Stanjura snížil odhad růstu ekonomiky a řekl, kde ušetří

Česko si letos ekonomicky polepší, ale méně, než se doposud čekalo. Vyplývá to z nové prognózy Ministerstva financí.

Hrubý domácí produkt se má podle ní zvednout o 2,3 procenta. Tedy víc než loni, kdy růst činil jen 1,1 procenta. Ale méně, než kolik ministerstvo odhadovalo na podzim (2,5 procenta), a ještě méně oproti srpnové prognóze, na které stojí letošní státní rozpočet.

V ní se počítalo s růstem 2,7 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by revize neměla mít negativní dopad na výběr daní, protože ekonomiku brzdí hlavně vývoz, a ten nemá na rozpočet tak velký přímý dopad. Důležitější jsou mzdy a útraty domácností, které mají naopak růst.

Rozpočet by podle Stanjury měly podržet také firmy a jejich zisky, které se od loňska zdaňují vyšší sazbou korporátní daně. Kvůli zpoždění v platbách se tato změna ve státní kase naplno projeví až v letošním roce. Ekonomiku by nemělo vykolejit ani to, že některé firmy začínají mluvit o propouštění. Silnější efekt bude mít podle Stanjury to, že většina firem si naopak stěžuje na nedostatek pracovních sil.

Růst HDP kolem 2,3 procenta čeká i centrální banka a jiné instituce. Ministerská prognóza ale zároveň upozorňuje na to, že domácí ekonomiku – a zprostředkovaně i státní rozpočet – může leccos ohrozit a že možných negativních překvapení je víc než těch pozitivních.

Jde třeba o růst cen komodit, možné obnovení problémů v zahraničním obchodě v důsledku geopolitické situace ve světě, další útlum Německa nebo americká cla. Ta by mohla zbrzdit ekonomické vyhlídky celého světa, jak upozornil tento měsíc třeba Mezinárodní měnový fond.

Pokud Donald Trump cla vůči EU skutečně zavede, Česko by to postihlo zprostředkovaně hlavně kvůli subdodávkám součástek do zboží vyráběného v Německu a jinde v západní Evropě. Ministerstvo financí udělalo na dopad případných amerických cel zvláštní analýzu, a podle ní by na ně tuzemská ekonomika mohla doplatit zpomalením růstu o další jednu nebo dvě desetiny procentního bodu. Polepšila by si tedy nakonec jen zhruba o dvě procenta.

V rozpočtu navíc zůstalo několik nesrovnalostí už z loňska, kdy se připravoval. Hlavně jde o nepokryté výdaje na podporu solárních elektráren, jejichž provozovatelé na ně mají nárok ze zákona. Nové paragrafy, které měly přístup k těmto dotacím ztížit, tento týden narazily v Senátu.

Zákon se nyní vrací do sněmovny, kde chce nakonec i hnutí ANO hlasovat pro senátní verzi – tedy proti vládním plánům, že by solární dotace měly podléhat individuálním kontrolám, což by podle Stanjury mohlo peníze ušetřit. Stanjura by na přehlasování senátorů a prosazení své verze potřeboval ve sněmovně zmobilizovat 101 hlasů, což ale nejspíš nevyjde.

„Ministr Stanjura v tuto chvíli téměř s jistotou nemá 101 (hlasů) na to, aby Senát přehlasoval. My jako ANO, opozice a rozumní poslanci z koalice, budeme hlasovat pro senátní verzi. V tu chvíli bude ministerstvu průmyslu chybět 23 miliard korun právě na vyplácení podpor,“ uvedl pro ČTK stínový ministr dopravy Martin Kolovratník.

Stanjura na vývoj v Senátu reagoval tím, že za svojí verzí stojí, ale že právně vzato jde o normu pod patronátem ministerstva průmyslu a že on sám ji tím pádem nebude ve sněmovně prosazovat za každou cenu. „Poradíme se v koalici a uvidíme,“ uvedl k neúspěchu v Senátu a následné vládní strategii Stanjura.

Zásahy do systému dotací kritizovali provozovatelé solárních elektráren a státu vyhrožovali arbitrážemi. Podle Stanjury si vláda poradí i s výpadkem peněz, a to dodatečnými opatřeními v průběhu roku.

Manko lze prý průběžně zaplnit proškrtáním dotací, úsporami pracovních sil ve státní sféře. Anebo – což bude nejspíš hlavní a nejrychlejší zdroj peněz – sáhnutím do neutracených rezerv, nahromaděných na účtech jednotlivých ministerstev v důsledku nespotřebovaných nároků minulých let.

„Tam je dost velký prostor na to, abychom deficit zvládli,“ uvedl Stanjura. Nespotřebované nároky podle něj dohromady za celou státní sféru činí dlouhodobě kolem sta miliard korun, což je v porovnání s plánovaným deficitem 241 miliard dostatečná rezerva. „Provádíme analýzu nespotřebovaných výdajů jednotlivých kapitol a budeme s nimi individuálně vyjednávat,“ uvedl ministr ke svému plánu, jak chce letos udržet rozpočet v plánovaných kolejích, pokud by se naplnila některá rizika.

Do nespotřebovaných rezerv vláda sáhla už koncem loňského roku, když navyšovala na poslední chvíli výdaje na armádu, aby vykázala splnění závazku na úrovni dvou procent HDP. To se povedlo mimo jiné tím, že ministerstvo obrany zrychlilo předběžné splátky stíhaček F-35  a loni na ně z rezerv poslalo 26 miliard korun místo původně plánovaných 15,5 miliardy.

Podobnou cestou chce vláda udržet armádní výdaje na úrovni dvou procent HDP i letos. Stanjura už začátkem roku mluvil o tom, že jedním z důvodů důslednějšího plnění dvouprocentního kritéria v závěru loňského roku byla snaha předejít námitkám Donalda Trumpa. Ten s oblibou státy s nižšími výdaji kritizuje, a naopak nákupy amerických zbraní chválí.

Trump už dříve mluvil o tom, že by se v rámci NATO mohl minimální výdajový práh zvednout klidně na pět procent, a to hlavně v Evropě, aby se zdejší státy nemusely tolik spoléhat na USA. Pokud by se nároky na obranné výdaje v rámci NATO dál stupňovaly, měla by Evropská unie podle Stanjury současně „otevřít diskusi o fiskálních parametrech“ – tedy nebazírovat na každoročním schodku do tří procent HDP a celkovém dluhu do 60 procent HDP.

Schodek celých veřejných financí by se měl do tří procent v Česku vejít už v číslech za loňský rok, která ještě nejsou dopočítaná, ale podle Stanjury platí závazek 2,8 procenta. Letos vláda počítá se stlačením schodku na 2,3 procenta HDP.