Hospodaření Fialovy vlády dopadlo lépe, než se čekalo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Fialova vláda hospodařila loni se schodkem 271,4 miliardy korun. Jde o nejmenší číslo od začátku covidové pandemie v roce 2020, meziročně kleslo o 17 miliard. Zároveň ale jde o pátý největší schodek v historii Česka.

Schodek se počítá jako rozdíl mezi tím, co stát v daném roce utratí a co vybere. Chybějící částku si musí půjčit a zvednout o ni státní dluh. Do něj se počítají i půjčky z předchozích let, celý státní dluh na přelomu loňského a letošního roku činil 3,365 bilionu korun.

Čísla zveřejnil ministr financí Zbyněk Stanjura spolu s premiérem Petrem Fialou. Podle Fialy je výsledek úspěch a důkaz, že lze kombinovat investice s rozpočtovou disciplínou.

Letos má schodek rozpočtu dál klesnout na 241 miliard korun. Zůstalo v něm však několik nesrovnalostí, kvůli kterým výsledek nemusí vyjít, jako jsou nepokryté výdaje na solární dotace nebo na platy ve školství. Podle Fialy vláda tyto nesrovnalosti v případě negativního vývoje vyřeší v průběhu roku.

Aktuální stav státní pokladny Fiala připodobnil k rodinnému rozpočtu, který je sice zatížen hypotékou, ale domácnost své finance zvládá. „To, co jsem si dovolil, odpovídá mým příjmům, mám svoje dluhy pod kontrolou a ještě jsem udělal pár dobrých investic,“ uvedl premiér v analogii, jako kdyby situaci posuzoval coby správce rodinných financí.

Při hodnocení schodku není podle něj určující absolutní číslo v miliardách, ale poměr k výkonu ekonomiky. Tento ukazatel má příští rok dosáhnout 2,3 procenta HDP, což je v evropském kontextu lepší průměr. Loňský údaj zatím není známý, ale tříprocentní hranice, považovaná v EU za únosnou a dlouhodobě přijatelnou, byla podle ekonomů nejspíš už loni splněna.

Investice byly loni nakonec meziročně o 25 miliard vyšší, než vláda plánovala, a to díky zapojení nespotřebovaných rezerv z minulých let. Dohromady loni státní investice dosáhly 210 miliard korun, nejvíc šlo do dopravních staveb a do armády.

„Zvýšili jsme výdaje na obranu přes dvě procenta HDP,“ uvedl Stanjura. Armádní výdaje loni dosáhly rekordních 167 miliard, a to hlavně kvůli navýšení v závěru roku. Podle Stanjury šlo o záměr, mimo jiné kvůli nástupu Donalda Trumpa k moci a kvůli častému poměřování obranných rozpočtů v rámci NATO.

„Na každém setkání premiérů a prezidentů se říká, že musíme zvyšovat výdaje na obranu,“ uvedl k navýšení armádních peněz Stanjura. Částka 167 miliard by podle něj měla odpovídat 2,09 procenta HDP a je v ní i „dostatečná rezerva“, pokud by při posuzování rozpočtu v rámci NATO nebyly některé položky uznány.

„Evropa se musí starat o svoji bezpečnost a Česká republika se k této své odpovědnosti hlásí,“ dodal k armádnímu rozpočtu Fiala. K překročení dvouprocentní hranice došlo podle něj poprvé po 20 letech. „Připravenost Ameriky zajišťovat bezpečnost Evropy klesá,“ dodal premiér, podle něhož je růst obranných výdajů nutná věc vzhledem k mezinárodní situaci.

Větší utrácení loni šlo ruku v ruce s větším výběrem peněz od daňových poplatníků. Příjmy celého rozpočtu stouply meziročně o 51 miliard (2,7 procenta), což je oproti plánu odchylka jen o tři promile. Nejvíc narostl výběr sociálního pojištění, meziročně skoro o 9,2 procenta. Na dani z mimořádných zisků vláda vybrala 36,7 miliardy korun.

Oproti původním plánům vláda loni ušetřila na povodňových škodách. Na ty mělo původně jít 30 miliard korun, o tuto částku se také rozpočet loni na podzim navyšoval. Nakonec se ale utratila jen polovina. Stanjura to vysvětlil tím, že bezprostředně po povodních nešlo výdaje přesně odhadnout. Dalších 10 miliard je na povodňové škody rezervováno v letošním rozpočtu.

Loňský rozpočet dopadl podle Stanjury lépe díky konsolidačnímu balíčku, který od loňska zvedl některé daně a sociální odvody a od letošního roku má tento trend pokračovat zvýšením firemních daní. „Bez přijetí konsolidačního balíčku by s námi Evropská komise zahájila jednání kvůli nadměrným schodkům,“ uvedl Stanjura.

V sedmi zemích EU už se nadměrné schodky řeší. „Díky konsolidačnímu úsilí vlády je tak Česko jedinou středoevropskou ekonomiku, kde se schodek vrátil pod maastrichtská tři procenta HDP,“ uvedl k výsledkům rozpočtu analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Podle opozice loňský rozpočet žádným úspěchem není. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová už před prezentací výsledků prohlásila, že jediným důvodem společné tiskové konference Stanjury s Fialou by mělo být odvolání ministra financí z funkce. Mimo jiné kvůli tomu, že schodek rozpočtu klesá pomaleji, než vláda slibovala.

Podle Fialy se Stanjurou je naopak tempo snižování schodku odpovídající tomu, jakým krizím kvůli válce na Ukrajině, energetice a stagnaci evropské ekonomiky Česko v uplynulých třech letech čelilo. Hnutí ANO nemá podle nich právo vládu kritizovat, protože za minulé vlády stoupaly dluhy více než nyní.