Hlavní obsah

Saúdská Arábie musí změnit směr. Plány, jak nahradit příjmy z ropy, se prodražují

Foto: Neom

Vizualizace projektu Neom. Na obrázku vidíme vodu, ačkoliv projekt stojí spíše na ropě.

Po osmi letech bouřlivé stavební činnosti a nebývalých výdajů za megalomanské projekty se Saúdská Arábie s plánem Vize 2030 dostává do nové fáze. Prohlubuje rozpočtový deficit a ani ropa k zaplacení závazků zemi nemusí stačit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Saúdská Arábie moc dobře ví, že závislost na ropě zemi ekonomicky dlouhodobě neprospívá. V roce 2016 proto spustila plán „Vize 2030“, který má za úkol arabské království ze závislosti na černém zlatě vyvést. Jeho součástí je například město budoucnosti za 500 miliard dolarů Neom či Makaab – největší budova na světě, do níž by se Empire State Building vešla dvacetkrát.

Kromě nich slibuje Vize 2030 řadu reforem, jež mají za úkol stát provést 21. stoletím. Plán vzbudil ohlas, následovaly roky obří výstavby. Podnikatelé se hrnuli do země a tamní princ Muhammad bin Salmán, stojící v čele Vize 2030, posílá skrze investiční fond PIF desítky miliard dolarů do všech světových stran. Od slavnostního momentu uplynulo 8 let. A podle světových médií se nyní objevují důkazy naznačující, že Saúdská Arábie utahuje opasky a ani ropa vzhledem ke stávajícím cenám nemusí na proplacení megalomanských projektů stačit.

„S nízkými cenami ropy se naše země potýkala v mnoha etapách své cesty a cílem Vize 2030 je snížit závislost na příjmech z ropy a v této oblasti bylo dosaženo mnoha úspěchů díky zvýšení podílu příjmů z neropných zdrojů. Současný pokles, pokud bude trvat delší dobu, může mít omezený dopad na harmonogramy dokončení projektů, ale království má finanční pozici, která mu umožňuje získat finanční prostředky prostřednictvím půjček, neboť v současné době patří k nejméně zadluženým zemím,“ odpověděl na dotaz SZ Byznys, velvyslanec Saúdské Arábie v ČR, Abdulláh M. Al-Rašíd.

Hladkému průběhu ale odporuje řada ekonomických ukazatelů. Podle posledních zveřejněných dat saúdského ministerstva financí tamní vláda v příštích třech letech plánuje rostoucí rozpočtový deficit, který se zvýší z téměř 27 miliard dolarů v roce 2025 na 37 miliard dolarů v roce 2027. Reálné HDP státu vzroste letos o 0,8 procenta, což je drasticky méně oproti očekávaným 4,4 procenta. Ve stejnou chvíli dobíhají prince Salmána termíny dostaveb obřích projektů a blíží se také události, které se království rozhodlo hostit. Mezi nimi jsou například Mistrovství Asie ve fotbale v roce 2027 či Asijské zimní hry, které chce pouštní země hostit v roce 2029.

„U takto velkých a megalomanských projektů lze očekávat problémy s financováním. Zvlášť, když je financuje primárně stát závislý na klesajících ropných příjmech. Většina výše zmíněných projektů nabírá zpoždění a prodražuje se, což nemůže být překvapení vzhledem k rozsahu investic a relativně krátkému časovému horizontu. Inflace v oblasti stavebnictví i nedostatek na trhu práce brzdí plány,“ říká pro Byznys SZ hlavní ekonom skupiny Roklen, Pavel Peterka.

Nová fáze megalomanské vize korunního prince se projevuje podle Financial Times například v tom, že vládní úřady dostávají pokyn omezovat výdaje. Prodlužují se také lhůty, v nichž chce země své projekty dokončit, což podle Bloombergu připustil letos poprvé i tamní ministr financí. A panují obavy z přehřátí ekonomiky kvůli masové výstavbě. Do celé situace promlouvají i vnější faktory, jako je globální oteplování či vzrůstající napětí v regionu způsobené válkou mezi Izraelem, Palestinou, Libanonem a raketovými přestřelkami mezi židovským státem a Íránem. Kritiky megalomanských projektů režim zatýká a financování celého plánu závisí stále především na pohyblivých příjmech z ropy.

Ropa, ropa a zase ropa

Ostatní příjmy země za vývoz zboží a materiálu (tedy ty neropné) se od roku 2015 zdvojnásobily, ale z nerostné suroviny stále pochází podle odhadů zhruba 75 procent exportních příjmů království. Podle Capital Economics je stávajících zhruba 25 procent neropného vývozu daleko od původního cíle 50 procent, který si tamní vláda v tomto kontextu vytyčila. Současnou závislost pro SZ Byznys potvrzuje i saúdský velvyslanec a země s ní podle něj v menší míře počítá i do budoucna.

„Ropa bude i nadále jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů království a Saúdská Arábie z něj bude i nadále těžit, ale pouze jako z jednoho z mnoha příjmů a výnosů,“ předpovídá.

Cena barelu ropy a vyrovnaný rozpočet Saúdské Arábie

Prognóza Mezinárodního měnového fondu uvádí, že by barel ropy musel stát 96 dolarů, aby nerostné bohatství dokázalo pokrýt stávající výdaje Saúdu. Momentálně se cena za barel pohybuje lehce nad 70 dolary.

