Článek
Ceny zemního plynu se na velkoobchodním trhu poslední měsíce pohybují kolem 40 eur za MWh. Někteří odborníci varují, že cena bude ještě růst, a to kvůli plánovanému ukončení toku ruského plynu přes Ukrajinu.
Podle generálního ředitele Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby však přerušení dodávek ještě není jisté. Pokud by k němu došlo, cenová křivka by se zřejmě vychýlila nahoru. „Nebude to okamžité, protože v celé Evropě jsou zásobníky v podstatě plné,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu.
Tuzemské zásobníky jsou aktuálně naplněny z více než 90 procent. Obchodníci do nich nakoupili plyn dopředu, aby měli pro odběratele zajištěné dodávky na topnou sezonu. „Uvidíme, jestli a jak ten poryv na velkoobchodním trhu vůbec promítnou do cen, protože plynu bude dostatek. I kdyby se z toho směru nedovezla jediná molekula, zákazník se úplně bát nemusí,“ ubezpečuje Kotrba.
Od začátku války na Ukrajině Evropa vybudovala flotilu terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), který Evropa dováží ze zámoří. Trh s ním je globální a hlad po surovině je ve světě velký. Tato komodita pak značně promlouvá do cen plynu. „Když se něco někde stane, lodě změní prakticky okamžitě směr plavby a jdou za tou vyšší cenou. Je to likvidní a hluboký trh a v okamžiku, kdy bude LNG potřeba v Evropě, nastane i malé zvýšení ceny v evropském velkoobchodu,“ uvádí plynárník.
Většina českých dodavatelů se podle něj zásobuje spíš z Německa a zajímá se o ceny, které jsou na burze, než že by nakupovali plyn jinde ve světě. Jeden z velkých obchodníků předpokládá, že by měla cena vzrůst na 50 eur ze MWh. „Potenciál pro zvýšení tam je, ale není velký,“ popisuje Kotrba.
Ukončení dodávek ruského plynu trasami přes Ukrajinu se dotkne států, které z tohoto směru plyn odebírají, tedy Slovensko či Rakousko. Z východního směru odebírá plyn také Maďarsko, které je však napojeno na plynovod Turkstream. „Patrně se ho to nedotkne. Lze očekávat, že Maďarsko se podělí se Slovenskem, možná i s Rakouskem, ale to bude čerpat primárně z německého směru,“ předpokládá Kotrba.
Jaká bude topná sezona?
Teplárny typicky mění cenu tepla na přelomu roku. Ceníky pro rok 2025 však většina z nich ještě kalkuluje. U tepláren, které jako hlavní zdroj výroby používají plyn, by podle Kotrby zdražení být nemělo.
Plynem v česku vytápějí miliony domácností. „Představa, že tuto masu nějakým rychlým způsobem převedete na jiný způsob vytápění, je iluzorní,“ říká Kotrba. I když spotřeba plynu v domácnostech klesá, v nejstudenějších zimních dnech se jej spotřebuje stále dvakrát tolik co elektřiny.
„Plynovody a distribuce jsou masivní a jsou schopné přetáhnout obrovské množství energie, a to prostě není kde a jak nahradit v nějakým dohledném, třeba desetiletém, patnáctiletém horizontu, to je opravdu dlouhodobý proces. Takže plyn je důležitý,“ vysvětluje šéf svazu.
Role plynu v energetice bude do budoucna stoupat a významnou roli bude hrát především při odchodu od uhlí. Procentuální zastoupení plynu v energetickém mixu sice může být za několik let malé. „Když se ale podíváte na den, kdy je zima a nefouká, tak ten obrázek bude úplně jiný, což má některé výhody,“ dodává.
Spotřeba plynu by se za několik let měla zvýšit o dvě až čtyři miliardy kubíků ročně. Česko bude muset tento nárůst pokrýt. Podle Kotrby už ale nebude potřeba, aby Česko kontrolovalo celý řetězec, tedy že nakoupí LNG, objedná loď, která ho přepraví a následně přečerpá do terminálu, odkud plyn potrubím doputuje do země.
„Na české poměry spotřebováváme necelých osm miliard kubíků ročně, takže je to navýšení o 25 procent, to je hodně. Ale z hlediska Evropy je to číslo dost zanedbatelné. Je otázka, zda si na to musíme opravdu dělat nějaké úplně separátní řešení. Domnívám se, že ne,“ uzavírá Kotrba.
