Solárníci jsou v nejistotě a zvažují arbitráže

Sněmovnou prošel kontroverzní „přílepek“ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který by měl zalepit 23miliardovou díru v rozpočtu.

Poslanci jej schválili jen těsně. Pro přehlasování Senátu, který pozměňovací návrh shodil ze stolu, byla potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, pro původní sněmovní verzi zvedlo ruku 102 zákonodárců.

Pozměňovací návrh u novely energetického zákona nařizuje provozovatelům podporovaných zdrojů energie uvedených do provozu v letech 2009 až 2010 každý rok dokládat výnosnost svých zdrojů. Pokud tak neučiní, nebo jejich elektrárny budou vynášet víc, o podporu přijdou, i když ji měli slíbenou do roku 2030. Ani to však nezaručuje, že Stanjura nakonec potřebné miliardy vybere.

„Individuální kontroly se budou týkat výhradně solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Pro ostatní typy zdrojů tato povinnost stanovena není,“ upřesnil mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Podporu nyní pobírá přes 30 tisíc solárních elektráren (v roce 2023 šlo o 30 289). Mezi jejich vlastníky patří tuzemské i zahraniční firmy, ale i nemocnice, školy, školky, zemědělská družstva, malé a střední podniky.

Dosud platný zákon stanovuje rozmezí pro podporu v případě výnosnosti na 8,4 procenta. Pokud výnosy projektu překročí tuto hranici, bude mu podpora zkrácena, pokud se však dostane nad 10,6 procenta, stát ji kompletně zastaví.

„Existují scénáře, kdy výrobci přijdou o podporu kompletně. Hlavně pokud ohlášení nepodají, nebo bude chybné, přijdou o podporu okamžitě,“ říká předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Solárníci a provozovatelé dalších elektráren mají jisté akorát to, že budou muset výnosnost vykazovat. Pozměňovací návrh však nehovoří o tom, co přesně budou muset dokládat, co se bude do výnosnosti projektů započítávat, jak a kdy se to bude ohlašovat.

Výnosy projektů se už jednou po dohodě s Evropskou komisí kontrolovaly. Tehdy se však vykazovaly jako průměr za celý sektor, nikoli individuálně za každou elektrárnu zvlášť. Za rok 2021 vyšla průměrná výnosnost zdrojů kolem sedmi procent.

„Tehdy tam ale nepromlouvaly faktory jako záporné ceny energie. Je tam spousta neznámých, což je mimochodem jeden z hlavních důvodů, proč proti tomuto návrhu hlasoval Senát,“ popisuje Krčmář.

„Systém vykazování bude obdobný jako u sektorového šetření. To znamená, že provozovatelé budou muset doložit rozsah technických a ekonomických údajů o výrobě elektřiny a jejím provozu,“ popisuje Vošahlík.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má nyní za úkol vytvořit vyhlášku, která stanoví povinnosti, kterými se budou příjemci podpory řídit. Vošahlík říká, že účinnost zákona je posunuta o pět měsíců, povinnost zaslat výkaz je stanovena čtyři měsíce po nabytí účinnosti. „Do této doby předpokládáme, že vyhláška projde legislativním procesem,“ uvedl. Detaily však zatím nejsou známé.

Podle Krčmáře zatím solárníky čeká nejistota. Splnění nových podmínek bude nejsložitější pro menší investory, kteří musí dohledat účetnictví za posledních 15 let. Už před čtyřmi lety při sektorové kontrole se to ukázalo jako problém. Každý výkaz, který budou muset vyplnit, čítá podle asociace zhruba 400 položek a na každou může být potřeba 10 až 100 různých faktur.

„O podporu mohou přijít, i když výnosnost budou mít nižší než stanovená hranice. Pokud nesplní podmínky a nepodají hlášení, protože nemají kapacity v malém podniku, třeba zemědělském družstvu, aby našli tisíce starých faktur od roku 2008 či 2009, tak o podporu přijde automaticky,“ popisuje Krčmář s tím, že jim hrozí pokuta 50 milionů Kč.

Poukazuje také na to, že každá elektrárna je jiná a není možné nastavit stejné pravidlo pro menší střešní elektrárnu a obrovskou pozemní elektrárnu, kterou financuje třeba nějaká zahraniční firma.

„Za nás to od začátku bylo koncipováno jako mechanismus na odebírání podpory. Nemá to nic společného s výnosností. Také se obáváme toho, že kontroly nemusejí být férové,“ říká Krčmář.

V některých případech jsou navíc individuální kontroly prakticky neproveditelné. Například pokud původní majitel elektrárnu prodal, došlo-li k fúzím, nebo že je zdroj financován formou leasingu a podobně. Majitelé tak nebudou moct požadované výkazy vyplnit.

Někteří zahraniční investoři již zvažují arbitráže. „Nový zákon představuje radikální revizi právního rámce, která způsobuje značné ztráty. Pokud nedojde k dohodě v této věci, bude společnost Enery pokračovat v arbitráži,“ říká Sebastian Lukic, partner v právní firmě Schoenherr, která zastupuje společnost Enery, jíž se možné krácení podpory týká.

Žalobu na ochranu investic zvažují také další zahraniční skupiny, například Voltaic Network a Photon Energy Group. Stanjura už dříve uvedl, že se arbitráží nebojí.

Proti návrhu se vymezují i tuzemští majitelé solárních elektráren, jako je nemocnice v Hranicích na Moravě, na niž budou mít nové požadavky významný dopad.

„Změny v podpoře provozu elektrárny budou znamenat významný zásah do finanční kalkulace našeho původního investičního záměru, který musel být řešen úvěrem. Současně se projeví snížením finančních příjmů v řádu statisíců korun ročně a naruší úsilí o vyrovnané hospodaření. Důrazně podotýkáme, že je to v době, kdy rostou výrazně osobní náklady na zajištění zdravotnických pracovníků, což může vést ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče,“ uvedla nemocnice.

Řada provozovatelů, kterých se novinky týkají, měla původně v plánu investovat například do baterií nebo začít obchodovat se službami výkonové rovnováhy.

„Je vysoce pravděpodobné, že po včerejším hlasování Sněmovny si spousta z nich pro své další působení raději vybere sousední země, které mají stabilní podnikatelské prostředí a mnohem výhodněji nastavená podpůrná pravidla s investičními pobídkami,“ říká ředitel Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek.