Článek
S novým systémem dotací za ekosystémové služby lesů počítá novela lesního zákona, která je momentálně v připomínkovém řízení na vládě. Kromě celé řady změn, které začnou platit nejspíš už od roku 2025, počítá právě také se systémem plateb lesníkům.
„Platba bude vyčíslena na základě kvantifikace uloženého uhlíku v lesních porostech a jeho ocenění tržním nástrojem,“ přiblížilo pro SZ Byznys Ministerstvo zemědělství, které nyní připravuje parametry plošné platby. „Dopady do státního rozpočtu jsou odhadovány v přibližné výši sedm miliard korun. Vzhledem k tomu, že konstrukce sazby zatím probíhá, nelze však částku v tuto chvíli predikovat,“ přiblížil resort. Se spuštěním počítá od roku 2027 a s první výplatou dotací pro lesníky od roku 2028.
Výslednou částku podle ministerstva nelze předjímat, protože bude záležet na zájmu vlastníků o tento nástroj a jejich ochotě přizpůsobovat hospodaření v lesích finančně náročnějším postupům.
Platby budou vypláceny na výměru majetku při splnění zadaných kritérií, tedy podobně jako dotace zemědělcům. Farmáři dostávají základní podporu BISS na každý hektar (původně SAPS) a k tomu ekologické platby za nadstandardní postupy. Podporu pro lesníky už notifikovala Evropská komise. Podobný systém se připravuje v Rakousku a v Bavorsku.
V principu by měl vlastník lesa peníze získat, pokud se o les postará nad rámec zákona a zajistí, aby les účinně ochlazoval okolí, zadržoval vodu v krajině, plnil protierozní funkci a zejména ukládal uhlík, což je dnes možné přesně změřit. Za klimatické služby bude jeho majitel odměněn.
Ministerstvo chce odměnit řádnou péči o les
Zatím není jasné, co novinka přesně z hlediska hospodaření přinese. Ministerstvo detaily nezveřejnilo.
Předseda komory Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Richard Podstatzký nicméně předpokládá, že podmínky mohou být podobné jako na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu, kterou však nakonec stát lesníkům neproplatil kvůli nedostatku peněz.
Jedna z podmínek může například určit, aby lesníci nejméně 80 procent obnovy lesů zajistili výsadbou takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin. Skupina těchto dřevin, kam patří třeba jedle bělokorá nebo javor klen, lépe odolává škůdcům a klimatickým změnám.
„Může to být i požadavek na zalesnění třemi místo dvěma druhy stromů, požadavek na vyvážení dříví z lesa pomocí přírodně šetrných technologií, speciálních strojů nebo koní. Nebo požadavek, aby průseky byly široké maximálně tři metry,“ vyjmenoval šlechtic Podstatzký, který spravuje rodový majetek na Moravě v okolí Litenčic.
Podle něj dává platba větší smysl než zemědělské dotace. „Zemědělci dostávají platby za plochu za to, že hospodaří v souladu s ekologickými principy. My si myslíme, že přínos lesů je daleko vyšší a lesníci by měli být více kompenzováni než zemědělci,“ řekl. „Evropská unie si uvědomuje, že lesy jsou v rámci klimatické změny stabilním prvkem, který nám může pomoci.“
Podle Podstatzkého by se do ekosystémových služeb, které by měl lesník zajistit, aby dotace získal, neměly počítat jen klimatické benefity, ale také rekreační a zdravotní funkce lesa – to znamená, že se les udržuje tak, aby v něm rodiny mohly trávit volný čas, sbírat houby a borůvky.
Ministerstvo zemědělství uvedlo, že platby budou nejspíš administrovat jednotlivé krajské úřady. Tak tomu bylo už u plateb v rámci kůrovcové kalamity. Podle resortu není podmínkou chystaných plateb omezení hospodaření v lese.
