Článek
Příští vláda bude mít volnější ruce v utrácení za armádní zakázky. Poslanci v zákoně zvedli dluhové stropy, aby šlo navýšit obranné výdaje nad současná dvě procenta hrubého domácího produktu bez nutnosti škrtat v jiných rozpočtových položkách.
Pro úpravu hlasovalo 148 ze 164 přítomných zákonodárců, a to včetně hnutí ANO. Proti byla jen SPD. „V případě nezbytných výdajů souvisejících například s bezpečností země by neměly být politická rozhodování a odpovědnost svazovány příliš striktními fiskálními pravidly,“ uvedla na vysvětlenou exministryně financí Alena Schillerová.
Návrh podal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), sám se hlasování neúčastnil kvůli pracovní cestě do Japonska. V principu stejně postupuje s ohledem na novou bezpečnostní situaci Německo, kde nově vznikající koalice uvolnila dluhové limity pro armádu a infrastrukturu v rámci výdajového balíku, pro který se kvůli velkým objemům peněz vžilo označení rozpočtová bazuka.
Fialova vláda už v březnu po obratu americké politiky vůči Evropě rozhodla, že chce postupně zvedat armádní rozpočet z loňských dvou procent HDP na tři. A to postupně v pěti rovnoměrných krocích po dvou desetinách procenta, což by znamenalo dovršení tříprocentního cíle v roce 2030.
Otázku financování řeší právě Stanjurův návrh. Jeho podstatou je, že armádní výdaje nad dvě procenta HDP budou vyčleněny z takzvaných „výdajových rámců“ a že si na ně stát bude moci bez dalších omezení půjčit.
Výdajové rámce si vláda stanovila předloni v rámci konsolidačního balíčku. V něm se kromě nejrůznějších daňových úprav a výdajových škrtů vrátila po covidové přestávce k principu, že zákony mají obsahovat obecné limity pro to, jak moc utrácet a jak moc státní pokladnu zadlužovat.
V praxi toto omezení funguje tak, že existuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a v něm jsou přímo napsané číselné stropy pro takzvaný strukturální schodek státního rozpočtu v letech 2024 až 2027. Loňský strop činil 2,75 procenta HDP a pro každý další rok toto číslo o půl procentního bodu klesá.
Stanjurův pozměňovací návrh říká, že sestupná číselná řada dál platí, ale že se do ní nepočítají armádní výdaje nad dvě procenta HDP. Výjimka je do zákona navržena na roky 2026 až 2033. „Navržená právní úprava reaguje na nezbytnost zajištění obranyschopnosti České republiky a plnění mezinárodních závazků,“ stojí v písemném odůvodnění nových paragrafů.
Dvě procenta doposud platila jako minimum dohodnuté mezi členy NATO. Česko začalo plnit toto minimum až loni, podobně překotný vývoj nastal i v jiných evropských zemích v důsledku nového přístupu Donalda Trumpa a nejistých závazků USA ohledně výpomoci s obranou Evropy. Příští rok by se Česko mělo podle Fialy dostat na 2,2 procenta HDP.
Novela nemění nic na principu takzvané dluhové brzdy. Podle ní nesmí státní dluh překročit 55 procent HDP. Pak se automaticky spouštějí mechanismy, mezi které patří krácení některých výdajů, mimo jiné třeba platů zákonodárců. K nárazu do dluhové brzdy má však Česko daleko i při navyšování armádních peněz, podle posledních statistik veřejný dluh činí 43,6 procenta HDP.
Volnější půjčování na obranu je nově možné i v rámci unijních rozpočtových pravidlech. Třeba Polsko, které dává na obranu už druhým rokem přes čtyři procenta HDP, se kvůli tomu muselo doposud zodpovídat před Evropskou komisí v rámci takzvaného řízení pro nadměrný rozpočtový schodek. Na armádní výdaje půjde uplatnit výjimku, ohlásila Evropská komise začátkem roku.
Letadla, tanky a platy
Uvolnění rozpočtových pravidel prošlo v pátek dopoledne po širší diskusi, v které si poslanci a poslankyně z vládního a opozičního tábora navzájem hodinu a půl vyměňovali názory na celkovou koncepci obranné politiky a financování armády.
Jednou z hlavních výhrad opozice bylo, že rozpočet se navyšuje hlavně kvůli vykázání čísel a že armáda může mít v reálném provozu problém peníze utratit. Na dvě procenta HDP se dostala poprvé až loni, a to jen díky tomu, že se jednorázově zvedla zálohová platba za stíhačky F-35 objednané k roku 2031.
