Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Navzdory Trumpovým agresivním krokům, které prezident podniká s cílem posílit americkou ekonomiku, zatím vyhlídky na ekonomický růst Spojených států nevypadají příznivě.
Trumpova politika navíc dopadá i na vývoj dolaru. Ten klesl na 21,9 koruny, což je hodnota z poloviny roku 2023, jak připomněl šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Managers Tomáš Tyl. Dolarový index, který měří sílu dolaru vůči souboru šesti předních světových měn, klesl nejníž za poslední tři roky, když se v pondělí dostal na 97,92 bodu.
Poslední výkyvy umocnila Trumpova kritika šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella za to, že nesnížil úrokové sazby. Pokles měny a mimo jiné také nedávný výprodej amerických státních dluhopisů, které jsou obvykle považovány za bezpečné americké aktivum, ovšem podpořily i obavy z dopadů celní politiky amerického prezidenta.
Pokles dolaru, který řada států využívá jako rezervu nebo jako platidlo při mezinárodních transakcích, se ovšem může dotknout i mezinárodního obchodu.
Mnoho komodit, se kterými se obchoduje na mezinárodní úrovni, například ropa a plyn, se také uvádějí v dolarech. Slabší dolar tak zlevňuje ropu pro země, které mají jiné měny. To se týká i Česka.
Co se může zlevnit
„Česko na dolar není zdaleka tak citlivé jako na euro, ale výrazné pohyby mohou ovlivnit dovozní ceny zejména v případě energetických komodit obchodovaných v dolarech jako ropy. Pokud vidíme souběžný efekt slábnoucího dolaru a levnějších komodit, může být v souhrnu umocněn,“ potvrzuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš pro SZ Byznys.
To, že je z hlediska napojení na mezinárodní obchod pro Česko významnější euro než dolar, tvrdí i hlavní ekonom Roklen Jan Berka. „Najdou se ale i oblasti, kde slabší dolar zlevní dovoz do české ekonomiky. Jde například o některá léčiva, vozidla či ostatní dopravní a přepravní prostředky. Obdobně by kurz měl zapůsobit i na pohonné hmoty. Silnější koruna proti dolaru bude z hlediska konkurenceschopnosti naopak horší pro náš vývoz do USA například v oblasti strojních a elektrických zařízení,“ vysvětluje.
„Levnější dolar je dobrou zprávou pro investory investující do amerických aktiv. Ti mohou využit nejen slev díky nedávnému výprodeji akcií i dluhopisů, ale i slevy v podobě silnější koruny proti dolaru,“ dodává Berka.
Do chování spotřebitelů se kurz dolaru spíš nepromítne, míní Bureš. „Ve finále půjde o to, zda přes slabší hospodářský růst uvidíme dál nízkou nezaměstnanost a rozumné pokračování růstu reálných příjmů českých domácností. Pak bude pokračovat i současný relativně rychlý růst spotřebních výdajů,“ uvádí.
„Větší vliv čekejme tehdy, pokud se přes Evropu přelije vlna extrémní spotřebitelské nervozity související s možnou eskalací obchodních válek,“ říká Berka.
Další vývoj dolaru je podobně jako politika Donalda Trumpa těžko předvídatelný, myslí si Bureš. „Pokud obchodní napětí a nejistota okolo nezávislosti Fedu přetrvá, zůstane dolar v nejbližších měsících pod tlakem. Euru navíc může hrát do karet plánovaná výraznější rozpočtová expanze Německa. Na druhou stranu volatilita na měnovém páru zůstane bezesporu velmi vysoká a můžeme se dočkat opětovně seancí, ve kterých bude dolar také výrazně posilovat,“ říká.
„Pokud politika Donalda Trumpa povede k nad očekávání většímu zpomalení americké ekonomiky, které s sebou přinese propouštění, můžeme očekávat rychlejší pokles amerických sazeb. To se následně projeví v oslabení kurzu dolaru. Podobně by tomu bylo, pokud by se Trump vrátil ke spekulacím o odvolání šéfa americké centrální banky,“ odkazuje Berka na snahu Bílého domu odvolat Jeroma Powella kvůli vysokým úrokovým sazbám.
Síla dolaru dlouhodobě v ohrožení není, tvrdí ekonomové
Pro centrální banky v Evropě je oslabení dolaru jedním z faktorů, který je vede ke snižování sazeb. „Slabý dolar je pro centrální banky v Evropě proti-inflačním faktorem a na rozdíl od USA jim umožní reagovat na slabší růst viditelnějším snížením úrokových sazeb (za předpokladu, že nakonec nedojde k výraznějšímu rozbití výrobních řetězců jako v pandemii COVID 19),“ popisuje Bureš.
„ECB díky silnějšímu euru proti dolaru tento měsíc snížila sazby, nebyl to však klíčový aspekt rozhodnutí. Tím byl výhled slabších inflačních tlaků a slabšího ekonomického růstu. Pro rozhodnutí ČNB na následujících měnověpolitických jednání,“ uzavírá Berka.
Status dolaru jako světové rezervní měny nebo jednoho ze symbolů moci USA ovšem v ohrožení není. „Měny mají tendenci na střednědobém horizontu přinášet zhodnocení nebo ztráty kolem pětiny celkových výnosů. To je něco, s čím musíme počítat. Americká ekonomika se však stále zdá silná a do případných obchodních válek má lépe nabito než Evropa. Pokud v Evropě nenastanou skutečné změny, o sílu dolaru se dlouhodobě bát nemusíme,“ uvedl nedávno Tyl.
Investoři proto našli alternativy ve zlatě, japonském jenu, švýcarském franku a německých státních dluhopisech, jak shrnul server Fxstreet.cz, což také podpořilo pokles indexu, který od začátku roku spadl o sedm procent.
Koruna je vůči dolaru v současnosti nejpevnější od předloňského léta, jak uvedla agentura ČTK. Přes Velikonoce posílila o 22 haléřů na 21,86 koruny za dolar. K euru si koruna od posledního předvelikonočního závěru naopak o tři haléře pohoršila, v úterý kolem 17:00 se obchodovala za 25,09 koruny za euro, jak vyplývá z údajů serveru Patria Online.
