Článek
Na začátku byl rébus, který vypadal na první pohled neřešitelně. Vláda sestavovala loni v létě svůj poslední rozpočet, kde potřebovala splnit svůj ústřední slib v podobě snižování deficitu a zároveň uspokojit všechny předvolební taháky od platů učitelů až po výdaje na obranu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vymyslel řešení, u kterého musel ale od začátku tušit, že nezabere – nebo přinejmenším ne tak rychle. V rozpisu výdajů jednoduše zkrátil příděl peněz na solární elektrárny s tím, že vláda dotační pravidla v zákoně narychlo předělá a peníze ušetří.
Zpřísnění zákonů už minulý týden projednal parlament, upravený zákon má v nejbližší době podepsat prezident. Žádná úspora se ale nekoná. Ministerstvo průmyslu odeslalo tento týden vládě expresní žádost o doplacení 20 miliard korun, kde popisuje, proč peníze dál potřebuje.
Nově sepsanou žádost má redakce SZ Byznys k dispozici, ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ji tento týden vložil do vládního systému v rámci připomínkového řízení. Jde o obvyklé přípravné kolečko předtím, než ministerský návrh doputuje na jednání kabinetu. „Vaše připomínky očekávám nejpozději do 5 pracovních dnů,“ uvedl Vlček v průvodním dopise pro ostatní členy vlády.
Jedním z jeho argumentů je, že manko ohrožuje fungování Operátora trhu s elektřinou (OTE). Tento státní podnik zodpovídá za to, že propojuje obchodně nabídku a poptávku a spravuje evidenci obchodů. Současně s tím také výrobcům energie dotace posílá. Podle Vlčkova dopisu „hrozí výrazné podfinancování operátora trhu“.
Chybějící suma přesahuje 20 miliard. „Dotační prostředky určené k financování podpory pro rok 2025 by proto měly být navýšeny nejméně o částku 20 070 000 000 Kč na celkovou částku ve výši 28 570 000 000 Kč,“ stojí dále v odůvodnění Vlčkova návrhu.
Navýšení je vypočítáno podle toho, jak se vyvíjí letos spotřeba a výroba elektřiny a s jakými požadavky solární firmy budou letos v průběhu roku přicházet. Zákon jim už roky garantuje zvýhodněnou výkupní cenu nad rámec toho, co utrží prodejem na trhu. Aktuální odhad je, že letos tato podpora dosáhne 51,6 miliardy korun.
Dotace už roky fungují tak, že zhruba polovinu platí zákazníci přímo ve fakturách. Tyto zelené příplatky jsou ale už nyní na maximální úrovni, jakou zákon povoluje. Zbytek doplácí stát. Na něj letos připadá již uvedených 28,57 miliardy korun. Ve státním rozpočtu je ale letos na tento účel jen 8,5 miliardy. Rozdíl – tedy zhruba 20 miliard korun – chybí. Prognózu stvrdil jak operátor trhu OTE, tak Energetický regulační úřad.
Kde najít chybějící miliardy?
Kde se chybějící peníze vezmou, je částečně navrženo už ve Vlčkově návrhu. Jeho ministerstvo má v rezervě takzvané „nespotřebované výdaje“ v objemu šesti miliard, které dříve dostalo na kompenzace cen energií, ale neutratilo. Ty by šlo teoreticky použít jako úsporu na cokoli, ale návrh počítá s tím, že se přesunou na dotace.
Bude-li vláda souhlasit, může podle Vlčka problém vyřešit tak, že část peněz vezme v rámci rozpočtu formou dalších takových konkrétních přesunů. Ve finále se takto lze podle dokumentu dopracovat až k tomu, že nově bude potřeba najít jen osm miliard a 156 milionů a zbytek do požadovaných 20 miliard se najde v jiných kolonkách. O všech těchto přesunech ale bude muset vláda hlasovat, protože teoreticky by rezervy šlo ušetřit nebo utratit jinak.
Původně slibovaná úspora ve formě tvrdšího metru na solárníky měla pramenit z toho, že stát podrobí elektrárny novému typu individuálních kontrol. Při nich mají provozovatelé prokázat, že mají přiměřené výnosy. Do praxe se ale tato opatření začnou promítat až koncem letošního roku, proto s žádnou úsporou letos nelze počítat.
„Poprvé se to bude hlásit v listopadu za rok 2025, případně krácení bude z drtivé většiny až v roce 2026. Takže jak jsme říkali, dopad bude na letošní rok patrně nulový,“ uvádí k tomu, jak budou kontroly probíhat v praxi, šéf Solární asociace Jan Krčmář.
Totéž říká i nově rozeslaný Vlčkův materiál: „S ohledem na nabytí účinnosti jednotlivých opatření v navrhovaném zákoně a jejich časové posunutí až nejdříve ke konci roku 2025 je zřejmé, že opatření a případné finanční dopady, týkající se individuálních kontrol, které by působily na snížení nákladů na financování provozní podpory, se mohou promítnout nejdříve až do rozpočtu roku 2026.“
Stanjura v minulosti hájil zpřísnění dotací tím, že ušetří státu peníze nejen letos, ale i výhledově v dalších letech. Při obhajobě letošního rozpočtu ujišťoval, že případné manko bude vzhledem k velikosti celého státního rozpočtu zvladatelné a že ho vláda v případě potřeby vyřeší za pochodu v průběhu roku.
Jak – a zda problém nespadne až na příští vládu – zatím Stanjura nechce rozebírat. „Materiál je stále ještě v připomínkovém řízení. V této fázi MF nekomentuje návrhy jiných resortů jinak než prostřednictvím připomínek,“ uvedla v reakci na Vlčkovy požadavky mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.
