Článek
Ruský rubl se vůči americkému dolaru propadl nejvíce za posledních 32 měsíců, tedy od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Od začátku srpna klesla měna o 24 procent a nyní se obchoduje za zhruba 113 rublů za dolar. Do konce roku by kurz mohl být 115 až 120 rublů za dolar, spekuluje ČTK.
Jednou z příčin oslabení měny jsou nové sankce na ruský finanční sektor, které dopadly na platby v zahraničním obchodě, popsala agentura. Nový krok podle agentury Reuters v podstatě vyřazuje společnost Gazprombank z bankovního systému USA, zakazuje obchodování banky s Američany a zmrazuje její aktiva v USA.
„Na válku orientovaná ruská ekonomika se pomalu bortí,“ tvrdí hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Ruská centrální banka v reakci na pokles rublu oznámila, že od čtvrtka do konce roku pozastavuje nákup cizích měn, aby zmírnila tlak na finanční trhy, napsala agentura Reuters.
„Rozhodnutí bylo přijato s cílem snížit volatilitu finančních trhů,“ uvedla banka ve svém prohlášení. Od té doby, co Rusko nemůže používat dolar a euro, působí na devizovém trhu prostřednictvím čínského jüanu. Vůči čínské měně nyní klesl rubl přes hranici 15 jüanů za rubl, což je nejnižší úroveň od března roku 2022.
Veškerý obchod v dolarech a eurech se po uvalení západních sankcí na Moskevskou burzu (MOEX) přelil na mimoburzovní trh, informovala agentura Reuters. V důsledku toho se obchodování stalo volatilním a neprůhledným a většina bank nyní zpřístupňuje údaje pouze regulátorům.
Slabý rubl krátkodobě pomáhá exportérům
„Slabší rubl může krátkodobě pomoci ruským exportérům,“ upozorňuje Peterka. Většina cen energií určených k exportu se totiž uvádí v dolarech, což v případě oslabeného rublu může pomoci zvýšit vládní příjmy z energetických daní a cel.
„Dlouhodobě se však jedná o zásadní problém. Navíc se můžeme bavit, kam a za jakých podmínek mohou ruské firmy vlastně exportovat a jakou část své marže musí platit svým prostředníkům ve třetích zemích, které následně přeprodávají výrobky do zemí, které na Rusko uvalují sankce,“ uvádí ekonom.
Dovoz ovoce a zeleniny se Rusku prodraží
Sankce podle Peterky zkomplikují hlavně dovoz klíčového zboží a služeb potřebných pro válku na Ukrajině. „Problémy s dovozy pociťují i ruští občané, kdy některé typy výrobků jsou nedostatkové, což tlačí na růst cen v oficiální i šedé ekonomice,“ dodává.
Meziroční inflace v Rusku letos může dosáhnout zhruba 8,5 procenta, uvádí ekonom s odkazem na ruské zdroje. „Takzvaný boršť index, který sleduje vývoj cen čtyř základních surovin potřebných k uvaření tradiční polévky, ukazuje na zdražení o více než 20 procent oproti roku 2023,“ tvrdí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom popisoval, že obyvatel se znehodnocení měny nedotkne, protože dostávají výplatu v rublech.
Na oslabení měny už reagovala řada států, které s Ruskem stále obchodují, a přerušila některé smlouvy, které Moskvě zajišťují například dovoz ovoce. Dohodnuté dodávky zrušili například vývozci z Turecka, Íránu a Egypta, kteří nyní požadují, aby byla do cen zahrnuta rostoucí měnová rizika, napsala ČTK.
Vláda podle agentury nyní zvažuje možnost, že zruší cla na dovoz zeleniny a ovoce, což by zlevnilo dodávky zejména brambor, cibule, mrkve, zelí a jablek. Například brambory už od začátku roku zdražily o 78 procent, okurky o téměř 41 procent a podobně je na tom i zelí nebo řepa, které jsou o zhruba 30 procent dražší. Vláda by ovšem přišla o část příjmů.
Centrální banka v říjnu v reakci na vysokou inflaci také zavedla 21procentní úrokové sazby, vysvětluje Peterka. Další růst lze – navzdory slibům z Moskvy o snižování sazby – očekávat v prosinci, hodnota podle ekonoma může stoupnout až na 25 procent. „Spotřeba a investice na úvěr jsou tak výrazně omezené. Stejně tak i rozpočty firem a domácností, které v prostředí více než 20procentních sazeb splácí úvěry,“ popisuje.
Krize měny ovšem podle Peterky není jediným faktorem, který ruskou ekonomiku brzdí. Vývoj země dlouhodobě naruší i dopady emigrujícího obyvatelstva, odliv výrazné části rozpočtu na válku, zmíněné sankce nebo třeba narušení zahraničního obchodu.
Navzdory nepříznivým prognózám spojených s rublem, očekává Mezinárodní měnový fond odhad růstu HDP Ruska pro letošní rok 3,6 procenta. Ruská ekonomika totiž zatím zvládla růst i během války, a to především díky vývozu ropy a plynu do některých zemích, které ruské pohonné hmoty přijímají i navzdory konfliktu. Růst ekonomiky je navíc do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice, dodává agentura Reuters
