Článek
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nevidí důvod k prodloužení takzvané obilné dohody, která zajišťuje přepravu obilí a dalších potravin z ukrajinských černomořských přístavů. Ujednání vyprší 17. července.
Dobrá zpráva pro spotřebitele, velmi špatná pro zemědělce. Ceny pšenice a dalších plodin už totiž několik měsíců klesají, a to se pěstitelům před sklizní, která někde začne už příští týden, vůbec nehodí. „Bude to mít zřejmě vliv na ceny. O to víc se bude vozit ukrajinská pšenice do Evropské unie jediným koridorem, který zůstane. A to by mohlo totálně zlikvidovat evropský trh s pšenicí,“ předjímá tajemník Zemědělského svazu Vladimír Pícha.
Ceny pšenice setrvale padají od ledna, kdy se za tunu platilo přes 7500 korun. Nyní ceny propadly pod 4 tisíce korun za tunu. Podle Píchy je to spojeno hlavně s exportem obilovin z Ukrajiny přes Evropu, odkud se měla surovina reexportovat například do afrických zemí, poměrně dost pšenice se ale „ztratilo“ na evropském trhu. „V Evropské unii se ocitly čtyři miliony tun pšenice, které oficiálně měly mířit na mimoevropské trhy,“ dodal Pícha.
Někteří čeští zemědělci si stěžují, že o jejich úrodu není zájem. „Touto dobou už zemědělci měli prodáno běžně 40 procent pšenice z nové sklizně. Letos s nimi nikdo smlouvu až na výjimky nechce uzavřít, nemají komu ji prodat, a pokud nemají skladovací kapacity, budou na tom hrozně biti,“ dodal Pícha.
Ministerstvo zemědělství už v dubnu mírnilo emoce v souvislosti s dovozy ukrajinského obilí. Tvrdilo, že na český trh se dostává minimální množství. „Jde především o sekundární dopady na český trh způsobené přebytky obilí ve státech, které bezprostředně sousedí s Ukrajinou,“ uvedl rezort. Ministerstvo připustilo, že problém může být s prodejem obilí mimo Česko kvůli nízkým cenám.
Poškozeným zemědělcům se však podle plánu Evropské komise rozdělí 330 milionů eur (téměř 8 miliard korun), které jim umožní vypořádat se s propadem cen kvůli ukrajinským dovozům. Česko se chystá rozdělit 6,9 milionu eur (160 milionů korun).
Ruská odveta Západu
Ruské ministerstvo zahraničí svoji neochotu prodloužit dohodu vysvětlilo jednak průběžným zpřísňováním protiruských sankcí, jednak údajně nedostatečnou vůlí Západu vyjít Rusku vstříc ohledně jeho požadavků, které se vesměs týkají ruského zemědělského exportu a importu. Moskva požaduje, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů. Dále požaduje obnovu potrubí, kterým se přepravoval amoniak z ruského města Toljatti do ukrajinského přístavu Oděsa, odblokování zmrazených účtů a aktiv ruských výrobců hnojiv a opětovné připojení banky Rosselchozbank, která je podle Západu ovládaná Kremlem, k systému SWIFT.
Zacharovová uvedla, že na otevření takovéto dceřiné banky jsou zapotřebí „dlouhé měsíce“ a že další tři měsíce bude trvat její připojení ke SWIFT. Také naznačila, že Západu nic nebrání v tom, aby tuto banku kdykoli v řádu „minut“ od systému odpojil.
„Za těchto podmínek je očividné, že důvody pro další prodloužení černomořské iniciativy, která vyprší 17. července, nejsou,“ sdělilo ruské ministerstvo.
