Stanjura kolem rozpočtu mlží. Má ale eso v rukávu, říká Niedermayer

Byl konec května a státní rozpočet se za pouhých pět měsíců dostal do schodku 271,4 miliardy korun. Kdyby se nic nezměnilo, museli bychom do konce roku vystačit s necelými 24 miliardami. Plánovaný schodek 295 miliard pro celý letošní rok ale už nikdo nebere vážně.

A podle bývalého viceguvernéra České národní banky a europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ani ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj Stanjurův rezort jen pasivně sleduje, jak se rozpočet potápí níže a níže do červených čísel. Niedermayer se proto domnívá, že rezort už má nějaké informace o tom, že část výdajů z rozpočtu zmizí a schodek se sníží. Řeč je hlavně o jednorázových výdajích na energetickou krizi.

„Když vidím, jak Ministerstvo financí jen pasivně sledovalo, jak se deficit propadá, myslím si, že má data, která ukazují, že ta situace není tak hrozná. Pro uklidnění veřejnosti a znovuobnovení důvěry v koalici by bylo třeba, aby byla veřejná,“ domnívá se Niedermayer.

Podle europoslance ministr Stanjura počítá s tím, že do rozpočtu přitečou desítky miliard, se kterými stát původně počítal na vyřešení energetické krize. Ceny energií se totiž po divokém podzimu uklidnily. A vláda nakonec za zavedení cenových stropů zaplatí nejspíš méně, než předpokládala. Už několik měsíců je cena silové energie pod cenovým stropem, který vláda od ledna zavedla, a na kompenzacích tak stát neutratí tolik.

Na kompenzace zastropovaných cen elektřiny a plynu vláda počítala pro letošní rok se 100 miliardami korun, které měli dostat dodavatelé energií. Od ledna do dubna tak stát kompenzoval na zálohách zastropování částkou 26,18 miliardy korun.

„Stát měsíčně vyplácí kompenzace dodavatelům energií, kompenzace u distribučních poplatků, kompenzuje systémové služby nebo ztrátu za nevyrobenou elektřinu. To jsou desítky miliard. Podstatná část výdajů možná vymizí. Bylo by dobré vědět, jestli to dělá 30 nebo 50 miliard z deficitu, abychom věděli, zda je úsporný balíček dostatečný,“ přeje si Niedermayer.

Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se očekává se, že letos se na kompenzacích zastropovaných cen pro zákazníky a firmy vyplatí cca 60 miliard korun. „Tato částka nezohledňuje výplatu pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích. Nezohledňuje ani výplatu kompenzace za nákup elektřiny na ztráty (provozovatelů distribuční a přenosové soustavy) ani kompenzaci ČEPS za nákup systémových služeb. Tyto výdaje budou činit odhadem 37 mld. Kč. ročně,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

Ve druhé polovině roku počítá ministr financí s tím, že rozpočet i jednorázové příjmy. Windfall tax, další odvody z nadměrných příjmů energetických firem a dividenda společnosti ČEZ za rok 2022 vynesou podle ministerských materiálů letos zhruba 95 miliard korun.

Politik ale vládě vyčítá, že kolem příjmů i výdajů komunikuje netransparentně. „Prvně se musí zvednout mlha. Lidé i ekonomové  musí vidět, jak si rozpočet stojí. Pokud dramaticky hůř, než byl plánovaný, tak je to odpovědnost ministra financí a musí to vysvětlit,“ řekl Niedermayer SZ Byznys. „Ekonomická politika vlády není výsledkem otevřené diskuze  pěti koaličních stran, hlavní roli tam hraje ODS,“ tvrdí.

Škrty čekají Česko i v příštích letech. A leckde ještě ostřejší, než chystal konsolidační balíček. Zatímco ten například počítal s poklesem výdajů na platy ve státní správě o dvě procenta, Stanjurův návrh rozpočtu chce srazit platy o čtyři procenta v celé veřejné sféře.

To se Niedermayerovi nezdá. „Byl bych opatrný snižovat nominální mzdy, při inflaci kolem 10 %. Lepší je snížit provozní náklady. Na kancelářské investice, cesty, outsourcing. To jde velmi rychle.“

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.