Článek
V červnu poplatníci příjemně překvapili. Z aktuálních údajů Ministerstva financí je zřejmé, že letos stát vybere na daních o 30 až 100 miliard korun víc, než předpokládá rozpočet.
Bilanci pochválil i ministr Zbyněk Stanjura (ODS). „Červen přinesl již druhý letošní přebytkový výsledek ve výši 6,3 miliardy,“ pochválil výkony svých úředníků. Není divu. Pokud se na účtech finanční správy sejde proti očekávání víc peněz, bude se ministrovi snáze připravovat rozpočtová novela, kterou slíbil dokončit v letních měsících. K revizi ho donutil vpád ruské armády na Ukrajinu a růst cen energií, které si vyžádají nové výdaje za 40 miliard především na podporu rodin s dětmi a důchodců.
Pokud se ovšem náklady na důsledky války nebudou dál zvyšovat a zároveň se udrží výběr daní v dosavadním trendu, nebude ministr Stanjura nucen zvyšovat rozpočtový schodek, dosud plánovaný na 280 miliard.
Příjmy rozpočtu se proti očekávání zvýší o 100 miliard, pokud se letos na daních vybere ve srovnání s rokem 2021 o třináct procent navíc. V červnu ještě tato rovnice platila, především zásluhou daně z přidané hodnoty a daně ze zisku podniků.
Výběr daní nad očekáváním
| Rozpočet 2022 (mld. Kč) | Plánovaný růst 2022 (meziroční změna v %) | Skutečný růst v červnu 2022 v % | |
|---|---|---|---|
| Daně celkem | 1360 | 5,1 | 13,1 |
| DPH | 326,2 | 9,2 | 23 |
| Spotřební daně | 157,1 | 6,1 | 16,1 |
| Podniková daň | 122,2 | -5,4 | 16,8 |
| Daň z příjmu | 108,6 | -0,5 | 17,4 |
| Pojistné | 626,4 | 5,2 | 6,3 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Pokud by se tak skvělá bilance udržela až do konce roku, schodek rozpočtu by přes vyšší výdaje způsobené válkou dokonce poklesl pod 250 miliard. Experti ministerstva o tom však pochybují. „Vývoj hospodaření rozpočtu naplňuje představy o rychlém snižování deficitu. Pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk lze však ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj,“ varuje Tomáš Weiss z oddělení komunikace ministerstva.
Ředitel odboru daňové strategie Zdeněk Hrdlička ještě v dubnu odhadoval, že se výběr daní proti platnému rozpočtu zvýší maximálně o 15 miliard, z červnového pohledu však jde o pesimistickou prognózu.
Pokud by se v druhé polovině roku na daních vybralo stejně jako v prvním pololetí, zvýšily by se celoroční příjmy proti rozpočtovým plánům o 30 miliard. Ovšem v druhé polovině roku jsou daňové výnosy obvykle vyšší. Například v posledních dvou letech před krizí odvedli daňoví poplatníci státu ve druhém pololetí o 30–40 miliard daní víc než v první polovině roku.
