Článek
Loňský rok tak podle zprávy nezávislé organizace Ember mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
Všechny obnovitelné zdroje spolu s jadernou energií loni měly na globální výrobě elektřiny podíl 39 procent. Růst podílu elektřiny vyrobené z větru a slunce uspokojil až 80 procent růstu celosvětové poptávky po elektřině.
Výroba elektřiny z uhlí se loni zvýšila o 1,1 procenta. Kvůli krizi na trhu s plynem některé země znovu spustily své staré uhelné elektrárny, aby uspokojily poptávku. Výroba elektřiny z plynu klesla o 0,2 procenta, neboť vysoké ceny zdražily využívání tohoto paliva.
Emise oxidu uhličitého z energetického sektoru se loni zvýšily o 1,3 procenta, ale tempo růstu zpomalilo kvůli vyšší produkci z větru a slunce. Kdyby elektřina z větrných a solárních elektráren pocházela z fosilních paliv, byly by emise vyšší o 20 procent, uvádí zpráva.
Organizace Ember odhaduje, že výroba elektřiny z fosilních paliv letos klesne o 0,3 procenta. V následujících letech by měl být pokles ještě vyšší, protože bude spuštěno více solárních a větrných elektráren.
Ember ve svém každoročním přehledu zkoumá údaje ze 78 zemí, které se na celosvětové poptávce po elektřině podílejí 93 procenty, upozornila agentura Reuters.
