Článek
„Výsledek státního rozpočtu za rok 2023 můžeme hodnotit kladně,“ reagovala Národní rozpočtová rada na zprávu, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) udržel rozpočtový deficit na úrovni 288 miliard, dokonce o sedm miliard korun níže, než sám plánoval.
Dokázal to pomocí složitého přerozdělovacího manévru, o jehož detailech informuje rozpočtová dokumentace.
Ministr upozornil, že stát v časech energetické krize utratil proti roku 2022 o 176 miliard korun navíc za valorizaci důchodů, dalších sociálních dávek a za dotace cen energií. Především z toho důvodu se rozpočtové výdaje zvýšily o 218 miliard korun, tedy nejvíc s výjimkou „covidového“ roku 2020.
Na druhé straně dokázal zvýšit celkové příjmy o rekordní částku 290 miliard. „Stát má k dispozici jen peníze daňových poplatníků,“ upozornil šéf financí na hlavní dilema, na které narazil při řešení problému.
Bilance ukázala, že klíčovou částku získal zdaněním především energetiků. Dočasně zavedená windfall tax zaměřená na energetický sektor (a banky) vynesla přes 39 miliard korun, dalších 18,5 zajistil odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.
Na dani z příjmu právnických osob se proti plánům z konce roku 2022 loni vybralo o 45 miliard navíc a opět to bylo hlavně zdaněním mimořádných zisků energetických firem, v menší míře finančních institucí a producentů potravin. O 36 miliard meziročně navíc odvedl na dividendách ČEZ, takže tento příspěvek skončil na 54 miliardách.
Stát má peníze jen od poplatníků
Přímé a zprostředkované daně v miliardách korun
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Daně z příjmů právnických osob | 117,5 | 123,5 | 108,4 | 129,1 | 151,5 | 201,7 | |
| Windfall tax a odvod z nadměrných zisků | - | - | - | - | - | 57,6 | |
| Dividenda ČEZ | 10,5 | 7,6 | 12,7 | 19,4 | 17,9 | 54 | |
| Daně z příjmů fyzických osob | 146,5 | 164,5 | 154,1 | 109,1 | 123,6 | 148,8 | |
| Z toho: | ze závislé činnosti | 127,8 | 142,8 | 135,3 | 87,1 | 94,1 | 111,1 |
| od osob podávajících daňové přiznání | 6,3 | 8 | 4,6 | 6,2 | 9 | 9,7 | |
| srážková daň | 12,4 | 13,8 | 14,2 | 15,8 | 20,6 | 28,1 | |
| Celkem | 274,6 | 295,6 | 275,2 | 257,6 | 293 | 462,1 |
Poznámka: Tabulka uvádí pouze příjmy státního rozpočtu. Neuvádí tedy tu část odvodů, které od firem, zaměstnanců a OSVČ inkasovaly obce a kraje
Zdroj: Ministerstvo financí
Neobvyklých poměrů v krizových časech dokázaly finanční úřady využít také v případě daně z příjmů fyzických osob, jejíž výnosy se proti roku 2022 zvýšily o 25 miliard. Díky zvláštnostem tuzemského daňového systému zaplatili zaměstnanci o šestnáct miliard, tedy osmnáct procent navíc, i když se jejich mzdy v průměru navýšily jen o 8,4 procenta. To se podařilo mechanismem, který při vyšší inflaci automaticky zvedá reálnou daňovou sazbu.
O osm miliard navíc se vybralo na srážkové dani. Podle ministrova náměstka Marka Mory je hlavním důvodem zvyk českých občanů ukládat v těžkých časech peníze do banky. Bankéři totiž zvýšili úrokové sazby a střadatelům vyrostly výnosy, ze kterých se odvádí právě patnáctiprocentní srážková daň.
Podniky, OSVČ a domácnosti celkem odvedly na přímých daních (bez pojistného) o 170 miliard víc než v roce 2022. V běžných letech posílí státní pokladna tímto způsobem příjmy o 20 až 30 miliard.
K vylepšení rozpočtu 2023 o 60 miliard ve srovnání s předchozím rokem pomohla ministerským úředníkům také účetní operace s evropskými dotacemi. Stát v roce 2022 nestihl Evropské unii fakturovat 30 miliard, které už předtím utratil. V roce 2023 tyto peníze dostal, nemusel je utrácet za evropské projekty, a rozpočet naopak o 30 miliard vylepšil.
Ministr Stanjura připomněl, že se loni v dubnu a květnu stal terčem kritiky, podle které není možné schodek rozpočtu udržet pod hranicí 300 miliard.
„Ať se každý, kdo tehdy kritizoval, podívá na čísla a hned uvidí, kdo měl pravdu,“ shrnul rozpočtovou bilanci s ulehčením.
