Článek
Česká národní banka bude letos pokračovat v uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci prvním snížením úrokových sazeb od května 2020, uvedla v neděli viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Tempo snižování se bude odvíjet od toho, jak rychle bude polevovat inflace, kterou mají krotit právě úrokové sazby.
„Inflace, myslím, už vydechne velmi rychle. Já jsem přesně před rokem, pro Seznam Zprávy, říkala, že letos v lednu by inflace měla začínat trojkou. Tehdy to byl poměrně kontroverzní výrok, ale dnes vidíme, že to, že inflace bude v lednu začínat pravděpodobně trojkou, je většinový názor ekonomů,“ řekla Zamrazilová v diskuzním pořadu Partie na CNN Prima News.
Zamrazilová zároveň potvrdila, že prosincové snížení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta bylo pouze prvním krokem na cestě k volnější měnové politice.
„Ten trend bude pokračovat v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Samozřejmě, pokud by sestup k té dvojce byl pomalejší, než si myslíme, tak by to znamenalo spíše malé snižování, o 25 bazických bodů. Pokud by inflace klesala rychleji, tak je někdy možné přistoupit i k výraznějšímu snížení sazeb,“ řekla Zamrazilová.
Banky podle Zamrazilové reagovaly na prosincové snížení sazeb ČNB výrazněji, než by se dalo očekávat, a tak by od nich čekala, že svůj postup zkorigují.
„Úroky na spořicích vkladech se snižují o 1,5, dva až tři procentní body, takže banky se chovají tak, jako kdybychom tu repo sazbu posunuli někam na pět procent, což jsme neudělali, a doufám, že ta reakce nebude čistě asymetrická a že bude následovat to, že zlevní také hypotéky a úvěry pro podniky,“ řekla Zamrazilová.
O přijetí eura věcně
Viceguvernérka Zamrazilová se v diskuzi dotkla také tématu přijetí eura, které do veřejné debaty vnesl prezident Petr Pavel v novoročním projevu. Po jeho slovech, že bychom na vstupu do eurozóny měli začít pracovat, se rozběhl kolotoč komentářů, do kterého přispěl také Zamrazilové kolega, viceguvernér ČNB Jan Frait.
V sobotním komentáři pro Seznam Zprávy uvedl, že proces vstupu do eurozóny považuje za „ponižující“. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na druhé straně v neděli odhadl, že Česká republika bude již letos plnit takzvaná maastrichtská kritéria pro přijetí jednotné evropské měny.
Podle Zamrazilové potřebujeme především racionální debatu.
„Je potřeba zahájit nějakou seriózní debatu, bez emocí, která vyvrátí určité mýty na obou stranách, protože obyvatelstvu by jednak nemělo být slibováno, co všechno euro přinese dobrého, ale nemělo by ani být děšeno tím, co všechno špatného by s tím mohlo přijít,“ řekla Zamrazilová.
Její apel ocenil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Zástupci ČNB se přitom v minulosti až na výjimky k přijetí eura stavěli spíše skepticky - ČNB však o přijetí eura nerozhoduje, ačkoli bude mít v procesu důležitý poradní hlas,“ uvedl Seidler.
Komentář Jana Fraita
Současná debata o přijetí eura je zatím poněkud povrchní. Krok by měl přitom na Česko zásadní dopady. Řada pravomocí v dohledu nad finančním trhem by se totiž ze země „odstěhovala“, píše v komentáři viceguvernér ČNB Jan Frait.
Zamrazilová upozornila na to, že proces přijetí jednotné evropské měny zahrnuje řadu technických kroků, které je třeba dobře naplánovat a rozvrhnout tak, aby způsobily české ekonomice co nejmenší zátěž. Na prvním místě je to povinnost zůstat nějakou dobu v takzvaném „předpokoji“ eurozóny, systému směnných mechanismů ERM 2. Tuto dobu je podle Zamrazilové vhodné co nejvíce zkrátit.
„(Přijetí eura) je politické rozhodnutí s řadou vážných ekonomických dopadů… První by se muselo stanovit datum přijetí eura. A od toho zpětně odvinout, podle odhadu legislativních lhůt jednotlivých kroků, datum případného vstupu do režimu kurzových mechanismů (ERM 2),“ řekla Zamrazilová.
Důraz na technické aspekty přijetí eura v debatě mezi čelnými českými představiteli podle ekonoma Jaromíra Šindela ze Citibank ukazuje, že je toto téma na domácí scéně spíše pomyslnou popelkou.
„Na jednu stranu to odhaluje, jak bylo téma přijetí eura v České republice v poslední dekádě upozaděno. To se straně druhé možná transformuje v obavu z příliš lehkovážného přístupu k této otázce,“ uvedl Šindel pro Seznam Zprávy.
Šindel také poukázal na příklady, které ke vstupu do eurozóny příliš nevybízejí.
„Nedávný inflační šok přinesl výrazné zklamání ze samostatné české měnové politiky. Vyšší inflace ovšem neodrážela pouze málo přísnou měnovou politiku v posledních pěti letech, ta by navíc pod taktovkou ECB byla ještě více uvolněná. K vyšší inflaci přispěla v tomto období také uvolněná fiskální politika. A ta by byla pod jednotnou měnou zřejmě také uvolněnější, jak je patrné na slovenské zkušenosti,“ uvedl Šindel.
