Článek
Silná koruna mění českou ekonomiku – příliš silná ji však může výrazně utlumit. „Pokud firmy přestanou vyvážet, je to takřka nevratné rozhodnutí, protože tím ve prospěch konkurence opustí trhy, na kterých působí,“ varuje v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Proč je podle vás důležitý slovní závazek ČNB, že bude udržovat silnou korunu?
Dává to investorům větší jistotu. Investoři zvažují výnosy vůči riziku. Riziko je vyjádřeno hlavně volatilitou koruny. Výnos je pak úrokový diferenciál na koruně vůči jiným měnám, dolaru či euru.
Teď je otázka, jestli to investorům stačí, nebo nestačí, aby uplatňovali své strategie. To, že ČNB udržuje něco jako kurzový závazek, potenciálně snižuje volatilitu na koruně. Takže to znamená, že sem proudí krátkodobý kapitál, který tlačí korunu k posílení.
Čekáte, že tento závazek zopakuje guvernér Aleš Michl i dnes?
Ačkoliv osobně z pohledu zájmu ekonomiky považuju za lepší, kdyby ten závazek zmizel – tak si myslím, že dneska ČNB ještě tento svůj závazek ponechá. Tím pádem otevře další prostor pro posílení koruny.
Upozorňujete, že ke snížení inflace přispívá silná koruna poměrně málo. Je další posilování koruny pro exportní firmy výrazně škodlivé, nebo to ještě snesou?
Je jasné, že silná koruna může o něco stlačovat inflaci, ale je to o malé desetiny procentního bodu. Když máme inflaci dvojcifernou, tak je to skoro neznatelné.
Tato ekonomika je nastavená na kurz někde mezi 24 a 25 korunami za euro. Když kurz posiluje, část exportérů se bude rozhodovat, zda se jim ještě vyplatí vyrábět a vyvážet. Mohou export omezovat. Pokud dojde k omezení, je to takřka nevratné rozhodnutí, protože tím ve prospěch konkurence opustí trhy, na kterých působí.
Je podle vás dobré pořád korunu oslabovat – jak s tím začal guvernér Singer – a dotovat tak exportéry? Strukturální změna, tedy přesun od nízkomaržové výroby k vyšší přidané hodnotě, tak v ekonomice nikdy nepřijde?
Určitě, ale velmi pomalu. Myslím si, že ke strukturálním změnám ekonomiky by docházelo i při kurzu 24 korun za euro. Cokoliv pod 24 korun je takový pohyb, že škody jsou větší než užitek.
Škoda vzniká ze dvou důvodů. Jednak že kurz je silnější, než je optimální pro ekonomiku. Zadruhé, že se koruna moc hýbe. Ideální pro většinu ekonomických subjektů by bylo, kdyby kurz byl pevný, kdybychom měli euro. To, že je volatilní, škodí všem stranám.
Je pro vás důležitá ztráta ČNB, která je aktuálně kvůli silnému kurzu obrovská?
Ty ztráty samozřejmě vnímám. I když se přímo nepromítají do ekonomiky, je to ukazatel, který o něčem svědčí, a ta ztráta bude muset jednou být uhrazená. Čili je otázka, kdy a v jaké formě.
Jaké následky bude podle vás pro českou ekonomiku mít zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech a hlavně v Evropě?
Zpřísňování měnové politiky v eurozóně je pro českou ekonomiku relativně důležité, protože česká ekonomika je dost euroizovaná. Téměř polovina nově poskytnutých úvěrů je v eurech a tyto úvěry se budou zdražovat. Jsou tady odvětví, která se financují téměř stoprocentně eurem. Na ně samozřejmě bude zpřísňování nepřímo doléhat. To je jeden kanál.
Druhý kanál je, že zpřísňování měnové politiky samotné, to znamená snižování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem a dolarem – což by mělo snižovat atraktivitu těch carry tradů (spekulativních, hlavně měnových krátkodobých obchodů, které se snaží vydělat na různých úrokových sazbách, pozn. red.), které teď tlačí korunu k posílení.
Pravděpodobně nemůžeme uvažovat o tom, že by se úroky v eurozóně nebo dolaru přiblížily sedmi procentům, kde je nyní ČNB, takže kladný úrokový diferenciál pořád zůstane.
Týkají se Česka turbulence, které vidíme u amerických a evropských bank? Vazby českých bank na světový finanční trh jsou omezené…
Je trochu otazník nad tím, co udělá způsob, jakým se švýcarská centrální banka vypořádala s Credit Suisse (v rámci prodeje bance UBS bylo rozhodnuto o odpisu dluhopisů AT1 v hodnotě více než 17 miliard dolarů, pozn. red.). Slyšel jsem vyjádření centrální banky, že podobné způsoby umořování ztrát, to znamená škrtnutí těch podřízených dluhopisů, nebude preferovat.
Je tady určitá nejistota. A kdyby se ukázalo, že se tímto způsobem zachází s potenciálními ztrátami i v eurozóně, tak by to asi výrazným způsobem zdražilo kapitál bankám včetně českých.
Zatím bych tento efekt nechtěl přeceňovat, protože se to týkalo jedné banky. Ta není přímo regulovaná Evropskou centrální bankou (ECB) a zatím tady nemáme příklad, že by ECB ani ČNB k podobné situaci přistupovala stejně.
Myslím si tedy, že se situace spíš uklidní a k dalšímu zdražení financování bankám nedojde. Většinou mají na pokrytí svých potenciálních závazků čas do konce roku, a to hodně času. Je tady určitá nervozita a v horším případě by došlo ke zdražování kapitálu ještě jiným kanálem, než je zvyšování úrokových sazeb, což by nebylo šťastné.