„Proměnlivost ropného trhu je významná. Mění se poptávka, cena, ovlivňují ho problémy s dodávkami, krize či dobrovolná omezení produkce ze strany ropných kartelů. Proměnlivost podtrhují i historická data o výkonu saúdské ekonomiky. V druhém čtvrtletí roku 2020 se propadla o pět procent, aby hned ve třetím opět rostla o procento a půl,“ vysvětluje nestabilitu trhu se surovinou, na níž je země stále závislá, ekonom Peterka.

Ideálně nevypadá ani import přímých investic do arabského království. Z něj se v posledních letech stalo obří staveniště. Do realitního sektoru podle britské Knight Frank vložila Saúdská Arábie za posledních osm let 1,3 bilionu dolarů. Příliv přímých investic narostl, ale podle Capital Economics činil loni 12,3 miliardy dolarů, což je v příkrém rozporu s cílem prince Mohameda, který si do roku 2030 stanovil 100 miliard dolarů ročně. Do Saúdské Arábie pronikají i čeští podnikatelé. Pobočku tam má dlouhodobě například česká firma Conteg Group.

„Naše firma sem v minulosti dodávala například datacentra pro velké banky a telekomy. Že se Saúdská Arábie chce vymanit z ropného image, vnímáme jenom pozitivně. Dle mojí zkušenosti se jí to i daří. Rostou zde centrály korporátních společností a pozoruhodné projekty typu města budoucnosti, Neom,“ vyvrací skepsi z nenaplnění Vize 2030 ředitel Conteg Group, Vojtěch Voláček pro SZ Byznys.

Město budoucnosti

Jsou to ale právě projekty typu Neomu, které budí mezi analytiky i světovými médii největší pochybnosti nad realističností vize. Výkladní skříň Vize 2030 se skládá z pěti částí, mezi něž spadá například lineární město obehnané dvěma zrcadlovými zdmi vysokými půl kilometru neboli Line.

Podle plánů bude město obyvatelům nabízet poslední technologické výdobytky světa a veškerá energie má být produkována z obnovitelných zdrojů. Nebudou v něm jezdit žádná auta, dopravu po 170 kilometrů dlouhém městě má zajistit vysokorychlostní železnice. Po níž dojede pasažér z jedné strany na druhou podle plánu za 20 minut. Rozloha celého Neomu odpovídá zhruba velikosti Belgie Dalším ambiciózním projektem je největší budova na světě, krychle o délce strany 400 metrů, do níž by se Empire State Building vešla dvacetkrát, Makaab.

„Projekty tohoto typu jsou vnímány rozporuplně. Kritici upozorňují na riziko, že by mohly být finančně neudržitelné a neefektivní. Z dlouhodobého hlediska je otázkou, zda se strategie země promění v ekonomický úspěch, nebo zda projekty zůstanou monumentálními, ale nefunkčními symboly. Osobně se kloním spíše k té druhé variantě,“ říká pro Byznys SZ arabista z Masarykovy univerzity, Josef Kraus.

Jeho skepse vychází i z vnějších faktorů, jimž musí arabské země čelit, jako je například globální oteplování.

„Klimatické změny mají v regionu Blízkého východu zásadní dopad. Saúdská Arábie je země, která se již potýká s extrémními klimatickými podmínkami, a nárůst teplot může destabilizovat ekonomiku a životní podmínky. Megalomanské projekty jako Neom čelí výzvám v oblasti udržitelnosti – jak environmentální, tak ekonomické. Zároveň se stává klíčovou otázka migrace. Vzhledem k tomu, že se region potýká s nestabilitou a konflikty, které zvyšují migrační tlaky. Pozitivní efekt lze spatřit v dostupnosti práce na těchto stavbách pro imigranty. Na druhou stranu  se ale jedná o časově omezenou činnost, která při nedostatku peněz či vůle může být také rychle ukončena a způsobit nárůst nezaměstnanosti,“ vysvětluje komplikace arabista.

I přes veškeré komplikace, jejichž počet může vzhledem k nejistotě panující z hlediska naplnění cílů i rostoucímu konfliktu v regionu narůstat, přinesla Vize 2030 podle ředitele saúdské pobočky Czech Trade Center, který se jmenuje Tamer El-Sibai, řadu pozitivních změn. Cíle Vize 2030 se podle dat české instituce Saúdské Arábii daří plnit.

„Ačkoli existují výzvy, jako je složitost administrativních procesů a regulací, trh nabízí značný potenciál díky silné kupní síle a rostoucí poptávce po různých produktech a službách. Dále se zlepšuje vzdělávací systém a podporuje výzkum, což posiluje lidský kapitál. Konečně, ekologické projekty a investice do obnovitelné energie ukazují závazek Saúdské Arábie k udržitelnosti. Tyto projekty ilustrují snahu o modernizaci země a adaptaci na globální trendy,“ říká ekonomický diplomat pro Byznys SZ.

K ekologickým projektům se přitom hlásí země, která patří k jednomu z nejhorších represivních režimů na světě. Ženy a dívky zde čelí masové diskriminaci. Země se také drží na celosvětové špičce z hlediska počtu poprav. Těch v zemi v roce 2023 proběhlo podle Amnesty International 172, a Saúdská Arábie se tak umístila celosvětově na druhém místě za Íránem. I lidskoprávní otázka promlouvá také do Vize 2030, protože korunní princ Salmán nechal zatknout desítky kritiků projektu včetně členů královské rodiny.

I přes veškeré komplikace neočekávají analytici, že by země zažila ekonomický kolaps. Období široce otevřené náruče bude ale muset nahradit fáze šetření a obezřetnosti, jinak se země může po roce 2030 probudit do reality, v níž ani její nerostné bohatství na pokrytí všech nákladů nebude stačit.

Doporučované