Článek
Inflace v Evropě zůstala i v lednu, aspoň ale přestala zrychlovat. Útěcha neplatí především pro Česko, kde zdražování akcelerovalo tempem, které nemělo jinde obdoby.
Kvůli tomu dosáhl meziroční růst cen podle Eurostatu 19,1 procenta a česká inflace si poprvé sáhla na stupně vítězů. Lednové zdražení definitivně odkrylo tajemství, co jsme udělali v období inflace špatně.
Zdejší ekonomika prošla minulý rok dvěma inflačními šoky. První nastal jako ve zbytku Evropy v březnu, po útoku Ruska na Ukrajinu, v jehož důsledku vyrostly na světových trzích ceny energií. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek ovšem upozornil, že ke druhému šoku došlo v červenci, kdy byly zveřejněny nové ceníky energií pro spotřebitele. Jeho postřeh potvrzují i šetření Eurostatu o náladě zdejších podnikatelů a spotřebitelů, která se právě v letních měsících propadla nejhlouběji v Evropě.
Další data ukazují, že každý z hráčů na trhu zareagoval na oba „energetické šoky“ svým způsobem. V očekávání vysokých cen energií omezily domácnosti spotřebu, proti tomu obchodníci a poskytovatelé služeb předem zvedli ceny, aby pokryli očekávané náklady.
Zboží, které nejvíc zdražuje
Meziroční růst cen v procentech
Pozn.:Druhy zboží a služeb v tabulce jsou řazeny od těch, za které domácnosti utratí nejvíce, k těm nejméně nákladným. Ostatními službami se myslí kadeřnictví, banky, bezpečnost atd.
Zdroj: Eurostat
Vinou takových obav okamžitě vystřelily ceny většiny zboží a služeb. Rekreace, kulturní služby, hobbymarkety, pohostinství a hotely, oděvy, obuv a léky zdražovaly loni nejvíc v celé Evropě, pro vybavení domácností včetně nábytku a koberců rostly ceny třetím nejrychlejším tempem.
Přesto měli Češi na podzim v celkové inflaci odstup za zeměmi s největšími potížemi, tedy za Pobaltím a Maďarskem. Důvodem byl fakt, že vládní podpora společně s cenovými fixacemi očekávaný příchod energetické drahoty na domácnosti oddálily.
V prosinci zdražovala tuzemská elektřina vůbec nejméně v Evropě – přesněji řečeno, ve srovnání s prosincem 2020 klesla její cena po započtení úsporného tarifu o třetinu. Plyn zdražil o 60 procent, a držel se tak na evropském průměru. V růstu cen motorové nafty patřilo Česko mezi pět zemí s nejnižší inflací díky tomu, že vláda škrtla část spotřební daně.
Česko tak postihl v menší míře stejný efekt jako Maďarsko. Vláda nasadila cenové regulace u důležitých komodit, inflační očekávání se však naplnila ve zbylých částech trhu.
V celé Evropě dnes drží inflaci na vysoké úrovni ceny potravin. V tom Česko nezaostává, potraviny zdražují meziročně šestým nejrychlejším tempem (25,6 procenta) a například vepřové (37 procent) nebo vejce (85 procent) zdražily vůbec nejvíc v Evropě.
Lednový skok tuzemské inflace na 19,1 procenta a vzestup mezi inflační premianty hned za Maďarsko a Lotyšsko však způsobilo odložené zdražení energií, především elektrického proudu. Vládní cenové stropy zatím udržely tuzemskou elektřinu na desátém místě evropského žebříčku drahoty za první Itálií a některými severskými zeměmi. V dodávkách vody jsou Češi po lednovém zdražení čtvrtí za Bulharskem, Rumunskem a Lotyšskem.
Zdejší inflace se tak vedle zmíněného Maďarska řídila scénářem, který je ze čtyř možných strategií pro spotřebitele nejméně výhodný. Vládní regulace růstu cen totiž nezabránily, naopak způsobily další zrychlení na přelomu roku.
Proti tomu dalším zemím, které držely ceny elektřiny a plynu tvrdě dole, především Francii, Španělsku a Portugalsku, do určité míry i Německu, se podařilo v důsledku zbrzdit celkovou inflaci. Nizozemsko, Belgie a Irsko zabránily předčasnému rozšíření inflace do neenergetických oborů tím, že nechaly spotřebitelské ceny energií zdražit podle situace na světových trzích. Ovšem státům Pobaltí nepomohlo ani to, že do cen energií nezasahovaly, protože inflační očekávání se stejně naplňovala ve všech oborech.
