Článek
Loni bylo připojeno do distribuční sítě o čtvrtinu více zdrojů než v roce 2023. Energetici připojili do sítě fotovoltaické elektrárny o výkonu 967 MWp, což je o 28 procent více než v předchozím roce. Celkový počet solárů pak vzrostl o 27 procent.
Boom však pomalu končí, stojí za tím hlavně podzimní snížení dotací z programu Nová zelená úsporám a také snížení cen elektřiny. „Návratnost domácích elektráren poměrně výrazně poklesla,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Průměrná velikost domácích solárních elektráren loni činila 10,5 kWp, zatímco doposud měly instalace průměrně 8 kWp. „Jako distributoři registrujeme větší objem přetoků do distribuční sítě,“ říká šéf PREdistribuce a předseda správní rady sdružení ČSRES Milan Hampl.
Čekací doba na domácí elektrárnu se také zkrátila. V největším boomu před dvěma lety domácnosti čekaly i půl roku, než se na ně dostala řada, „Konkurenční boj je větší, protože zákazníků je méně. Bohužel to odnášejí ty kvalitní firmy a v konkurenčním boji mají výhodu spíše ‚garážové‘ firmy, které mají nízké náklady,“ říká Krčmář.
Fotovoltaiky už nejsou jen doménou rodinných domů a firem, ale i bytových domů. „Zejména v loňském roce je na své střechy začalo instalovat také čím dál více firem, bytových domů a také obcí či měst. Právě na tyto realizace jsme se proto už v roce 2023 začali zaměřovat výrazně více než v minulosti a dnes již za sebou máme desítky realizací v komerčním a bytovém sektoru, přičemž největší o výkonu 980 kWp,“ říká například jednatel společnosti Acetex René Milota.
Loni byl zájem zejména o elektrárny s vyššími výkony, typicky firemní instalace. „Po předloňském, ve všech směrech rekordním, roce jsme loni evidovali snížení poptávky po připojování obnovitelných zdrojů zejména z řad domácností, ale stále jsme nad úrovní roku 2022 v počtu instalací a výrazně pak v instalovaném výkonu, který je více než dvojnásobný,“ připomíná Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti EG.D.
Krčmář očekává restart výstavby solárních parků. „Problém je, že jim dnes moc dobře nevychází ekonomika a špatně konkurují jiným investicím. Vzhledem k ceně elektřiny to firmám nevychází. Obce také plošně blokují a zakazují výstavbu elektráren v územních plánech,“ popisuje Krčmář, co výstavbu dalších parků brzdí. U osmi z deseti plánů prý firma narazí na problém s územním plánem.
Na rozdíl od fotovoltaik je však stále zamrzlá výstavba větrných elektráren. Ročně v Česku přibývají jednotky projektů, loni jich bylo šest. Celkem tak vyrábí elektřinu z větru 126 větrných farem o výkonu 371 MW. Výkon větrníků meziročně narostl o pět procent. „Výkon příliš nenarůstá, lze mluvit o stagnaci,“ říká místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Instalační firmy nečeká jednoduchý rok 2025. „Ne všechny přežijí,“ říká Krčmář. Očekává ale, že v soustavě letos přibude další GW ve fotovoltaikách.
Potvrzuje to i trh. „Ohlášené změny podmínek Nové zelené úsporám od února letošního roku budou znamenat markantní zpomalení přechodu českých domácností na obnovitelné zdroje energií a budou likvidační nejen pro spoustu realizačních firem, ale i pro některé dodavatele komponent a další společnosti v celém obchodním řetězci,“ říká Milota.
Některé firmy vnímají pokles poptávek kvůli snížení dotací pro domácnosti už nyní a do budoucna nebude líp. „Obecně čekáme další snížení poptávky u domácností, ale opět očekáváme růst zájmu u firem a obcí. Přísnější kontroly pro majitele FVE nevnímáme nijak negativně, ba naopak, vítáme je. Celkově je trh s obnovitelnými zdroji v České republice pro zahraniční investory velmi nestabilní, proto neočekáváme jejich zvýšený zájem ani v letošním roce,“ říká produktový manažer Columbus Energy Lukáš Vaverka.
V roce 2024 byla připojena více než čtvrtina současné kapacity (506 MWh) pro ukládání elektřiny, celková velikost baterií v Česku činí 1 952 MWh.
Celkem 81 procent nově instalovaných fotovoltaik na střechách rodinných domů má baterii, a stále tak dominují úložné kapacitě v Česku. U firemních a průmyslových instalací bylo připojeno 52 procent s baterií.
Očekávaný útlum domácích FVE však podle ředitele asociace AKU-BAT Jana Fouska přinese přesun akumulace k větším projektům. Dodavatelé větších bateriových systémů už nyní registrují nárůst poptávky o stovky procent. „Investoři na to jsou připraveni ve velkém. Naši členové mají nasmlouvané stovky MW akumulace,“ říká Fousek.
Do distribučních soustav bylo loni připojeno celkem 44 613 výrobních malých zdrojů. „Z 99,9 procent šlo o fotovoltaické elektrárny. Zbytek byly větrné elektrárny, kogenerační jednotky a bioplynové stanice,“ uzavírá Vnouček.
