Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč v úterý potvrdil čtvrté ohnisko nákazy slintavkou a kulhavkou na Slovensku. Jde o farmu Malá Lúč s 279 kusy skotu, která se nachází blízko dříve potvrzených míst tohoto vysoce infekčního onemocnění sudokopytníků.
Slovenská vláda na mimořádném jednání vyhlásila kvůli nákaze mimořádnou situaci pro celou zemi. Krok má úřadům například zjednodušit přijímání nutných opatření s cílem potlačit šíření nákazy.
Úřady mají také podezření na výskyt nákazy na dalším místě, a to ve vesnici Dolné Saliby u Galanty. Městský úřad v Galantě původně informoval, že nákaza tam byla potvrzena, později tuto informaci ze svého webu i z účtu na sociální síti smazal. Město to na dotaz ČTK zdůvodnilo tím, že v době zveřejnění uvedené informace šlo pouze o podezření na nákazu. Rovněž Takáč dopoledne uvedl, že onemocnění tam potvrzeno nebylo.
První tři ohniska nákazy v chovech, ve kterých bylo podle dřívějších informací slovenských veterinářů přes 2700 kusů skotu, jsou na jihu země. Slovenské úřady za pravděpodobnou příčinu nákazy označily její zavlečení z Maďarska, kde byla slintavka a kulhavka dříve potvrzena v chovu u hranic se Slovenskem.
Už o víkendu začalo Slovensko utrácet zvířata v jednom ze zasažených chovů. Bratislavě poskytly pomoc i sousední země, například Česko půjčilo mobilní jatka.
Slintavka a kulhavka
- Slintavka a kulhavka (SLAK) je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob na světě. Vylučuje se slinami, močí, trusem, mlékem a přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem (např. v mírném klimatickém pásu, až na vzdálenost 60 km nad pevninou, případně až 300 km nad mořskou hladinou, dále pak mechanicky na povrchu zvířat, člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Nemocnost dosahuje 100 %, úmrtnost je u dospělých zvířat nízká (do 5 %).
- Toto onemocnění sudokopytníků je charakterizované horečkou, tvorbou puchýřů a aft na sliznici dutiny ústní, na mulci, nozdrách a spárcích. Onemocnění způsobuje virus slintavky a kulhavky, patřící mezi RNA viry z čeledi Picornaviridae. Nejvnímavější k infekci je skot, prase a ovce. Člověk onemocní velice zřídka.
- Hlavním příznakem jsou puchýře na jazyku, v dutině ústní, na mulci a na končetinách – paznehtech a spárcích. Puchýře během krátké doby nemoci praskají a na jejich místě zůstávají afty, jež mohou být kontaminovány bakteriemi. Pro zvířata jsou bolestivé a dochází k nadměrné tvorbě slin , postižená zvířata skřípají zuby, vykazují apatii, nechuť k žrádlu, kulhají a ulehají. Selata, telata, jehňata a kůzlata mohou náhle hynout bez příznaků následkem myokarditidy.
- Výskyt nemoci ve vyspělých zemích s vysokou koncentrací hospodářských zvířat může mít zásadní ekonomický i sociální dopad. Epidemie v Západní Evropě v roce 2001 postihlo více než 2000 chovů dobytka a bylo utraceno kolem 5,8 miliónů zvířat. Ztráty dosáhly 13 miliard amerických dolarů.
Bylo-li úředně potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky, nařídí veterinární správa:
- ochranné pásmo s poloměrem nejméně 3 km vzdušnou čarou kolem hospodářství
- pásmo dozoru s poloměrem nejméně 10 km vzdušnou čarou kolem hospodářství
- utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku (skot, ovce, kozy, prasata, farmově chovaná spárkatá zvěř), neškodné odstranění všech uhynulých a utracených zvířat dle pohotovostních plánů (nejčastěji spálení), neškodné odstranění všech živočišných produktů (maso, mléko, hnůj) a důsledná dezinfekce a deratizace.
Zdroj: Wikipedie, Státní veterinární správa.
