Článek
Rusko dokázalo v roce 2022 ukrýt třetinu z 227 miliard dolarů, které získalo díky mimořádně drahým komoditám.
Podle odhadu agentury Bloomberg je přibližně 80 miliard dolarů rozptýleno v hotovosti, nemovitostech a investicích v zahraničních pobočkách ruských firem. Taková skrýš představuje „neviditelné“ rezervy a pomáhá udržet ruskou invazní mašinerii v akci.
„Díky tomu, že Evropa otálela se zásahem do ruského energetického sektoru, mohlo Rusko hromadit peníze a dosáhnout jednoho z největších přebytků na svém běžném účtu ve své historii,“ říká Maria Shaginová, ekonomka z britského Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Dále vysvětlila, že de facto zmrazení aktiv centrální banky loňský rok bylo zbytečné, jelikož Rusko mohlo stejně získat zpět to, co tímto bezprecedentním krokem ztratilo.
Případné nové příjmy v zahraničí by však mohly lákat k zavedení dalších sankcí, zejména pokud jde o prostředky pod kontrolou státu. Kreml je totiž akcionářem mnoha největších ruských vývozců, kteří přispěli k loňskému nečekanému zisku. Otázkou však je, kde peníze skončily a kdo je kontroluje.
Podle Alexandra Knobela ze státní Ruské akademie zahraničního obchodu jsou aktiva nashromážděná v zahraničí zdrojem pro vládu k proplacení možných poplatků za vývoz. „Stínové rezervy se dají využít ve prospěch státu mnoha různými způsoby,“ míní.
Bloomberg například upozornil, že mohly sehrát roli při stabilizaci domácí ruské inflace. Zatímco sankce přiměly Rusy snížit poptávku po dovozovém zboží, ceny komodit rostly a ve finančním vyjádření zvýšily hodnotu ruského vývozu. Místo toho, aby ruská vláda motivovala podniky k hromadění zahraničních aktiv, uvolnila regulace a pokoušela se zvýšit dovoz ze zemí, které byly ochotné obchodovat – a díky tomu se podařilo stabilizovat i domácí inflaci.
Rok 2022 se však pro Rusko opakovat už nebude. S nižšími cenami komodit a novými omezeními vývozu ropy, která nedávno vstoupila v platnost, se přebytek ruského zahraničního obchodu prudce snížil. Ruská centrální banka předpokládá, že v letošním roce dosáhne 66 miliard dolarů, v roce 2024 48 miliard dolarů a v roce 2025 41 miliard dolarů.
A vzhledem k tomu, že EU se stává méně závislou na ruských dodávkách energie, je pravděpodobné, že se EU na ruské fondy v zahraničí zaměří jako na možný další cíl sankcí, dodal Knobel z akademie zahraničního obchodu.
I kdyby se však zahraničním vládám podařilo najít spojitost ve vlastnictví nových ruských fondů v zahraničí a státem, i tak bude celková zmražená částka pravděpodobně nižší, než se oficiálně odhaduje.
Zatímco podle centrální banky dosáhl loni čistý nákup zahraničních aktiv Ruskem 107 miliard dolarů, agentura Bloomberg předpokládá, že číslo je pravděpodobně nadhodnocené o 21 miliard.
Agentura k výpočtu dospěla úpravou výdajů o cestovním ruchu, nákupech flotily „stínových“ ropných tankerů a o výdaje související s Rusy otevírající si účty v zahraničních bankách. Takové bankovní převody zkreslují údaje, protože se jeví jako nárůst zahraničních aktiv, nicméně představují přesměrování dovozu.
„Hromadění skrytých rezerv v Rusku je možné,“ říká Sergej Gurjev, ekonom, který kdysi radil ruské vládě, ale později odešel do Paříže, kde je nyní rektorem vysoké školy Sciences Po. Hlavní otázkou podle něj je, do jaké míry tyto rezervy stačí na financování rozpočtového deficitu v roce 2023.
