Článek
Průměrná česká domácnost uložila ve druhém čtvrtletí v bance téměř 19 procent svých příjmů a lidé také zároveň investovali nejméně v historii. „U nálady spotřebitelů se už díváme na dno,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Zároveň ale počátkem příštího roku očekává obrat tohoto trendu.
Tuzemské rodiny se totiž od těch evropských liší svou skepsí. Opět to ukázala energetická krize, během níž se míra úspor v Česku zvýšila proti předkrizovému období o pět až šest procent. Průměrný Evropan nemá takové obavy z budoucnosti a podle Eurostatu šetří 13-14 procent svých příjmů, tedy jen o procento víc než v roce 2019.
K důvodům, proč vysoké ceny energií žádnou jinou společnost nepřiměly k tak zásadní změně chování jako Čechy, patří i okolnost, že reálné příjmy domácností meziročně klesají už od počátku roku 2022. Ještě letos se ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) snížily o 1,1 procenta.
Dvacet procent příjmů šetří pouze německé rodiny, srovnatelný podíl příjmů jako Češi ukládají Francouzi a Nizozemci. Občané zmíněných států ovšem spoří větší částky na důchod.
„Zdejší rodiny ukládají peníze nejhorším možným způsobem, tedy na běžné účty. Tím jejich majetek ztrácí na hodnotě a zároveň se stává koulí na noze pro celou ekonomiku,“ popisuje chování tuzemských domácností Horská. To by se nestalo, kdyby lidé chránili své peníze pomocí investic nebo přinejmenším termínovaných vkladů.
V důsledku klesá spotřeba včetně maloobchodního obratu, propad hlásí také statistika investic. V EU se proti předkrizovému období investice domácností zvýšily o procento průměrných příjmů, v Česku ale poklesly o dvě procenta na úroveň sedmi procent, tedy na nejnižší úroveň od počátku šetření před 20 lety. Zmíněný pokles začal ve druhé polovině minulého roku, kdy realitní byznys zasáhly vysoké úrokové sazby hypoték.
Nálada tuzemců se podle Horské ve druhém pololetí letošního roku přece jen mírně zlepšuje, v každém případě by se ale neměla zhoršit. Pomalu se začal hýbat trh s realitami, v říjnu se podle šetření Českého statistického úřadu vrátil spotřebitelům opatrný optimismus. „Lidé si začali všímat, že ceny potravin v supermarketech už přestaly růst,“ vysvětluje hlavní důvod Horská. Pokud se opět nezhorší mezinárodní situace, dopřejí si lidé lepší Vánoce než loni.
Nebude se však opakovat rok 2014, kdy se vánoční nákupy staly spouštěčem vyšší spotřeby po krizových úsporách z let 2009–2013. „Stejnou bonanzu bych si tentokrát nepředstavovala,“ upozorňuje ekonomka. Zlom k lepšímu může nastat po Novém roce. Způsobit to mohou pouhá dvě čísla, konkrétně údaje o inflaci, které budou podle předpovědi Raiffeisenbank začínat čtyřkou, a na psychologickou hranici pěti procent se může snížit sazba u hypoték.
Ještě v září naměřil ČSÚ inflaci na úrovni sedmi procent, tedy čtvrtou nejvyšší v EU. To se do konce roku nezlepší, protože od října do prosince se přechodně o tři procenta sníží statistický základ, podle kterého se inflace počítá. Loni koncem roku totiž inflaci srazila vládní energetická podpora s názvem úsporný tarif.
Pokles inflace a úroků u hypoték k pěti procentům přitom neznamená jenom psychologický efekt. „Lidé se v minulých letech naučili podrobně sledovat ekonomická čísla, rozhodují se podle nich a jsou zvyklí na ně reagovat,“ uvedla ekonomka Horská.
