Článek
Fialova vláda chce příští rok hospodařit se schodkem 252 miliard korun. Schodek mají na svědomí také armádní výdaje a důchody, které musí růst podle zákona v návaznosti na inflaci. Mírně se nakonec zvednou i výdaje na školství, kde původně hrozily škrty.
„Toto je teprve návrh rozpočtu, který jde do Poslanecké sněmovny. Všechno předtím byly jen pracovní materiály,“ uvedl večer po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Šetřit se bude na dotování cen elektřiny a platech státních zaměstnanců, součástí rozpočtu je i celý konsolidační balík škrtů a daňových změn představený na jaře. Ten ve Sněmovně pokročil do závěrečného třetího čtení, v něm ho ale úspěšně blokuje opozice. Debata o něm začala v pátek, pokračovala ve středu před jednáním o rozpočtu a může se ještě protáhnout vzhledem k právu opozice na dodržení parlamentních lhůt. „Vždycky zavetujeme jednání po 14. hodině,“ uvedla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Schodek rozpočtu zůstává vysoko nad úrovní před pandemií, ale oproti letošnímu roku i těm předchozím klesá. Hlavním důvodem je konec dotování energií. Od ledna jednak končí stropy na ceny elektřiny a plynu, ze státu na zákazníky se ale také přenese větší porce poplatků solárním elektrárnám a distributorům. S těmito regulovanými platbami letos pomáhal stát, ale pro příští rok pomoc snižuje na 9,35 miliardy, což je jen zlomek letošní úrovně.
„Daňoví poplatníci si větší výdaje na ceny energií nemohou dovolit. Zvolili jsme jiné priority,“ řekl ke zvolenému postupu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že cena samotné elektřiny a plynu díky konkurenci obchodníků už opět klesá a měla by růst regulovaných položek zhruba vynahradit.
Výdaje ve školství stoupnou z 265 na 269 miliard. Nárůst má pokrýt slibované zvýšení učitelských platů na 130 procent průměrné mzdy, ve výpočtu ale zůstává úsporný chyták. Vycházet se nebude z celostátní průměrné mzdy příštího ani letošního roku, ale z loňského průměru 38 911 korun. Rozpočet na tom díky inflaci ušetří, učitelé si polepší proti stávajícímu stavu jen minimálně. V ohrožení jsou navíc příjmy nepedagogických pracovníků. Detaily, jak se do rozpočtu vejít, představí Ministerstvo školství příští týden.
Velké změny se příští rok týkají daní – podaří-li se vládě protlačit do konce Sněmovnou konsolidační balíček, bez kterého by se ale plánovaný rozpočet rozpadl. V balíčku se počítá mimo jiné s mírným nárůstem pojistných srážek ze mzdy, s vyššími daněmi z nemovitostí nebo se zdražením cigaret v důsledku dalšího růstu spotřební daně.
Se záchranou rozpočtu mají podle posledních aktualizací pomoci také imigranti. Vláda podle Stanjury navýšila proti původnímu plánu odhad příjmů z daní a pojistného o šest miliard korun, z toho většinu mají zajistit Ukrajinci prchající před válkou a také nový benevolentnější režim pracovní migrace. Dohromady má takto z ciziny příští rok přijít 40 tisíc nových daňových poplatníků.
