Článek
Do posledního dechu hájili zákon o EET už jen poslanci ANO, šest zbývajících klubů při pátečním hlasování ve Sněmovně jeho zrušení potvrdilo. Norma z dílny bývalého ministra financí Andreje Babiše přitom prošla Sněmovnou před sedmi lety pohodlnou většinou.
Elektronická evidence tržeb (EET) byla v restauracích a obchodech úspěšně zavedena na přelomu let 2016 a 2017, její osud se však zlomil v prosinci 2017. Tehdy Ústavní soud vydal nenápadný verdikt, který ze zákona o EET vyškrtl jeden z odstavců pátého paragrafu, podle kterého EET eviduje nejen platby v hotovosti, ale také transakce platebními kartami.
„Soud hodnotí jako ústavně nekonformní situaci, kdy stát disponuje údaji, jež skutečně nezbytně nepotřebuje,“ vysvětlil soudce zpravodaj Josef Fiala.
Jinými slovy, Ústava připouští, že se finanční úřady chtějí dozvědět prostřednictvím informačního systému EET o všech platbách v hotovosti. Je však zbytečné, aby stejnému systému podléhaly platby kartami, které jsou evidovány v bankách a finanční úřad k nim má přístup tak jako tak.
„Stát musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak,“ připomněl soudce Fiala.
Babiš se v roce 2017 ještě nevzdal a v roli premiéra se pokusil zákon opravit. Po nástupu pandemie v roce 2020 však byla jeho účinnost odložena, a tento pátek Sněmovna s pravicovou většinou EET definitivně pohřbila.
Ovšem druhý Babišův pokus už neměl valný smysl vzhledem k tomu, že ústavní soudci zrušili samotné jádro modelu EET. Nejde totiž o obvyklý model elektronických registračních pokladen, známý z některých zemí západní Evropy, kterému by zákaz ústavního soudu neublížil. Například v Rakousku mají podnikatelé povinnost pořídit si elektronickou pokladnu, ve které evidují všechny tržby, a finanční správa může pomocí elektronického klíče do jejího archivu nahlédnout přes chráněné internetové spojení.
Češi ovšem zvolili chorvatský model. Nařizoval obchodníkům, ať údaje o každé tržbě odešlou ještě před zaplacením do datového úložiště finanční správy. Tím získali finanční úředníci on-line přehled o toku peněz pokladnou každého podnikatele. Stačilo kliknout na příslušnou ikonu a dívat se.
Právě tento neustálý dohled soudci odmítli, když ze systému EET vyškrtli platby kartou. Z pohledu finančních úředníků tím ovšem ztratil systém větší část užitku, protože úplné údaje o konkrétním obchodníkovi mohli získat opět pouze vyžádáním bankovních výpisů.
Slabost odporu posledních příznivců EET nejde vysvětlit pouze tím, že o systém ztratili zájem finanční úředníci. Nejvyšší kontrolní úřad už při hodnocení státního závěrečného účtu za rok 2017 zpochybnil efekt pokladen s tím, „že odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily“.
EET totiž podle různých výpočtů stejného ministerstva vynesla v daném roce tři, čtyři a půl nebo pět a půl miliardy korun.
Autoři zákona o EET si od systému slibovali, že donutí obchodníky a restauratéry přiznávat černé tržby. V případě maloobchodu to údaje Českého statistického úřadu nepotvrdily.
Naopak restauratéři vykázali v roce 2017 opravdu o dvacet procent vyšší tržby než před rokem. Nebyl to ovšem jednoznačný úspěch, protože polovinu z nárůstu vysvětluje zvýšení cen. V následujících dvou letech, kdy ekonomický růst dosáhl svého vrcholu, navíc růst tržeb v restauracích prudce zpomalil na jedno procento.
Díky přiznaným tržbám měli podnikatelé zaplatit vyšší odvody daně z přidané hodnoty. Výběr DPH se skutečně v roce 2017 zvýšil o osm procent, tedy dvojnásobným tempem než v předchozích letech. I v tomto případě však větší část nárůstu zajistila inflace, která se probudila právě po zavedení EET.
