Rozhodnutí ČNB a volby ve Francii zdražují Čechům dovolenou v cizině

S nástupem letních dovolených Čechy mnohem více zajímá otázka, za kolik si mohou nakoupit cizí měnu, tedy především eura. Říká se sice, že na dovolené se počítá trochu jinak, protože tím hlavním je právě vybočení z každodenní rutiny, ale bez peněz to nejde. Klíčovou roli přitom hraje právě směnný kurz koruny, její kupní síla.

Česká koruna se v posledních dnech vrátila nad psychologicky významnou úroveň 25 korun za euro, kde se naposledy pohybovala na přelomu dubna a května. Proti domácí měně nyní působí vedle razantního snížení úrokových sazeb ČNB hlavně nejistota provázející parlamentní volby ve Francii.

Oproti letošnímu maximu těsně nad hranicí 24,50 koruny za euro, k níž se česká měna přiblížila na začátku června, je nyní koruna slabší zhruba o 2,5 procenta.

Tabulka níže ukazuje stav koruny před dvěma týdny.

Česká národní banka minulý čtvrtek rozhodla o snížení hlavní úrokové sazby o dalších 0,5 procentního bodu, zatímco trh spíše čekal mírnější sestup o 0,25 procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba se tak nyní nachází na 4,75 procenta, nejníž od dubna 2022.

Guvernér ČNB Aleš Michl po zasedání naznačil, že dál budou sazby klesat volnějším tempem. Trh počítá s tím, že na konci roku by se hlavní sazba měla dostat na čtyři procenta. To znamená, že by měla klesnout na třech ze čtyř měnových zasedání bankovní rady, která jsou ještě letos naplánována.

Nezbývá tak příliš prostoru pro to, aby mohla centrální banka případně české měně pomoci.

„Pro pauzu v cyklu (snižování) by musela hovořit některá guvernérem zmiňovaná proinflační rizika –⁠⁠⁠ rychlejší růst mezd, další akcelerace inflace služeb nebo přerušení dezinflace u neenergetického zboží,“ uvedli analytici Patria Finance.

„Pokud se nic takového nestane, předpokládáme, že k přerušení cyklu snižování sazeb dojde letos jen jednou na konci roku. S něčím podobným počítá i trh a těžko tedy čekat, že by koruně mohla v dohledné době výrazněji pomoc změna tržních sazeb,“ uvedli.

Klíčovým faktorem se tak nyní jeví konečný výsledek parlamentních voleb ve Francii. Tam v prvním kole zvítězila s výrazným náskokem nacionalistická strana Národní sdružení Marine Le Penové, následována levicovým blokem. Teprve na třetím místě skončila koalice prezidenta Emmanuela Macrona.

Tržní reakce však byla zatím jen mírná, u akcií dokonce lehce pozitivní. Důvodem je zřejmě úleva z toho, že šance Le Penové na zisk absolutní většiny vypadá jako slabší, a Francii tak bude pravděpodobně vládnout nějaká koalice. To by mohlo nacionalisty zbrzdit v jejich výdajových plánech, které by jinak citelně zatížily francouzský státní rozpočet.

Koruně by mohl pomoci vývoj inflace v eurozóně. Růst cen tam zvolňuje, což znamená prostor pro další snižování úrokových sazeb Evropské centrální banky. Takový postup oslabuje jednotnou evropskou měnu –⁠⁠⁠ euro, což naopak nahrává jiným měnám, jako je právě například česká koruna.