Článek
Inflace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Vrchol má přijít v letních měsících, to má podle odhadů mířit k 15 procentům, možná i výš. Ke konci roku může zpomalit k 10 procentům, a pokud nepřijde nějaký šok, příští rok může konečně klesat.
„Nejvýraznější zpomalení přijde příští rok, můžeme se dostat až na jednociferná čísla, kolem šesti, pěti i čtyř procent. Ten dvouprocentní cíl je možné zvládnout až v závěru roku či v roce 2024,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB s tím, že v červnu osobně podpoří další zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu.
Letošní růst HDP odhadovala centrální banka v květnové prognózé na 0,8 procenta a růst inflace o 13,1 procenta.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09), který v minulosti zastával post viceguvernéra centrální banky, existují další rizika, jako je eskalace cen surovin.
„Jedna z nejdůležitějších věcí, o které se hraje, jsou inflační očekávání. Kdyby si veřejnost zvykla, že ceny porostou o 10 procent, tak zlomit inflaci bude velký problém. Potřebujeme k tomu ale trochu štěstí,“ je přesvědčen Niedermayer.
S tím souhlasí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy. „Velmi důležité je zlomit inflaci ve směru nahoru. Zatím jsme každý měsíc byli překvapováni tím, že inflace roste a že roste víc, než jsme čekali. Velký zlom přijde ve chvíli, kdy neporoste dvouciferně,“ tvrdil Sobíšek v polední diskuzi veřejnoprávní televize.
„Teď se opravdu hraje o inflační očekávání a ta jsou hodně o psychologii. Bez války na Ukrajině bychom už dávno v tom klesání byli, válka to zvýšila o několik procentních bodů a oddálila nám psychologický bod zlomu,“ řekl k inflačním očekáváním člen bankovní rady ČNB Holub.
Proč zdražuje úplně všechno?
Problém je podle ekonomů také poměr nabídky a poptávky na trhu, což značně pokřivila už pandemie koronaviru a prohloubila válka na Ukrajině.
„Je drahý plyn, může být drahé obilí, ale podle mě teď velká nejistota spočívá v tom, že se to začíná vedle plynu a energií promítat do dalších základních cen,“ řekl Luděk Niedermayer a uvádí příklad: „Třeba ceny malířských prací se zvýšily o 29 procent. Jak k tomu dojde? Asi to nebude cena barvy ani štětek, ale jedu k tomu klientovi autem, pohonné hmoty i auta jsou dražší, do toho se ten řemeslník podívá na pořadník klientů na dalšího půl roku a najednou je z toho 29 procent,“ říká v Otázkách Václava Moravce.
Pokud se podle něj podaří poptávku stabilizovat, pak i ceny. „Když firma uvidí, že poptávka je velká, mohou si dovolit zdražit,“ je přesvědčen.
„Nemyslím si že poptávka je příliš vysoká, ale máme problém na straně nabídky, “ oponuje mu Pavel Sobíšek s tím, že na trhu často něco chybí a nákupčí stráví hodiny tím, že obvolávají své zdroje, aby se dostali k materiálu.
„Ekonomika se nám stala neefektivní, s nabídkou toho mnoho v krátkém čase neuděláme, musíme asi na nějaký čas snížit poptávku. Třeba i zvyšováním úrokových sazeb,“ doplňuje předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.
Uhlídat růst mezd
Podle Pavla Sobíška může inflaci zkrotit kombinace faktorů. „Pomůže zvyšování úrokových sazeb ČNB a musíme hlídat zvyšování mezd,“ varuje.
Odbory a vláda se v týdnu nedohodly na úpravě platů. Důležité podle ekonomů je, jak se zachovají podniky. Jestli k vysokým, dvouciferným nákladům zvýší dvouciferně i mzdy.
„Chápu, že pro podniky je to nepříjemné, že jim dvouciferně rostou náklady, ale pokud připustíme mzdově-cenovou spirálu, tak to podniky bude bolet řádově víc, než kdyby proti tomu ČNB nezasáhla,“ obhajuje zvyšování sazeb člen bankovní rady ČNB.
„Primární důvod potíží je Putin, primární důvod nejsou naše úrokové sazby. Snaha se této bolesti vyhnout by nás mohla dlouhodobě vyjít hodně draho. Kdyby se dvouciferná inflace zabudovala do očekávání, tak by následoval růst všeho dvouciferně včetně mezd. My se tomu snažíme zabránit a ano, přiznávám, není to bezbolestné, ale později bychom měli ještě větší problém,“ říká Tomáš Holub z centrální banky.
Ani eurozóna by nepomohla
Spásou pro současnou bezprecedentní dobu by podle ekonomů nebylo ani euro. Pomohlo by v některých ohledech, ale nezajistilo by nižší inflaci.
„Tu jsme si do velké míry vytvořili minulými špatnými rozhodnutími, máme špatně fungující pracovní trh, astronomickou inflaci na trhu nemovitostí a do třetice Bohemia Energy. Stát dostatečně nedohlížel na poskytovatele energií. Platíme náklady za špatná rozhodnutí z minulosti,“ tvrdí Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB.
„Jakou máme měnu, není zas tak důležitý faktor. Sleduju Slovensko, zda mu euro pomohlo ve vyšším ekonomickém růstu. Ano, ale velmi málo, o méně než procentní bod,“ vysvětluje ekonom Pavel Sobíšek.
