Přehledně: Takhle si v roce 2022 připlatí živnostníci na zálohách

Zálohy na sociální a zdravotní se zvyšují každým rokem. Jsou totiž navázané na růst všeobecného vyměřovacího základu, jehož výši pravidelně zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Průměrnou mzdu pak zjistíme jednoduchým výpočtem. Určený všeobecný vyměřovací základ činí 36 119 korun. Ten je nutné vynásobit takzvaným přepočítacím koeficientem, který činí 1,0773. Průměrná mzda v roce 2022 tedy má činit 38 911 korun.

Na začátku roku 2021 byla průměrná mzda 35 441 korun (zvýšení je tedy o 3 470 korun).

Když už víme, jak je stanovena minimální mzda, můžeme se podívat, jak se její výše promítne do konkrétních záloh.

U hlavní výdělečné činnosti je nejdůležitější minimální měsíční vyměřovací základ. Ten odpovídá čtvrtině průměrné mzdy, což je 9 728 korun. Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění pro rok 2022 pak odpovídá 29,2 procentům tohoto vyměřovacího základu. Pro rok 2022 tak živnostníci musí počítat s minimální měsíční zálohou ve výši 2 841 Kč korun.

Pro vedlejší výdělečnou činnost se používá podobný princip. Akorát nebereme v potaz čtvrtinu průměrné mzdy, ale pouze její desetinu. Stejně jako u hlavní výdělečné činnosti pak minimální zálohy odpovídají 29,2 procentům vyměřovacího základu. V řeči peněz to je 1 137 korun.

Od průměrné mzdy se odvíjí také roční minimální a maximální (48násobek průměrné mzdy) vyměřovací základ. Při překročení maximálního vyměřovacího základu není nutné platit další důchodové pojištění.

Může se stát, že živnostník nevykonával výdělečnou činnost po celý rok. V takovém případě se vyměřovací základ vynásobí pouze počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala. Například při deseti měsících této práce to je 97 280 korun.

Podnikatelé, kteří vykonávají vedlejší výdělečnou činnost, nemusí v určitých případech platit. Týká se to hlavně studentů či pracujících seniorů.

Pro rok 2022 je rozhodná částka stanovená na 93 387 korun. Jestliže vaše příjmy za rok nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte platit měsíční zálohy. Znovu platí, že pokud OSVČ nevykonával činnost po celý rok, rozhodná částka se tomu poměrně sníží.

Účastnit se důchodového pojištění při hlavní výdělečné činnosti je povinné vždy.

Stejně jako u sociálního pojištění je pro výpočet záloh zdravotního pojištění klíčový vývoj průměrné mzdy. Ta pro rok 2022 činí 38 911 korun.

Pro výpočet minimálních záloh pak potřebujeme polovinu průměrné mzdy (neboli minimální vyměřovací základ), kterou vynásobíme sazbou ve výši 13,5 procenta. Minimální zálohy na zdravotní pojištění tak živnostníky v roce 2022 vyjdou na 2 627 korun.

Oproti loňskému roku to je o 234 korun měsíčně navíc. Za rok si tak živnostníci na zdravotním pojištění připlatí minimálně o 2 808 Kč více.

Jde o největší meziroční nárůst (společně s navýšením v roce 2004) od roku 1995. Výrazný nárůst je způsobený už zmiňovaným zvýšením průměrné mzdy.

To vše se týká OSVČ, kteří pracují na hlavní výdělečnou činnost. Situace se liší u vedlejších OSVČ.

Stejně jako vždy platí, že se na tyto podnikatele nevztahuje minimální vyměřovací základ. Zálohy musí platit až podle svých skutečných příjmů, které dokazují v Přehledu OSVČ. První rok podnikání navíc žádné zálohy platit nemusí.

U osob bez zdanitelných příjmů (BOZP) pak pro účely zdravotního pojištění potřebujeme znát minimální mzdu. Ta se od 1. ledna 2022 zvyšuje na 16 200 korun. BOZP musí každý měsíc platit zdravotní pojištění, které odpovídá 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro příští rok to odpovídá částce 2 187 korun.

Mění se také vyměřovací základ za státního pojištěnce. Konkrétně je stanovený na 14 570 korun. Pojistné tím pádem vzroste na 1 967 korun. To je o rovných 200 korun více než v roce 2021.