Článek
Podle dosluhujícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka se tzv. inflační očekávání v Česku velmi rozvolnila a lidé i firmy očekávají další růst cen.
„My jako Česká národní banka musíme tlačit úrokové sazby proti těmto očekáváním. Nesmí tady převládnout přesvědčení, že inflace a inflační očekávání tady s námi budou dlouho,“ uvedl Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce.
Podle Rusnoka se bude na červnovém měnovém zasedání rada ČNB řídit aktualizovanými daty a podle toho zvolí další postup. „Spíš bude pokračovat tím dosavadním směrem. Pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb je vysoká,“ dodal Rusnok.
V květnu zvedla ČNB základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, což je nejvíce od roku 1999. Růstem sazeb se snaží bojovat s inflací, která je nejvyšší za posledních třicet let.
Česká inflace roste nejen díky zahraničním tlakům, ale i kvůli napjatému trhu práce. „Nemáme jen dovezenou inflaci. Jednotkové mzdové náklady od roku 2019 rostly šestým nejvyšším tempem v Evropě. Mzdy rostou rychleji než produktivita práce,“ dodala ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Mzdy v Česku rostly rychleji než produktivita práce i v letech před pandemií. „Je tu neudržitelný růst mezd. Je nerealistické, že takový inflační šok lze zhojit zvyšováním minimální mzdy. Inflaci zaplatíme všichni,“ uvedl Rusnok.
Od minimální mzdy se odvíjí řada dávek. Minimální mzda dosáhla letos 16 200 korun. Kvůli vysoké inflaci odbory prosazují nárůst o dva tisíce korun, a to už od července. Vláda s tím nesouhlasí.
Podle údajů Ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.
Statistická iluze
Ceny nicméně porostou i nadále. Vrcholu dosáhne tempo růstu cen (tedy inflace) v polovině roku, kdy se meziročně zvedne o zhruba 15 procent.
„Pocitově to bude na konci roku mnohem horší než v létě. I když bude inflace v červnu či červenci 15 procent a na konci roku 9,8 procenta, opticky bude sice na konci roku nižší, ale celková hladina cen se pořád zvyšuje. Pocit, že je vše dražší a dražší, budeme mít intenzivněji,“ dodal Rusnok.
Ceny meziročně neporostou tak rychle kvůli vysoké srovnávající základně, protože už v druhé polovině loňského roku začaly růst výrazně a ve vysokém tempu pokračovaly až dosud.
Podle Josefa Středuly by měl stát přistoupit k zastropování některých cen. „Role státu je tu obrovská a neoddiskutovatelná,“ uvedl šéf odborů. Podle Středuly je „rozzlobenost lidí opravdu veliká. Větší než v minulé recesi v roce 2012.“
Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin.
