Rozvojový fond končí, nepodpořil jediný projekt. Banky prý pomohou jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Národní rozvojový fond (NRF), se kterým před pěti lety přišla vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše, končí. Iniciativa, která měla vzpružit českou ekonomiku a vlít do veřejných projektů miliardy korun, totiž od svého vzniku nepodpořila jedinou akci.

Iniciativa měla fungovat na principu kolektivního investování. Některé banky, například Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB nebo Unicredit, se v minulosti zavázaly, že do fondu přispějí sedm miliard korun a v první fázi se hovořilo o tom, že by mohly různé akce získat podporu až 35 miliard korun.

„Fond se během svého fungování podílel na přípravách několika projektů, pro které však byl nakonec nalezen jiný způsob financování – cíle tedy bylo dosaženo, avšak jinou formou,“ řekla pro SZ Byznys Klára Vaníčková, mluvčí Národní rozvojové banky, pod kterou fond spadá.

„Ve fondu se bohužel za celou jeho existenci neobjevily připravené projekty, které by banky mohly financovat. Důvody, proč nebyly zafinancovány projekty v rámci NRF, tak nejsou na straně bank, ale na straně připravenosti projektů,“ vysvětlil mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Žádost o odnětí povolení činnosti investičního fondu zpracovala Česká národní banka na konci března a právní moci rozhodnutí nabylo 3. května.

Zrušení fondu přichází v době, kdy se v rámci vládní koalice začalo diskutovat o možném zavedení sektorové daně na banky. Ty totiž měly odvést část svých zisků v rámci speciální daně z nadměrných zisků, ve skutečnosti však odvedly hluboko pod očekávanou sumou. Místo 33 miliard stát dopočítal odvod ve výši 700 milionů.

Názory na daň cílenou na bankovní sektor se liší napříč vládní koalicí. Například Piráti nebo STAN jsou nápadu dlouhodobě otevření. Lidovci se zavedením v tomto volebním období už nepočítají.

Podle některých expertů zavedení sektorové daně státu nemusí „slušet“ v očích zahraničních investorů. Ti by na krok vlády mohli zareagovat omezením přílivu investic do české ekonomiky.

Banky navíc argumentují, mimo jiné ústy šéfa Moneta Money Bank Tomáše Spurného, že peníze odvedly, jen jinou formou. Do státního rozpočtu podle Spurného banky přispěly 90 miliardami korun.

Sektorovou daň platí banky od letoška například na Slovensku. Odvod 30 procent ze zisku přispěje státu 336 milionů eur, což odpovídá zhruba 8,5 miliardám korun. Český Národní rozvojový fond vytvořila Babišova vláda právě proto, aby nemusela sektorovou daň zavádět. Tehdy šlo o jeden z důležitých požadavků koaliční ČSSD.

Že by zrušení fondu, který měl podpořit financování projektů zejména v infrastruktuře, například v oblasti školství, zdravotnictví nebo dopravy, souviselo s debatou o sektorové dani, odmítají Národní rozvojová banka i Česká bankovní asociace.

„Žádost NRF o odnětí povolení k činnosti je administrativní krok, ke kterému jsme přistoupili v rámci reorganizace fondové struktury v rámci finanční skupiny Národní rozvojové banky. Jedná se o technickou operaci, na kterou neměly diskuze o sektorové dani pro banky vliv,“ uvedla Vaníčková.

„Důvodem bude nejspíše to, že banky se státem jednají o jiných formách podpory Národní rozvojové banky, přes kterou by se pak mohly financovat státní projekty. To potvrzuje i fakt, že vládou nedávno prošla novela zákona o Národní rozvojové bance, která jí umožní vydávat dluhopisy. Fungování NRF bylo jistě spojeno s pravidelnými náklady, proto bylo nejspíš rozhodnuto o jeho zrušení,“ sdělil mluvčí ČBA Radek Šalša.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) umožní změna zákona Národní rozvojové bance více se zapojit do financování místních projektů. Návrh zákona stanovuje cíle v oblasti poradenské činnosti pro veřejný sektor nebo podpory hospodářského rozvoje obcí a krajů v Česku.

„Spolu s akcionáři naší banky (Ministerstva financí, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj, pozn. red.) nyní hledáme nové formy podpory strategických infrastrukturních projektů a dále počítáme se zapojením prostředků soukromého sektoru včetně angažmá komerčních bank, které stály u založení NRF,“ uvedla Vaníčková pro Novinky.cz.

Podle Šalšy se banky finančním příspěvkům státu nevyhýbají. „Náš dialog se státem je v současné době poměrně široký. Kromě již zmíněné Národní rozvojové banky jednáme intenzivně například s Ministerstvem dopravy o podpoře infrastrukturních projektů nebo například s Ministerstvem obrany. Banky jsou si vědomy svojí společenské odpovědnosti a jsou připravené i nadále ekonomiku podporovat,“ uvedl mluvčí.

Národní rozvojová banka je státní firma, která vznikla v roce 1992. Do podzimu roku 2021 nesla název Českomoravská rozvojová a záruční banka. Podílí se na rozvoji infrastruktury a poskytuje úvěry zejména malým a středním firmám. Jejími dceřinými společnostmi je kromě Národního rozvojového fondu také Národní rozvojová investiční a firma Mufis.