Článek
V Rusku se rapidně urychlil převod peněz do ciziny. Důvodem je mimo jiné zmírnění omezení, které na tyto převody uvalila centrální banka, jakož i skutečnost, že ruské banky si začaly účtovat provize za devizy na účtech v Rusku.
Oproti květnu se objem převedených prostředků více než ztrojnásobil, v květnu byl na úrovni 1,5 miliardy dolarů, v červnu už to bylo 266,1 miliardy rublů (v přepočtu podle průměrného kurzu 4,7 miliardy dolarů, asi 114,8 miliardy Kč), uvedl to server RBK. Podobné prudké zvýšení převodů do cizích bank bylo na počátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru šlo o 4,3 miliardy dolarů.
Celkem ruské domácnosti měly k 1. červenci podle této statistiky v zahraničních bankách v přepočtu 44,7 miliardy dolarů (více než bilion Kč), přičemž v červnu se tato suma zvýšila o 11,6 procenta, oproti čtyřem procentům v květnu.
Ředitel Gazprombank Private Banking Jegor Susin si vývoj vysvětluje jako důsledek dvou faktorů: Na ruském trhu je přebytek cizích měn v bezhotovostní podobě, a tak podmínky pro střádání v dolarech a eurech uvnitř Ruska nejsou výhodné. A za druhé centrální banka zmírnila omezení pro převody peněz na vlastní účty v cizině, které zavedla počátkem března.
Tehdy ruským bankám zakázala převádět peníze do bank v „nikoliv přátelských zemích“, které v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce, a také zavedla limity pro převody peněz ruskými občany do ciziny. Tato opatření postupně zmírňovala, od 1. července si tak mohou Rusové poslat na učet v cizině až milion dolarů každý měsíc.
Omezení a zákazy ale také způsobily, že během pár měsíců se ruské banky začaly potýkat s přebytkem bezhotovostních dolarů, od půlky května musely připlácet za umístění deviz na ruském trhu. Od června proto velké banky začaly od klientů požadovat provize za dolary a eura na účtech.
Jegor Krivošeja z výzkumného centra Skolkovo spojuje prudké zvětšení převodů peněz do ciziny i s tím, že část Rusů po invazi na Ukrajinu do ciziny odjela, ale peníze nadále dostávají z Ruska, od zaměstnavatelů či příbuzných. Za další faktor pokládá „karetní turistiku“ poté, co se z Ruska stáhly platební systémy Visa a Mastercard. Prudce pak stoupla poptávka po platebních kartách z bank v sousedních zemích.
