Snižte masivní rezervy, radí ČNB měnový fond

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém nejnovějším hodnocení tuzemské ekonomiky doporučil České národní bance (ČNB), aby postupně snižovala devizové rezervy, jejichž aktuální úroveň označuje za nadměrnou a potenciálně rizikovou pro finanční stabilitu centrální banky.

Ke konci ledna činily devizové rezervy 141,1 miliardy eur (tedy zhruba 3,5 bilionu korun) a odpovídaly více než 40 procentům hrubého domácího produktu, což je dle fondu trojnásobek doporučené úrovně.

MMF proto navrhuje, aby ČNB přešla od strategie maximalizace výnosů ke snižování objemu rezerv, což by dle něj mohlo snížit dlouhodobé finanční náklady centrální banky a zároveň minimalizovat dopady na devizový trh.

Otázkou je, zda by ČNB měla na doporučení MMF reagovat. Makroekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský upozorňuje, že devizové rezervy hrají v malé otevřené ekonomice, jakou Česko je, důležitou roli a jejich význam nelze podceňovat.

„ČNB by je mohla použít v situaci, kdy by silně oslaboval kurz koruny, a případný prodej devizových rezerv a nákupy korun by tento vývoj mohly zastavit. V takovém případě je ale potřebné, aby byl objem devizových rezerv dostatečný, jinak to tržní spekulanty neodradí,“ vysvětluje ekonom pro SZ Byznys.

Obrovský objem devizových rezerv je přímým důsledkem měnové politiky z let 2013 až 2017, kdy ČNB prostřednictvím masivních devizových intervencí udržovala kurz koruny nad hranicí 27 Kč za euro. V té době centrální banka nakoupila množství cizoměnových aktiv v řádu stovek miliard korun, čímž došlo k dramatickému nárůstu bilanční sumy.

Ačkoliv centrální banka přestala koruně bránit v posilování na jaře roku 2017, celkový objem rezerv zůstává i po letech na historicky vysokých úrovních. V případě, že by ČNB nyní přistoupila k jejich rychlejšímu odprodeji, šla by do ztráty, protože většinu těchto eur nakoupila za kurz 27 Kč za euro, zatímco aktuální kurz se pohybuje kolem 25 korun.

Dle Polanského neexistuje žádná objektivně správná úroveň devizových rezerv – vždy záleží na preferencích centrální banky. „Aktuálně dosahuje objem devizových rezerv ČNB zhruba 45 procent HDP, v roce 2020 to bylo 61 procent a v roce 2012 pak necelých 21 procent,“ přibližuje.

MMF oceňuje, že tuzemská centrální banka od roku 2023 pravidelně odprodává část výnosů z devizových aktiv, konkrétně až 300 milionů eur měsíčně. Tyto transakce probíhají s cílem minimalizovat dopady na kurz koruny. Fond však upozorňuje, že objem těchto prodejů je nedostatečný a že by ČNB měla zvážit jejich navýšení, případně využít i jiné mechanismy ke snížení bilanční sumy.

Dle Polanského je nutné brát v úvahu nejen doporučení MMF, ale také specifické faktory české ekonomiky.

„Česká ekonomika je silně exportně založená, projevuje se v ní globální nejistota, a ČNB tak potřebuje mít určitý polštář v podobě vyšších devizových rezerv, než může být vhodné u jiných zemí. Proto mírné snížení o několik procentních bodů může být vhodné, ale výraznější pohyb dolů by z dlouhodobého pohledu mohl být kontraproduktivní,“ říká.

Česká národní banka se k doporučením MMF staví zdrženlivě a zdůrazňuje, že udržování dostatečných rezerv je klíčové pro finanční stabilitu. Dle vyjádření banky „mohou rozsáhlé rezervy sloužit jako polštář proti rizikům spojeným s kapitálovými toky a vývojem směnných kurzů“.

Mluvčí ČNB Jakub Holas pro SZ Byznys upřesnil, že centrální banka již v současnosti pravidelně odprodává část devizových rezerv, přičemž objem těchto prodejů odpovídá jejich dlouhodobému výnosu. „Tím alespoň tlumí tempo růstu objemu rezerv, ke kterému dochází jak z důvodu jejich výnosů, tak i díky tomu, že rezervy každoročně absorbují čisté saldo prostředků z EU,“ vysvětluje Holas.

Zároveň upozorňuje, že ČNB klade při odprodeji rezerv důraz zejména na to, aby tyto transakce měly co nejmenší dopad na devizový kurz. „Proto je prostor pro rychlejší odprodej omezený. ČNB si je finančních rizik vyplývajících z velké rozvahy vědoma – ostatně program odprodejů byl obnoven již v létě 2023 a jeho úpravy a priori nejsou vyloučeny. Aktuálně k tomu ale nevidíme silné důvody,“ dodává Holas.

Dle něj je důležité vnímat současnou situaci v kontextu globálních faktorů. „Nacházíme se v době zvýšených geopolitických rizik, kdy může být vyšší objem rezerv užitečný. V neposlední řadě také platí, že vyšší objem rezerv, byť nutně spojený s vyšším rizikem, přináší v průměru i absolutně vyšší výnos, a umožní tak centrální bance dříve uhradit kumulovanou ztrátu,“ uzavírá mluvčí ČNB.

MMF ve své zprávě dále upozorňuje, že vysoká úroveň devizových rezerv přináší několik významných ekonomických důsledků. Především zvyšuje kolísavost hospodaření ČNB, protože výsledek banky je extrémně citlivý na pohyb devizových kurzů.

Každé posílení koruny znamená účetní ztráty, jelikož hodnota rezerv držených v eurech a dolarech klesá v přepočtu na koruny. Tento efekt se výrazně projevil v roce 2022, kdy ČNB vykázala rekordní ztrátu 412 miliard korun.

Polanský upozorňuje, že vysoké rezervy nejsou pouze problémem. „Aktuální podíl rezerv k HDP je jedním z nejvyšších na světě. To může být problém jednak při posilování koruny, kdy se hodnota rezerv přepočtená na koruny snižuje, a vytváří tak ztrátu centrální banky. Stejným směrem by působil případný nepříznivý vývoj ve světové ekonomice, kdy by poklesla hodnota aktiv (například akcií), do kterých ČNB část rezerv investuje,“ doplňuje Polanský.

I proto je dle něj hodnota devizových rezerv ČNB obecně považována za vysokou, nicméně její velmi výrazné snížení nemusí být nutně v zájmu banky.