Článek
Tváří v tvář celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa propadají experti ministra Zbyňka Stanjury šibeničnímu humoru. Před nástupem Trumpa do úřadu předpovídali pro letošní rok hospodářský růst o 2,3 procenta, v pravidelné jarní predikci však museli prognózu snížit na dvě procenta. Za pokles nesou podle sekčního ředitele Davida Prušvice hlavní vinu celní bariéry, které Trump zdvihl vůči Evropě před druhým dubnem – konkrétně pětadvacetiprocentní clo na ocel, hliník a automobily.
Tak zní oficiální prognóza ministerstva financí, ovšem od druhého dubna je všechno jinak. Trump totiž vyhlásil dvacetiprocentní cla na veškerý dovoz z Evropské unie, tedy i z Česka. Matematici z Prušvicovy sekce poté vypočetli, a v neoficiální příloze zveřejnili, že růst HDP letos dosáhne pouze 1,6 procenta.
Následoval ovšem ještě včerejší Trumpův vzkaz, podle kterého sice Evropané budou cla platit, ovšem jen ve výši deseti procent. Přitom podle ředitele Prušvice není úplně jasné, jestli se na deset procent sníží také cla na auta. Tak vznikla třetí předpověď, podle níž by letošní růst mohl dosáhnout aspoň na 1,8 procenta.
Za desetinami procenta se přitom skrývají vysoké sumy. Pokud na příklad růst HDP letos zastaví na 1,6 procenta, pak to znamená, že tuzemské hospodářství vyprodukuje o 60 miliard korun méně, než očekávala poslední před-trumpovská předpověď.
Obdobný rozptyl mají předpovědi pro hospodářský růst v roce 2026, které se pohybují mezi 1,7 a 2,4 procenta.
Nižší věrohodnost současných predikcí připustil také ministr financí Zbyněk Stanjura. „Jsou to jen orientační čísla. Nikdo nemá data, aby mohl provést seriózní výpočet,“ uvedl.
Rozčarování způsobené tím, že se nesplnila nadějná očekávání, provázejí tuzemskou ekonomiku už několik let. Například do roku 2022 vstupovali ekonomové z ministerstva financí i z jiných institucí s vyhlídkou, že HDP poroste o čtyři procenta. Po zdražení cen energií pak museli být rádi, že se hospodářský výkon zvýšil o necelá tři procenta. O tom, že by se ekonomika zotavila z propadu během pandemie covidu, nemohla být řeč.
Také v letech 2023 a 2024 se zpočátku čekal hospodářský růst o 3-4 procenta, vinou výpadků exportního průmyslu a celé německé ekonomiky však Česko namísto oživení zažilo dvouletou stagnaci.
Ještě nedávno ekonomové očekávali, že v roce 2025 to bude lepší a znovu slibovali skoro tříprocentní vzestup. Byl to však účet bez hostinského, tedy bez započítání Trumpových cel. Předpovědi se proto opět postupně zhoršují. Přesto ministr Stanjura věří, že horší než v jarní prognóze už to letos nebude. „Oživení by mělo pokračovat, jenom bude pomalejší,“ přislíbil.
