniknout kroky, aby si udržela své nejlepší technologické firmy na domácích burzách.
Shodly se na tom Evropská startupová asociace (European Startup Network - ESN) a Federace evropských burz (Federation of European Securities Exchanges - FESE), jejímž členem je i Burza cenných papírů Praha. V září kvůli tomu zaslaly ministrům financí Evropské unie a Evropské komisi otevřený dopis.
Společnými silami tak volají po zásadních reformách evropského kapitálového trhu, aby mohly společnosti v Evropě růst a přispívat k ekonomice kontinentu, zatímco dnes si často jdou pro peníze za oceán a IPO, tedy první veřejnou nabídku akcií, raději podstoupí na Wall Streetu.
„BioNTech, Spotify, On Running, Criteo. Tato jména jsou vlajkovými nositeli úspěšných evropských technologických příběhů, které vznikly na evropském kontinentu a mají hodnotu miliard eur. Přesto se rozhodly vstoupit na burzu za Atlantikem, ve Spojených státech,“ stojí v úvodu dopisu.
Chybí ekosystém
Podle asociací přitom nejde o otázku loajality, vlastenectví ani nedůvěry v evropskou pracovní sílu. „Logika je čistě ekonomická. USA nabízí hlubší a širší kapitálové trhy, potenciálně vyšší ocenění a lépe integrovaný systém pro nabídku akcií a obchodní ekosystém, který v Evropě neexistuje,“ vysvětlují signatáři.
Americké společnosti ovládají přibližně polovinu globální tržní kapitalizace, zatímco ty evropské přispívají jen asi 11 procenty. Tento fakt je podle obou asociací alarmující.
„V roce 2021 proběhlo v USA více technologických IPO než v celé Evropě za období 2015 až 2023 a od roku 2018 podalo žádost o IPO v USA 50 evropských společností včetně těch se sídlem ve Velké Británii,“ stojí dále v dopisu.
Tato „ztracená“ IPO představují pro Evropu při přepočtu celkovou ekonomickou újmu ve výši téměř deset bilionů korun (definováno jako tržní kapitalizace v okamžiku IPO, plus následný nárůst tržní kapitalizace po vstupu na burzu) od roku 2015, jak upozornila poradenská společnost McKinsey v červnové zprávě.
Signatáři věří, že s jasnou politikou a investicemi může Evropa vytvořit prosperující technologický sektor, který nebude závislý na amerických trzích. Udržení technologických IPO v Evropě je zásadní pro zachování pracovních míst, talentů a ekonomických přínosů, které tyto společnosti generují.
„Nyní, když nejslibnější evropské podniky zvažují vstup na burzu, je výzvou zajistit prostředí, které těmto společnostem umožní přístup k dostatečným investičním příležitostem v EU,“ zdůrazňují asociace.
Čtyři oblasti, kde musí Evropa přidat
- Posílení rizikového kapitálu: Dopis zdůrazňuje, že Evropa má slabší dostupnost růstového kapitálu pro firmy ve střední a pozdní fázi vývoje. Až čtvrtina evropských startupů, které získaly více než 100 milionů eur, nakonec přesídlí mimo kontinent. Potřeba větší dostupnosti financí by umožnila evropským firmám lépe konkurovat na globálním trhu a připravit se na IPO v Evropě.
- Motivace pro investory: Autoři navrhují vytvořit daňové a regulatorní pobídky pro investory – jak drobné, tak institucionální. Každý rok totiž evropské investice ve výši 300 miliard eur putují do amerických firem místo toho, aby podporovaly evropskou ekonomiku. Je tedy potřeba motivovat investory k tomu, aby své prostředky směřovali do evropských společností. Institucionální investoři, jako jsou správci aktiv, penzijní fondy a pojišťovny, by měli být motivováni investovat do technologických firem a dalších odvětví jak před jejich vstupem na burzu, tak i po něm. Toho by se dosáhlo prostřednictvím zvláštního celoevropského označení pro spolehlivé investiční fondy rizikového kapitálu nebo vytvořením evropského fondu fondů, který by tyto investice podpořil.
- Snížení přeshraničních nákladů na investice: Jedním z velkých problémů v EU je rozmanitost daňových režimů, která zvyšuje náklady na přeshraniční investice. Evropští investoři často zaplatí více při nákupu evropských akcií než při nákupu amerických, což je z pohledu evropského kapitálového trhu paradox. Harmonizace daňových politik a snížení transakčních nákladů by podpořily větší objem investic v rámci EU.
- Zlepšení finanční gramotnosti: Podle statistik 72 procent Evropanů neinvestuje do žádných finančních produktů a většina se vyhýbá rizikovějším investicím. Z toho plyne velká potřeba zvýšit finanční gramotnost obyvatelstva a vytvořit podmínky, které by investice do rizikovějších technologických firem učinily přitažlivějšími.
Zdroj: Federace evropských burz
Projekt Unie kapitálových trhů
Otevřený dopis také zdůrazňuje význam dokončení projektu Capital Markets Union (CMU), tedy Unie kapitálových trhů, jako klíčového kroku k udržení technologických IPO v Evropě a konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům. Evropské kapitálové trhy jsou totiž roztříštěné a komplikují přeshraniční investice.
Petr Koblic, ředitel pražské burzy a FESE, na druhou stranu připomíná, že cesta k posílení evropských kapitálových trhů nevede přes jejich vynucenou integraci.
„Ta by znamenala odstřižení menších firem od možnosti získávat na lokálních burzách kapitál. Jednotná burza by fungovala pouze pro ty největší evropské společnosti,“ říká pro SZ Byznys. Evropě podle jeho slov zoufale chybí schopnost přivádět na kapitálové trhy menší nadějné firmy v rané fázi jejich rozvoje.
„Tedy schopnost podpořit lokální šampiony v tom, aby se z nich mohli stát mezinárodní hráči. Takové firmy ale získávají typicky nejprve kapitál na lokálních burzách a teprve později se škálují do zahraničí. Konečně toto je i naše stanovisko, které jsme deklarovali při nedávném setkání se zástupci Evropské komise v Praze,“ dodává.
Kromě zmíněných návrhů na posílení evropských kapitálových trhů a podpory technologických firem podobná témata v obsáhlé zprávě analyzoval i bývalý předseda Evropské centrální banky Mario Draghi. Jeho vize je v souladu s návrhy evropských startupistů a burz.
Draghi zdůrazňuje, že dokončení CMU je zásadní pro směřování úspor evropských domácností do produktivních investic a posílení kapitálových trhů. V jeho analýze jsou evropské trhy příliš závislé na bankovním financování, které není optimálně vhodné pro financování inovativních firem. Navrhuje tedy zjednodušení regulace a harmonizaci daňových a insolvenčních pravidel napříč EU.
