Článek
Ještě neexistuje, ale dotační podporu už má připravenou. Komunitní energetiku, která by podle dosavadního plánu měla od třetího čtvrtletí 2024 umožnit sdílení elektřiny, podpoří Ministerstvo životního prostředí (MŽP) 98 miliony korun.
Jednou z možností, jak se může spotřebitel zapojit do výroby elektřiny a poskytovat ji i dalším zákazníkům, je vznik tzv. energetických společenství, která mohou tvořit domácnosti, firmy, obce nebo veřejný či neziskový sektor.
Prostředky MŽP vezme z Národního plánu obnovy. Podpořit mají zakládání energetických společenství, která jsou jedním z předpokladů pro rozvoj komunitní energetiky. Dotace pouze na vznik těchto subjektů může dosahovat od 600 tisíc do tří milionů korun podle typu projektu.
„Způsob sdílení je nutné před založením energetického společenství připravit a smluvně zakotvit. Může se to zdát jako drobná podpora, ale jde o docela hodně kroků, které je potřeba promyslet a administrativně připravit,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Peníze jsou určeny na podporu zakládání energetických společenství, konkrétně na zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátorů, kteří budou společenství řídit, a na další aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství.
„Přispějeme také na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění, propagace obnovitelných zdrojů energie v komunitě, a v neposlední řadě i na činnost koordinátora energetického společenství, který má klíčovou roli při řízení a přípravě aktivit a je povinen absolvovat školení ke komunitní energetice,“ dodal Hladík.
Finance může čerpat veřejný sektor, soukromý sektor i domácnosti. Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle velikosti energetického společenství.
Majitelé nebo nájemníci bytů, rodinných domů a bytových domů či bytová družstva, která budou tvořit energetickou komunitu, mohou dohromady získat podporu až 600 000 korun.
Veřejné budovy, které vytvoří energetické společenství, mohou získat maximálně 1,5 milionu korun. Elektřinu mezi sebou však mohou sdílet jen veřejné subjekty, jako jsou obce a nadace, dobrovolné svazky obcí či mikroregiony.
Komunitu však mohou tvořit různí členové jak z řad domácností a soukromých firem, tak veřejného sektoru. Pro ně je maximální výše částky stanovena na tři miliony korun. Stejnou částku mohou získat členové energetických společenství, která se nacházejí na území minimálně tří obcí s rozšířenou působností.
Komunitní energetika v Česku
- Komunitní energetika je založena na myšlence, že skupina spotřebitelů může v rámci energetické komunity společně vyrábět energii a také ji spotřebovávat. Jde především o elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů.
- Novela energetického zákona o komunitní energetice neboli Lex OZE II zavádí do české legislativy nové pojmy jako aktivní zákazník či energetické společenství.
- Energetické společenství bude určené pro sdílení energie v rámci větších skupin až o 1000 členech. Ti mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo malé podniky.
- Aktivním zákazníkem může být skupina až deseti osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Jde například o jedince, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě. V tomto případě nebude platit žádné územní omezení.
- Sdílení energie je možné například ve Francii, Německu, Rakousku, Slovensku, Dánsku či Belgii. V Česku zatím chybí legislativa, která by to umožňovala. Od roku 2024 by se to však mělo změnit a komunitní energetika by se měla rozjet i v tuzemsku.
Šedesát procent dotace dostanou žadatelé zálohově, zbytek obdrží po finalizaci projektu. Pokud je žadatel plátcem DPH, může získat podporu maximálně ve výši 70 procent nákladů. Jestliže DPH neplatí, dosáhne až na 90 procent výdajů.
MŽP chce z této výzvy podpořit minimálně 40 projektů. „Cílem je, aby na konci mohlo začít fungovat energetické společenství,“ popisuje Hladík.
O tom, zda žadatelé peníze získají, rozhodne dvoukolová soutěž. První kolo soutěže proběhne od 1. prosince 2023 do konce ledna 2024 a zájemci v něm představí své plány na sdílení elektřiny v rámci vznikajících komunit.
Elektřinu mezi sebou mohou sdílet také tzv. aktivní zákazníci. Jejich princip je založen na tom, že rodinný dům na vesnici může z vlastní fotovoltaiky posílat elektřinu do bytu ve městě, který ji spotřebuje. K tomu však není vznik energetických společenství potřeba, a tak se na ně nevztahuje ani výzva MŽP.
Novela energetického zákona upravující sdílení elektřiny v Česku, známá také jako Lex OZE II, zatím neprošla kompletním legislativním procesem. Do dalšího čtení ve Sněmovně půjde v polovině listopadu.