Čtyřiadvacet letadel F-35 a s nimi spojená modernizace vojenského letiště v Čáslavi jsou největší položkou na seznamu zakázek, za které už nyní armáda utrácí. Další jsou dva dopravní letouny Embraer C-390, bojová vozidla pěchoty a tanky Leopard.
Největším jednotlivým výdajem jsou platy, na které stát loni vynaložil přes 32 miliard korun. Poslanecká diskuse se mimo jiné točila kolem toho, že právě tato položka by měla růst, ale že armáda nezvládá nabrat dost lidí, i kdyby peníze navíc měla. Česko má dnes 24 tisíc vojáků a podle posledního vyjádření náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky z letošního března by jich do roku 2030 mělo být 30 tisíc plus 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy.
Letos má jít na obranu podle schváleného státního rozpočtu 160,8 miliardy korun, což opět jen těsně odpovídá dvěma procentům HDP. Rozpočet na příští rok se teprve začíná tvořit, podle vládní strategie z března by mělo dojít k prvnímu navýšení na 2,2 procenta HDP, což při růstu ekonomiky a inflace může znamenat navýšení až o 20 miliard.
Konkrétní rozpis, na co peníze přesně půjdou, zatím podle ministerstva obrany neexistuje, jasný je jen principiální cíl, kam směřovat.
„Navýšení umožní snížit výši extrémního vnitřního dluhu z předcházejících období. Díky tomu bude možné ve střednědobém horizontu investovat do dalších potřeb armády – hlavně v oblasti zavedení nových tanků, doplnění protivzdušné obrany, letištní nebo ženijní techniky. Doplnit ale musíme i zásoby munice a investovat do nemovitostí. A zejména, hlavním strategickým projektem je pro nás udržení a nábor personálu,“ uvedl na dotaz ohledně využití zvýšeného rozpočtu mluvčí resortu Karel Čapek.
Schillerová: Bez dluhů to nepůjde
Česko loni podle čísel ověřených Eurostatem a Českým statistickým úřadem vykázalo deficit celých veřejných financí 177 miliard korun. O to stoupl veřejný dluh. V poměru k HDP deficit klesl v důsledku vládního konsolidačního balíčku a přebytkového hospodaření samospráv překvapivě výrazně z 3,8 v roce 2023 na 2,2 procenta.
Fialova vláda se po celou dobu u moci hlásila k principu postupného snižování schodků, zda ale v tomto duchu připraví i svůj poslední rozpočet na rok 2026, ještě není jisté. Nově uvolněné stropy pro armádní investice jsou jen jedním z bodů, který před volbami státní kasu ohrožují.
Příští rok se čeká jen mírný růst daňových příjmů, mimo jiné kvůli nejistým ekonomickým vyhlídkám a končící dani z neočekávaných zisků. Nedořešené jsou peníze ve školství, nově se mluví o přidávání pro bezpečnostní složky.
Ministerstvo financí v poslední prognóze tento měsíc zvedlo odhad deficitu celého systému veřejných financí v příštím roce z 1,7 na 2,0 procenta HDP. Pokud se k tomu přidá ještě slibované navýšení peněz pro armádu, výsledek činí 2,2 procenta – tedy stejné číslo jako loni. V prognózách navíc ještě nejsou započítány hrozby v podobě celních válek a možné recese celé Evropy.
Hlavní slovo v dalším směřování rozpočtu navíc bude mít až další vláda. V ODS se kvůli zvýšeným nárokům začíná otvírat tabu vyšších daní. Hnutí ANO coby favorit voleb svou hospodářskou strategii před začátkem kampaně nechce příliš prozrazovat. Alena Schillerová ale v rámci sněmovní debaty o armádních výdajích sama začala mluvit o tom, že je na místě nasadit volnější dluhový strop i jinde.
Kdyby se do rozpočtu mělo promítnout transparentně všechno, co bude v nejbližších letech potřeba zaplatit, pak by podle ní dávalo smysl do dluhové výjimky zahrnout také „jiné strategické a bezpečnostní priority státu, jako třeba výdaje na energetickou bezpečnost, náklady na zvládání poválečné migrační vlny, investice do ochrany kritické infrastruktury před kybernetickými útoky a možná i některé další“.
Kdyby se všechny tyto záležitosti měly platit z běžného státního rozpočtu, sotva to podle Schillerové půjde jinak než na úkor zdravotnictví, školství nebo důchodů.
„Právě proto musí strategii budoucího financování našich bezpečnostních priorit předcházet velká celospolečenská a celopolitická diskuse postavená na reálných číslech. Tento zákon vnímáme jako její prvotní výkop, ale rozhodně ne finální ani dostatečný,“ uvedla ve sněmovně k rozvolňování dluhových limitů exministryně.
