Článek
Rostoucí ceny energií a potravin znamenají, že v téměř 60 procentech vyspělých ekonomik je nyní meziroční inflace vyšší než pět procent. To je největší podíl od konce 80. let minulého století. Ve více než polovině rozvojových zemí je pak inflace nad sedmi procenty.
Velké ekonomiky, jako Spojené státy a Británie, a velká část méně rozvinutých ekonomik nyní zvyšují úrokové sazby z rekordních minim. K zásadní změně tohoto modelu by však bylo potřeba rapidní zrychlení růstů úroků.
„Musíme být otevření možnosti, že inflační prostředí se zásadně mění,“ prohlásil podle agentury Reuters Augustín Carstens, šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). BIS je označována za centrální banku centrálních bank. BIS nabízí finanční služby široké klientské základně zahrnující 140 centrálních bank, měnových orgánů a mezinárodních organizací po celém světě.
Pokud se Carstensova slova naplní, budou se muset centrální banky přizpůsobit. Carstens upozornil, že oživení cen energií, komodit a potravin bylo podpořeno válkou na Ukrajině. Dodavatelské řetězce poškodila pandemie a obchodní válka a růst životních nákladů znamená, že zaměstnanci požadují vyšší mzdy.
Carstens upozornil na odborné prognózy, které v příštích dvou letech očekávají v USA a velké části Evropy inflaci nad 4,5 procenty a v mnoha dalších rozvinutých ekonomikách nad 3,5 procenty. Centrální bankéři by kvůli tomu měli rychle změnit své myšlení a zaměřit se na to, jak zabránit, aby se inflace vymkla kontrole, což je problém, který od 70. let minulého století mělo jen málo států.
„S největší pravděpodobnosti to bude vyžadovat, aby reálné úrokové sazby vzrostly na určitou dobu nad neutrální úroveň, aby se snížila poptávka,“ dodal Carsten a připustil, že by to mohlo být nepopulární. Neutrální úroková sazba by měla být sazba, která ani nezvyšuje, ani nesnižuje inflaci.
Carstens také vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb. Klíčem k vyššímu udržitelnému růstu nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, dodal. Mnoho ekonomických problémů, kterým dnes čelíme, podle něj pramení ze zanedbání politiky na straně nabídky v posledních deseti či více letech.
