Stanjura hledá úspory. Poslanci budou rozhodovat o budoucnosti podpory OZE

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sněmovna bude v pátek rozhodovat o miliardách na provozní podporu obnovitelných zdrojů (POZE), které byly postaveny v letech 2009 a 2010. Součástí novely energetického zákona, které se přezdívá Lex OZE III, jsou i plány na to, jak ušetřit ve státním rozpočtu 20 miliard korun. Těmi chce Zbyněk Stanjura (ODS) zalepit 23miliardovou díru v rozpočtu na příští rok.

Tato snaha poněkud upozadila i prapůvod energetické novely, která měla řešit primárně rovnováhu v elektroenergetické síti, sdílení a ukládání energie. V množství pozměňovacích návrhů se objevily také čtyři možnosti, jak 20 miliard solárníkům a provozovatelům dalších podporovaných elektráren nevyplatit. Ti přitom měli peníze podle smluv i zákona dostat.

Podle Stanjury by stačilo na podporu zelených zdrojů vyčlenit jen 8,5 miliardy Kč. Odborníci však považují toto číslo za nereálné, což se ukázalo již při přípravě rozpočtu na letošní rok, kdy Stanjura zkoušel podobný postup.

Pro POZE kalkuloval jen s 8,5 miliardami Kč a zbytek podpory plánoval škrtnout. Tento postup ovšem neprošel a finance na podporu musel ministr v rozpočtu navýšit. V červnu 2024 tak došlo k navýšení rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na POZE o 5,8 miliardy Kč na 14,5 miliardy Kč. Nyní by měla být tato část rozpočtu MPO kvůli nespotřebovaným výdajům z minulých let navýšena na 18 miliard Kč.

Zatím bylo podle Ministerstva financí vyčerpáno 85 procent rozpočtovaných výdajů na POZE. „Dosavadní vyplacené dotace k 18. 11. 2024 činily 15,3 miliardy Kč. Konkrétní výše za letošní rok zatím není uzavřena, protože ještě neskončil. V roce 2023 státní rozpočet dotoval OZE částkou 18,36 miliardy Kč,“ říká mluvčí resortu Stefan Fous.

Pokud by se během příštího roku ukázalo, že částka v rozpočtu není dostatečná, chce Ministerstvo financí přijít s úsporami v jiných oblastech a částku na OZE tak navýšit.

V jiných letech na POZE stačilo kolem 40 miliard ročně, v době vysokých cen elektřiny podpora klesala. Nyní se ceny elektřiny častěji dostávají do záporu, a i proto má na příští rok podpora přesáhnout rekordních 50 miliard Kč. Stanjura ji chce osekat a má k tomu hned čtyři cesty v podobě pozměňovacích zákonů. Z toho jsou podle Hospodářských novin nejpravděpodobnější dvě.

Pravděpodobně totiž neprojde pozměňovací návrh MPO na snížení podpory v době, kdy jsou ceny elektřiny záporné, což se s vyšším podílem obnovitelných zdrojů v soustavě stává stále častěji. Solární elektrárny by tak přišly o třetinu až polovinu podpory. Poslanci zřejmě nepodpoří ani návrh resortu financí, který chtěl snížit maximální ziskovost OZE z 8,4 procenta, což je současná hranice pro získání podpory. Podle Solární asociace jde o průměrnou ziskovost zdrojů.

Ve hře jsou však další dva návrhy, za kterými stojí Ministerstvo financí. Jeden z nich by zavedl individuální kontroly pro asi 3000 majitelů i poměrně malých solárních elektráren od výkonu 30 kW, které by byly podmínkou pro získání dotace.

„Školy, školky, sdružení, sokolovny, obce a spousta malých podniků budou muset vyplňovat každý rok výkazy, které znamenají dát dohromady tisíce faktur za posledních 15 let. Pokud to neudělají, ztratí kompletně podporu, když to odevzdají špatně, hrozí jim pokuta 50 milionů Kč,“ popisuje ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Provozovatelé těchto zdrojů by musely předložit účetní dokumenty od roku 2009 či 2010 a stát by z nich měl zjistit, zda jejich elektrárna není překompenzovaná, tedy zda nedostává příliš vysokou dotaci.

„Tyto návrhy mají zlepšit proces kontroly a přezkumu parametrů především u fotovoltaik uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s výkonem vyšším než 30 kW. Jejich cílem je zabránit překompenzaci, která vede k deformacím trhu, ale také zbytečně zatěžuje daňové poplatníky. Zároveň by mohly přispět ke snížení výše podpory v příštích rozpočtech,“ říká Fous.

Česko už dříve tyto kontroly provádělo. „Ministerstvo průmyslu dobře ví, že kontroly byly obrovský problém, zvlášť pro malé a střední podniky je to obrovská byrokratická zátěž. Jsou to tisíce faktur a dokladů, které firmy musí dohledávat. Budou to muset doložit i majitelé menších elektráren s menším účetním oddělením, jako jsou školy, školky či zemědělská družstva. Je to hodně práce i pro velké firmy,“ upozorňuje Krčmář. „Vidíme v tom trochu past,“ dodává.

Další z návrhů Stanjurova ministerstva by měl posuzovat celou životnost zdroje a pokud by se vložený kapitál vrátil už během jeho životnosti, neměl by mít zdroj na podporu nárok. Provozní dotace pro OZE jsou ale rozloženy na 15 nebo 20 let a majitelé elektráren mají podporu na tuto dobu slíbenou. „Je to v rozporu s notifikací,“ upozorňuje zdroj z MPO.

Pokud by k seškrtání podpory došlo, hrozí arbitráže zahraničních vlastníků POZE. Jednu solární arbitráž již stát prohrál. Šlo o elektrárnu společností ze skupiny Natland, u které Česká republika porušila mezinárodní dohody o ochraně a podpoře investic. Tribunál loni v prosinci nařídil zaplatit zhruba 350 milionů korun, tedy jen část z vymáhané částky 2,21 miliard Kč.

Někteří zahraniční investoři už zvažují žalobu na ochranu investic. Vadí jim možné zpětné snížení maximální povolené výnosnosti projektů a další návrhy, které by mohly ohrozit jejich miliardové investice. Takto reagovaly některé německé, rakouské a švýcarské společnosti působící na českém trhu. „Jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodních arbitráží,“ upozorňují.

Podle Krčmáře tak mohou mít zpětné změny v systému podpory OZE daleko hlubší dopad. Podobné kroky vlády mohou odradit firmy ze zahraničí, které by chtěly v Česku investovat.