Článek
Plánované snižování počtu státních zaměstnanců není posledním krokem vlády k úsporám ve státním rozpočtu, řekl v neděli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). S tím, že následovat by mělo rušení agend.
Vládě Petra Fialy se tento týden podařilo protlačit prvním čtením „zákon roku“ neboli návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se snížením schodku na 252 miliard korun z letos plánovaných 295 miliard.
Ačkoli středopravý kabinet mnozí kritizují za příliš pomalou konsolidaci veřejných financí, podle Stanjury je tempo dostatečné.
„My volíme dostatečně rychlé tempo snižování (schodku veřejných financí), snažíme se mít v rovnováze tři základní přístupy: snižování dluhu, udržení investiční aktivity státu a udržení sociálního smíru,“ řekl Stanjura v diskuzním pořadu Partie televizní stanice CNN Prima News.
Debata se následně stočila k plánovanému zeštíhlení státní správy, kde by podle návrhu rozpočtu na příští rok měl počet zaměstnanců klesnout na 487 668 z nynějších 499 056.
„Většina těch pracovních míst bude zrušena, nicméně přirozená fluktuace se ve veřejné správě pohybuje mezi šesti a osmi procenty, to zdaleka není tolik, kolik je těch uvolněných pracovních pozic. Zdaleka to nepovažuji za poslední krok. Jsem přesvědčen, že teď se soustředíme na rušení agend,“ uvedl Stanjura.
Hlavní tíhu by mělo nést regionální školství, kde má zaniknout 10 000 míst, především nepedagogických pracovníků. Podle Stanjury lze o tomto kroku ještě vést debatu, ovšem pouze v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, protože výdaje každého resortu jsou již zafixovány.
„Uvidíme, jak to bude, pan ministr a jeho tým chystají reformu regionálního školství. Myslím, že je dobře se po deseti letech podívat, zda je výuka kvalitnější, nebo jestli máme přijmout jiná opatření, jež ty nemalé peníze, které stát dává do vzdělávání, využijí lépe,“ řekl Stanjura s poukazem na nárůst zaměstnanců ve školství v uplynulé dekádě.
Kritika z různých stran
Vláda vtělila své úsilí o ozdravení veřejných financí do takzvaného „konsolidačního balíčku“, který i přes masivní obstrukce ze strany opozice protlačila Poslaneckou sněmovnou. Opozici na vládních opatřeních vadí zejména zvyšování daní, kabinetu také vytýká, že nebere ohled na těžkosti dopadající na občany, zejména v podobě strmého růstu cen v uplynulých letech.
Předseda nejsilnější opoziční strany ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v nedělní Partii uvedl, že pokud za dva roky zvítězí ve volbách, vládní opatření zreviduje.
„Souhlasíme, že je třeba konsolidovat veřejné finance, ale ne zvyšováním daní,“ řekl Babiš s tím, že jeho vládě se dařilo naplňovat příjmy státního rozpočtu lépe než té Fialově. „Když se vrátíme do vlády, budeme zase vybírat daně.“
Vůči vládní politice se vymezil také šéf nejsilnější odborové centrály ČMKOS Josef Středula, podle kterého panuje s vládními kroky velká nespokojenost. „To, co ničí ekonomiku, je šílená inflace… vláda místo, aby s tím něco dělala, ještě to přikrmuje,“ řekl Středula v nedělní Partii.
Ačkoli se vyhnul přímé odpovědi na dotaz ohledně zvažované výstražné stávky, odborový předák potvrdil, že nějakou formu protestu lze rozhodně očekávat. „Jsme na cestě k dalším protestům. Nespokojenost se současnou pětikoalicí je obrovská,“ řekl.
