Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Novela energetického zákona, tzv. Lex OZE 3, se vrátí zpět do Sněmovny. Senátoři, kteří o změně jednali, navrhují z návrhu vyškrtnout změny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), které se týkají krácení provozní podpory pro obnovitelné zdroje.
Stanjura navrhuje omezit provozní podpory obnovitelným zdrojům (POZE), které se v Česku postavily během solárního boomu v letech 2009 až 2010.
Provozovatelé těchto elektráren, zejména solárních, totiž mají podle návrhu, který byl do novely dodatečně „přilepen“, povinně dokládat výnosnost svých zdrojů. Doposud tyto údaje vykazovali jednou ročně jako průměr za celý sektor.
Podle Senátu je samotný zákon v původním znění (tedy bez přílepku) v pořádku a je potřebný, problém však vidí právě v pozměňovacím návrhu o podpoře obnovitelných zdrojů.
„Problémem je pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který se týká povinných individuálních kontrol fotovoltaických elektráren nad 30 kW z let 2009 a 2010,“ uvedl předseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný (STAN). Podle něj také stát porušuje závazky, ke kterým se v minulosti vůči provozovatelům elektráren zavázal.
Proto byla úprava zákona vrácena do Sněmovny s pozměňovacím návrhem, který odstraňuje pozměňovací návrh ministra financí a ruší povinné individuální kontroly. Pro přijetí návrhu bylo 49 senátorů, proti dva.
Naopak ODS přišla s návrhem, který šel proti stanovisku výboru a navrhoval individuální kontroly elektráren ponechat. „Pouze chceme pozvednout limit na 145 kW. Kdyby se sektorové šetření týkalo pouze těchto subjektů, tak se sníží počet subjektů zaokrouhleně z 3000 na řádově 500. Ty v minulosti prošly sektorovou kontrolou a mají je,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
Věříme, že poslanci vezmou na vědomí výtky zmiňované Senátem a schválí jím navrhovanou podobu novely již bez kontroverzních pozměňovacích návrhů.
Krácení podpory by dopadlo na řadu provozovatelů obnovitelných zdrojů. Solární sektor tento návrh považuje za problematický. „Pevně věříme, že poslanci vezmou na vědomí výtky zmiňované Senátem a schválí jím navrhovanou podobu novely již bez kontroverzních pozměňovacích návrhů,“ říká Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie.
Položka o podpoře obnovitelných zdrojů by podle Stanjurova záměru měla zalepit díru ve státním rozpočtu na příští rok ve výši 23 miliard korun. Pokud by návrh o seškrtání podpory pro obnovitelné zdroje neprošel, peníze by v rozpočtu chyběly.
Původní jádro novely Lex OZE 3 se však věnovalo především tzv. akumulaci elektřiny v samostatně stojících bateriích a flexibilitě, tedy ukládání elektrické energie a stabilizaci elektrizační sítě, ve které je vlivem vyššího počtu obnovitelných zdrojů stále těžší najít rovnováhu mezi výrobou a spotřebou.
„Tento zákon opravdu potřebujeme. Měl by pomoci zejména těm, kteří v současnosti obnovitelné zdroje provozují, právě aby mohli akumulovat a byli flexibilní, aby nepřetěžovali přenosovou a distribuční soustavu. A v době, kdy je přebytek energie, aby ji nedodávali do sítě, ale ukládali ji na dobu, kdy jí je nedostatek,“ uvedl Plevný.
Novela měla původně začít platit v červnu letošního roku. Její návrat do Sněmovny ji však může zpozdit až o dva měsíce. „Vrácení novely energetického zákona Lex OZE 3 zpět do Poslanecké sněmovny k projednání znamená další odklad její platnosti,“ říká Fousek.
Na schválení novely čeká celý solární sektor a od politiků potřebuje příslib, že v budoucnosti může s uzákoněním baterií počítat. Může se totiž stát, že investoři vloží peníze jinam než do baterií.
„Pokud budeme vědět, že za měsíc to Sněmovna a Senát schválí a půjde to k prezidentovi, tak z trhu neuteče vůbec nikdo, i když je tam odložená účinnost pět nebo sedm měsíců od schválení novely, tak můžeme připravovat připojování. Trh potřebuje jistotu, že se novela už schválí,“ upozorňuje Fousek.
Do Sněmovny se ale nevrací pouze Stanjurovy „přílepky“, ale celá novela, návrh totiž tvoří jeden celek. Sněmovna má nyní 60 dní na to, aby se s novelou vypořádala.
Na změny v podpoře pro solárníky už loni reagovaly německé, rakouské a švýcarské společnosti působící v oblasti fotovoltaiky na českém trhu. Návrhy podle nich ohrožují jejich miliardové investice a zároveň jde o první krok, který předchází zahájení mezinárodních arbitráží.
Lex OZE III
- Lex OZE III je zkrácený název pro novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby.
- Zákazníkům by měla novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami.
- Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
- Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
- Poslanci tuto vládní novelu zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů.
To si uvědomují i někteří politici. Podle Plevného by stát v budoucnu pravděpodobně čelil řadě arbitráží.
Stanjurův pozměňovací návrh o krácení podpory přitom prošel Sněmovnou jen těsně. Pro hlasovalo 84 ze 163 přítomných poslanců. Proti bylo 62 poslanců za hnutí ANO a za Piráty, koalice Spolu hlasovala pro (poslanci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), zástupci SPD se zdrželi hlasování.
