Článek
Poslední rozpočet této vlády, který se už nyní začíná v hrubých rysech stavět, bude nejspíš vyžadovat víc dluhu, než se doposud předpokládalo. Důvodem budou armádní výdaje. Vládní strany už se minulý týden dohodly, že je bude třeba dál zvedat kvůli postojům Donalda Trumpa k obraně Evropy. Nově je už také černé na bílém, že tyto peníze si Česko v případě potřeby půjčí.
Vyplývá to z textu zákonné úpravy, kterou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jako poslanec připojil ve Sněmovně k už otevřenému zákonu o kontrole veřejných financí. Dodatečné armádní výdaje se podle těchto paragrafů nebudou počítat do dluhových omezení, a to už příští rok.
Pokud zákon projde, což vzhledem k hlasitě deklarované jednotě v otázkách bezpečnosti vypadá jako jistá věc vyžadující expresní odbavení, půjde armádě přidat, aniž by vláda musela jinde škrtat nebo se ohlížet na jiné rozpočtové limity.
Fialova vláda už před dvěma týdny rozhodla, že chce postupně zvedat armádní rozpočet z loňských dvou procent na tři procenta hrubého domácího produktu. A to postupně v pěti rovnoměrných krocích po dvou desetinách procenta, což by znamenalo – pokud nedojde ke změně tohoto principu – dovršení tříprocentního cíle v roce 2030.
Česko posílí armádu. Na dluh
Až doposud ale nebylo přesně jasné, z čeho se má toto navýšení zaplatit. To ukazuje právě Stanjurův návrh. Jeho podstatou je, že armádní výdaje nad dvě procenta HDP budou vyčleněny z takzvaných „výdajových rámců“ a že je půjde bez dalších omezení zaplatit na dluh.
Tyto rámce si vláda stanovila předloni v rámci konsolidačního balíčku. V něm se kromě nejrůznějších daňových úprav a výdajových škrtů vrátila po covidové přestávce k principu, že zákony mají obsahovat obecné limity pro to, jak moc utrácet a jak moc státní pokladnu zadlužovat.
V praxi toto omezení funguje tak, že existuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a v něm jsou přímo napsané číselné stropy pro takzvaný strukturální schodek státního rozpočtu v letech 2024–2027. Loňský strop činil 2,75 procenta HDP a pro každý další rok toto číslo o půl procentního bodu klesá.
Stanjurův pozměňovací návrh říká, že tato čísla dál platí, ale že se do nich nebudou počítat armádní výdaje nad dvě procenta HDP. Výjimka je do zákona navržena na roky 2026–2033. „Navržená právní úprava reaguje na nezbytnost zajištění obranyschopnosti České republiky a plnění mezinárodních závazků,“ stojí v písemném odůvodnění nových paragrafů.
Dvě procenta doposud platila jako minimum dohodnuté mezi členy NATO. Česko začalo plnit toto minimum až loni, podobně překotný vývoj nastal i v jiných evropských zemích v důsledku obratu politiky USA. Příští rok by se mělo podle Fialy dostat na 2,2 procenta HDP.
Dluhové brzdy Evropu neuchrání
Podobný princip přijalo minulý týden Německo. Pro armádní výdaje ruší takzvanou dluhovou brzdu, která doposud omezovala německou vládu v půjčování, a k tomu si chce navíc půjčit půl bilionu eur na modernizaci domácí infrastruktury. Radikální rozpočtový obrat má v úterý schvalovat německý parlament na mimořádné poslední schůzi ve starém složení.
Dluhovou brzdu má i Česko, s ní se ale ani po přijetí Stanjurova návrhu nic měnit nebude. Česká brzda říká, že státní dluh nesmí překročit 55 procent HDP. Pak se automaticky spouštějí mechanismy, mezi které patří krácení platů zákonodárců. K nárazu do dluhové brzdy má ale Česko daleko i při navyšování armádních peněz, podle posledních statistik veřejný dluh činí 43,6 procenta HDP.
Volnější půjčování na obranu je nově obsaženo také v unijních rozpočtových pravidlech. Třeba Polsko, které dává na obranu už druhým rokem přes čtyři procenta HDP, se kvůli tomu muselo doposud zodpovídat před Evropskou komisí v rámci takzvaného řízení pro nadměrný rozpočtový schodek.
Nově ale členské státy směřují k dohodě, že armádní peníze budou z těchto omezení vyjmuty i v rámci evropských rozpočtových pravidel. „Předat agresorovi zemi s vyrovnaným rozpočtem, to přeci nejde,“ říká k této logice člen sněmovního rozpočtového výboru za TOP 09 Miloš Nový.
Postupné navyšování armádního rozpočtu vůči HDP připustil minulý týden v projevu ve Sněmovně i šéf ANO Andrej Babiš. Byť předtím vládní iniciativu kritizoval, protože by podle něj stačilo držet obranné výdaje na dvou procentech a zvedat je jen v nominálním vyjádření spolu s tím, jak roste ekonomika.
Podle šéfa stínové vlády ANO Karla Havlíčka to ale neznamená, že by Stanjurův postup byl optimální. „Jdou na to opačně, shora. Musí se začít odspodu,“ namítá Havlíček – s tím, že je podle něj nejdřív potřeba ujistit se, že armáda na svých zakázkách zbytečně neplýtvá, pak si sestavit nákupní seznam podle skutečných priorit a až nakonec mluvit o číslech.
„Nelze vyloučit, že to v případě nutnosti může jít i do zvýšeného dluhu, ale odmítám to takhle nastavit jako automat,“ říká Havlíček k vládnímu návrhu, který v rámci expresní poslanecké legislativní iniciativy míří ve Sněmovně už rovnou do závěrečného ze tří čtení. Hlasovat by se mělo na některé z nejbližších parlamentních schůzí, aby zákon s rezervou prošel do léta a šlo ho použít pro přípravu rozpočtu 2026.
Havlíček naráží mimo jiné na to, že s utracením dvou procent má Česko problém už nyní. Loni se toto číslo povedlo vládě vykázat až poté, co do armádního rozpočtu započítala nejrůznější výdaje od kyberbezpečnosti, přes nákupy do státních hmotných rezerv až po mimořádnou splátku za stíhačky F-35.
A dostat se na dvě procenta bude problém i letos, v armádním rozpočtu na to podle posledních čísel chybělo sedm miliard. V praxi to lze ale vždy vyřešit tím, že se opět pošle mimořádná splátka USA za 24 už objednaných letadel.
