Článek
Přestože je úsporný tarif vyplácen v podobě příspěvku na úhradu nákladů za energie, statistici se rozhodli, že tento příspěvek odečtou od ceny energií. Tím ji vlastně zlevnili a inflaci tak de facto uměle snížili. Podle odhadu ekonomů by bez použití této metodiky inflace naopak byla vyšší a dosáhla by 18,6 procenta.
Poněkud nízká inflace, která byla zveřejněna ve čtvrtek, tak mohla kdekoho zaskočit. Například analytici zpravodajské agentury Bloomberg počítali s růstem cen o necelých 18 procent. Dokonce i Česká národní banka (ČNB) ve své nejnovější podzimní prognóze odhadovala vyšší hodnotu, a to 17,4 procenta.
Říjnová čísla o inflaci od statistiků ale potvrdila „nástřel“ Ministerstva financí (MF) v rámci listopadové makroekonomické predikce. MF počítalo s inflací 15,3 procenta.
Rozptyl odhadů
Nebývalý rozdíl v převážné většině odhadů inflace a v její skutečné hodnotě je podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank do značné míry dán právě metodikou, jakou ČSÚ zvolil k zachycení dopadu zavedení energetického úsporného tarifu a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.
„V říjnu díky zavedení obou opatření statisticky poklesla cena elektřiny meziročně o zhruba 38 procent, zatímco nebýt těchto opatření by naopak její cena rostla o přibližně 35 procent. Jestliže by na tato opatření nedošlo, říjnová meziroční inflace by činila nikoli 15,1 procenta, ale 18,6 procenta,“ uvedl ekonom.
„Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsme si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Vyjádření Českého statistického úřadu
Český statistický úřad vytváří statistiku v souladu s Kodexem evropské statistiky. Každá statistika je vytvářena v souladu s platnou metodikou.
ČSÚ je zcela transparentní, a proto zároveň s dnešní informací o indexu spotřebitelských cen za říjen publikoval metodickou poznámku, která vysvětluje dopad vládních opatření v oblasti energetiky na index spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen popisuje vývoj cen, které domácnosti skutečně platí za daný produkt v daném měsíci bez ohledu na platby jiných subjektů za tyto produkty.
V říjnu 2022 byla cena elektrické energie pro domácnosti nižší, neboť domácnosti za elektrickou energii zaplatí méně v důsledku odpuštění POZE (podporované zdroje energie) a zavedení energetického úsporného tarifu. Zcela konzistentně a analogicky tak bylo zachyceno i odpuštění DPH na energie v loňském roce.
Vzhledem k mezinárodně platné metodice jsou energetická opatření reflektována ve statistice konzistentně ve všech státech EU.
Vrchol před námi
„Říjnový výsledek spotřebitelské inflace názorně ilustruje, jak dovedou cenový vývoj zkreslit vládní opatření. Výrazné meziroční zpomalení říjnové inflace rozhodně nelze chápat tak, že bylo dosaženo inflačního vrcholu. V dalších měsících totiž meziroční inflace opět začne zrychlovat,“ odhaduje analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Velmi rozkolísaný vývoj spotřebitelské inflace bude podle něj pokračovat i v nadcházejících měsících.
„V listopadu a v prosinci bude vývoj spotřebitelských cen pro změnu zkreslovat nižší statistická základna z konce loňského roku, kdy byla dočasně aplikována nulová sazba DPH na elektřinu a plyn. Od začátku nového roku pro změnu dojde ke zdražování cen energií až na cenové stropy a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. Souhrnný růst spotřebitelských cen v letošním roce by se měl pohybovat kolem 15,5 procenta a s dvoucifernou inflací je nutné počítat minimálně až do poloviny příštího roku,“ dodal.
„Dnešní pro trh překvapivý výsledek je především dílem metodiky, kdy do poslední chvíle nebylo jasné, jakým způsobem vládní opatření vstoupí do výsledku zveřejňovaného Českým statistickým úřadem. Na jednu stranu tak přišel silný protiinflační impuls, zbytek výsledku ale ukazuje, že inflační tlaky v české ekonomice dále zůstávají,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
