Stanjura má v rozpočtu další díru, naplánoval až moc peněz z povolenek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozpočet na příští rok už je sice oficiálně schválený vládou a odeslaný poslancům, stále v něm ale nesedí několik velkých položek. Jednou z nich jsou emisní povolenky. Ministerstvo financí z jejich prodeje naplánovalo na příští rok příjem 30 miliard, minulý týden tento předpoklad schválila i vláda. Začíná se ale ukazovat, že jde o velice optimistický odhad.

Množství povolenek je v rámci EU dopředu dané, Česko jich bude mít příští rok na prodej 11,63 milionu kusů. To je při aktuální ceně 62 eur jen 18 miliard korun. Povolenky si musí povinně kupovat velcí producenti skleníkových plynů v celé EU.

S povolenkami se v EU volně obchoduje, letos se cena pohybovala od 52 do 75 eur. Ani maximum 75 eur ale pro naplnění rozpočtových plánů nestačí. Aby přiteklo plánovaných 30 miliard korun, musela by jedna povolenka stát celý rok přes sto eur. To se stalo zatím jen jednou, a to krátce loni v zimě.

I když odhad 30 miliard schválila vláda, ne každý za ním stojí. Ministr financí Zbyněk Stanjura už v září v rozhovoru pro televizi Prima přiznal, že proti plánu příjmů z povolenek se ozvali dva členové Výboru pro rozpočtové prognózy.

Jde o poradní orgán vlády sestavený z nezávislých ekonomů s úkolem hlídat právě to, aby rozpočet stál na reálných základech. Pochybnosti potvrzuje i předseda výboru, ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Ve výboru pro rozpočtové prognózy jsme se shodli na tom, že naše hodnocení prognózy výnosu z povolenek je zatíženo extrémní nejistotou. S MF teprve hledáme způsob, jak nám dodat detailní podkladová data k této části jejich prognózy fiskálních příjmů, abychom ji mohli důkladněji zhodnotit,“ uvedl pro SZ Byznys Skořepa.

Námitky k odhadu příjmů z povolenek má i Národní rozpočtová rada, další státní orgán pověřený dohledem nad fiskální politikou. V hodnotící zprávě k návrhu rozpočtu, kterou rada vydala dnes a celkově vyznívá velmi kriticky, jsou povolenky zmíněné na prvním místě.

„K naplnění příjmů uvedených v návrhu rozpočtu pro rok 2025 by průměrná cena emisní povolenky v roce 2025 musela být zhruba 104 EUR, což je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické,“ stojí v písemném stanovisku rady.

Stanjura dříve zdůvodňoval vysoký odhad u povolenek tím, že jde o „subdodávku“ z Ministerstva životního prostředí, kam problematika emisních povolenek spadá. Tím se hájí jeho úřad i nyní a vedle toho uvádí, že Výbor pro rozpočtové prognózy nakonec většinově s podklady pro rozpočet v létě souhlasil.

„V srpnu odhad schválil jako realistický i Výbor pro rozpočtové prognózy,“ říká mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová – s tím, že povolenky jsou „příjem závislý na tržních cenách“, a tak je třeba počítat s tím, že prognózy se mohou v čase měnit. Do budoucna se chce Ministerstvo financí pojistit tím, že odhad povolenek bude před rozpočtovou radou a výborem obhajovat přímo Ministerstvo pro životní prostředí.

To se nyní brání tím, že ve svých odhadech pracovalo s širším intervalem. „Pro rok 2025 odhadujeme výnos v pásmu 17–32 mld. Kč, tuto částku zná Ministerstvo financí a řeší to tak, aby celkový deficit nebyl větší,“ uvedla mluvčí Ministerstva pro životní prostředí Veronika Krejčí. Výsledek nechtěla přímo hodnotit, podle ní se jen „ministerstvo financí drží spíše horní hranice odhadu“.

S nadsazenými příjmy z povolenek bojuje vláda už letos. K 2. říjnu je v této kolonce vybráno jen 12,3 miliardy, přitom plán pro celý rok činí 40,7 miliardy. I na to ekonomové hlídající rozpočet upozorňují.

„Faktem je, že vývoj v posledních letech naznačuje tendenci MF skutečnou výši těchto příjmů spíš zřetelně nadhodnocovat,“ varuje Skořepa. Podle ministerstva financí má ale rozpočet jako celek dopadnout v souladu s plánem.

To, že výbor nakonec jako celek v létě neprotestoval, Skořepa jako šéf výboru vysvětluje tím, že u nedaňových položek, jako jsou třeba právě povolenky, je situace nepřehledná. Proto ale výbor podle Skořepy už ve svém stanovisku v srpnu upozorňoval na „nedostatek podrobnějších a konkrétnějších informací“.

Ve státním rozpočtu 2025 nesedí vedle povolenek ještě jiná velká zelená položka, a sice dotace na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu spočítalo, že na tyto účely potřebuje příští rok 31,2 miliardy korun a že provozovatelé solárních a dalších zdrojů mají na tyto peníze ze zákona nárok. V rozpočtu je však zatím jen 8,5 miliardy.

Na tento rozpor upozornily Seznam Zprávy už v září. Stanjura reagoval tím, že se ve vládě ještě hledají cesty, jak solární dotace pro příští rok zkrátit. To ale podle rozpočtové rady není korektní postup. „Návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ uvádí rada k výpadku zdrojů na zelené dotace.

Podle rady jsou dále v rozpočtu o pět miliard nadhodnocené „odvody organizací s přímým vztahem ke státu“, kam spadají hlavně dividendy ve firmách jako ČEZ. Dalších pět až sedm miliard chybí v rozpisu peněz na důchody, tak aby výdaje pokryly avizovanou valorizaci v plné výši. Nedořešené jsou také platy ve školství, kde vláda doufá ve výpomoc z obecních rozpočtů, ale neexistuje k tomu opora v zákoně.

Poslední výhradou rozpočtové rady je, že by vláda měla příští rok „účelově vázat“ nově vyčleněných deset miliard korun na povodňové škody. Tato položka se do rozpočtu dostala až na poslední chvíli, letos na ni půjde 30 miliard a příští rok dalších deset, obojí se zaplatí navýšením státního dluhu.

Všechny nesrovnalosti dávají dohromady spornou částku ve výši přes 40 miliard korun. Pokud je vláda nějak nevyřeší a pochybnosti se v průběhu roku potvrdí, stát si bude muset o to víc půjčit nebo šetřit jinde. Půjdou-li výpadky na dluh, rozpočtový deficit stoupne z navrhovaných 241 miliard na úroveň, jaká plánovaná letos, a vládě nevyjde jeden z jejích ústředních slibů – tedy tlačit schodek každý rok směrem dolů.

V případě povolenek je možné, že výpadek příjmů bude nakonec v praxi znamenat krácení některých zelených výdajů. Právě na ně mají povolenky podle unijních pravidel jít.

„Vzhledem k tomu, že je účel použití příjmů z emisních povolenek jednoznačně spjatý s opatřeními v oblasti klimatu a energetiky, nabízí se možnost svázat příslušné výdaje státního rozpočtu a státních fondů se skutečnými příjmy emisních povolenek,“ uvádí mluvčí Ministerstva financí Vodstrčilová v odpovědi na otázku, co se v případě výpadku zdrojů bude dít.